ADLER Štěpán 9.2.1896-7.8.1942: Porovnání verzí
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Rajhrad u Brna | | místo narození = Rajhrad u Brna | ||
| datum úmrtí = 7.8.1942 | | datum úmrtí = 7.8.1942 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Berlín-Plötzensee (Německo) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
Řádka 46: | Řádka 46: | ||
[[Kategorie:Rajhrad]] | [[Kategorie:Rajhrad]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Berlín]] |
Verze z 5. 2. 2016, 11:53
Štěpán ADLER | |
Narození | 9.2.1896 |
---|---|
Místo narození | Rajhrad u Brna |
Úmrtí | 7.8.1942 |
Místo úmrtí | Berlín-Plötzensee (Německo) |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135597 |
ADLER, Štěpán, * 9. 2. 1896 Rajhrad u Brna, † 7. 8. 1942 Berlin-Plötzensee (Německo), voják, účastník 2. odboje
Maturoval na české vyšší reálce v Brně 1914 a od podzimu téhož roku začal studovat Českou vysokou školu technickou v Brně. Ukončil pouze 3 semestry, pak byl povolán do armády. Absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze, do února 1917 sloužil ve Vídni, poté do října 1918 bojoval na italské frontě. Po návratu z Itálie v listopadu 1918 se v hodnosti poručíka dělostřelectva přihlásil do činné služby v Československé armádě, kde působil až do likvidace československé branné moci 1939 v řadě velitelských funkcí a dosáhl hodnosti podplukovníka generálního štábu. Počátkem srpna téhož roku byl převeden k Nejvyššímu úřadu cenovému v Praze. Zároveň již pracoval v protinacistickém odboji ve štábu ústředního vedení Obrany národa (ON), kde vybudoval a řídil 5. oddělení zajišťující radiové spojení uvnitř protektorátu i se zahraničím. V prosinci 1939 byl za rozsáhlé zatýkací akce proti vedoucím představitelům ON zatčen gestapem a uvězněn v pankrácké věznici. Počátkem prosince 1941 lidový soud v Berlíně odsoudil A. za přípravu velezrady a spolčení s nepřítelem k trestu smrti. Byl převezen do věznice Berlin-Plötzensee a popraven. Po osvobození jej ČSR vyznamenala Československým válečným křížem 1939 in memoriam a 1946 byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu.
L: E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 20n.
Jana Brabencová