ADLER Štěpán 9.2.1896-7.8.1942: Porovnání verzí

Z Personal
(ADLER_Štěpán_9.2.1896-7.8.1942)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 9.2.1896
 
| datum narození = 9.2.1896
| místo narození = Rajhrad (okr. Brno-venkov)
+
| místo narození = Rajhrad u Brna
 
| datum úmrtí = 7.8.1942
 
| datum úmrtí = 7.8.1942
| místo úmrtí = Berlin-Plötzensee
+
| místo úmrtí = Berlin-Plötzensee (Německo)
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Štěpán ADLER  
+
}}
 +
 
 +
'''ADLER, Štěpán,''' ''* 9. 2. 1896 Rajhrad u Brna, † 7. 8. 1942 Berlin-Plötzensee (Německo), voják, účastník 2. odboje''
 +
 
 +
Maturoval na české vyšší reálce v Brně 1914 a od podzimu
 +
téhož roku začal studovat Českou vysokou školu technickou
 +
v Brně. Ukončil pouze 3 semestry, pak byl povolán do armády.
 +
Absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze,
 +
do února 1917 sloužil ve Vídni, poté do října 1918 bojoval
 +
na italské frontě. Po návratu z Itálie v listopadu 1918 se
 +
v hodnosti poručíka dělostřelectva přihlásil do činné služby
 +
v Československé armádě, kde působil až do likvidace československé
 +
branné moci 1939 v řadě velitelských funkcí a dosáhl
 +
hodnosti podplukovníka generálního štábu. Počátkem
 +
srpna téhož roku byl převeden k Nejvyššímu úřadu cenovému
 +
v Praze. Zároveň již pracoval v protinacistickém odboji ve
 +
štábu ústředního vedení Obrany národa (ON), kde vybudoval
 +
a řídil 5. oddělení zajišťující radiové spojení uvnitř protektorátu
 +
i se zahraničím. V prosinci 1939 byl za rozsáhlé zatýkací
 +
akce proti vedoucím představitelům ON zatčen gestapem
 +
a uvězněn v pankrácké věznici. Počátkem prosince 1941
 +
lidový soud v Berlíně odsoudil A. za přípravu velezrady
 +
a spolčení s nepřítelem k trestu smrti. Byl převezen do věznice
 +
Berlin-Plötzensee a popraven. Po osvobození jej ČSR vyznamenala
 +
Československým válečným křížem 1939 in memoriam
 +
a 1946 byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka
 +
generálního štábu.
 +
 
 +
'''L:''' E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 20n.
 +
 
 +
Jana Brabencová
  
== Literatura ==
 
jim dražší nežli život.2000, s.20;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
 
[[Kategorie:1896]]
 
[[Kategorie:1896]]
 
[[Kategorie:Rajhrad]]
 
[[Kategorie:Rajhrad]]
 
[[Kategorie:1942]]
 
[[Kategorie:1942]]
[[Kategorie:Berlin-Plötzensee]]
+
[[Kategorie:Berlin]]

Verze z 21. 1. 2016, 09:03

Štěpán ADLER
Narození 9.2.1896
Místo narození Rajhrad u Brna
Úmrtí 7.8.1942
Místo úmrtí Berlin-Plötzensee (Německo)
Povolání 45- Voják nebo partyzán

ADLER, Štěpán, * 9. 2. 1896 Rajhrad u Brna, † 7. 8. 1942 Berlin-Plötzensee (Německo), voják, účastník 2. odboje

Maturoval na české vyšší reálce v Brně 1914 a od podzimu téhož roku začal studovat Českou vysokou školu technickou v Brně. Ukončil pouze 3 semestry, pak byl povolán do armády. Absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze, do února 1917 sloužil ve Vídni, poté do října 1918 bojoval na italské frontě. Po návratu z Itálie v listopadu 1918 se v hodnosti poručíka dělostřelectva přihlásil do činné služby v Československé armádě, kde působil až do likvidace československé branné moci 1939 v řadě velitelských funkcí a dosáhl hodnosti podplukovníka generálního štábu. Počátkem srpna téhož roku byl převeden k Nejvyššímu úřadu cenovému v Praze. Zároveň již pracoval v protinacistickém odboji ve štábu ústředního vedení Obrany národa (ON), kde vybudoval a řídil 5. oddělení zajišťující radiové spojení uvnitř protektorátu i se zahraničím. V prosinci 1939 byl za rozsáhlé zatýkací akce proti vedoucím představitelům ON zatčen gestapem a uvězněn v pankrácké věznici. Počátkem prosince 1941 lidový soud v Berlíně odsoudil A. za přípravu velezrady a spolčení s nepřítelem k trestu smrti. Byl převezen do věznice Berlin-Plötzensee a popraven. Po osvobození jej ČSR vyznamenala Československým válečným křížem 1939 in memoriam a 1946 byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu.

L: E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 20n.

Jana Brabencová