ADLER Hans Günther 2.7.1910-21.8.1988: Porovnání verzí

Z Personal
(ADLER_Hans_Günther_2.7.1910-21.8.1988)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 2.7.1910
 
| datum narození = 2.7.1910
| místo narození = Praha-Karlín
+
| místo narození = Karlín (dnes Praha)
 
| datum úmrtí = 21.8.1988
 
| datum úmrtí = 21.8.1988
 
| místo úmrtí = Londýn
 
| místo úmrtí = Londýn
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hans Günther ADLER
+
}}
 +
 
 +
'''ADLER, Hans Günther,''' ''* 2. 7. 1910 Karlín (dnes Praha), † 21. 8. 1988 Londýn (Velká Británie), spisovatel, historik, sociolog''
 +
 
 +
Vyrůstal v rodině karlínského židovského knihtiskaře. 1921
 +
ho rodiče poslali na internátní reálku v Ústavu svobodných
 +
zednářů v Drážďanech, odkud odešel na gymnázium v Moravské
 +
Třebové a 1925 přestoupil na pražské malostranské
 +
státní reálné gymnázium, kde studoval do 1927. Maturitu
 +
složil 1930 externě. V Praze se věnoval studiu hudby a literárních
 +
věd, které ukončil 1935 doktorátem fi lozofi e. 1935–38
 +
byl tajemníkem a učitelem v holešovickém všeobecném vzdělávacím
 +
domě Urania. Tam se seznámil s pražskou lékařkou
 +
G. Klepetarovou a 1941 se s ní oženil (14. 10. 1944 zahynula
 +
v Osvětimi). 1941–45 byl nasazen na nucené práce a postupně
 +
prošel pěti koncentračními tábory včetně Terezína
 +
a Osvětimi. V Terezíně navázal kontakt s mladými pražskými
 +
básníky P. Kienem, G. Kafkou a H. Kolbenem, jejichž díla po
 +
válce soustředil a vydal. Své terezínské zážitky později zpracoval
 +
i literárně. Po návratu do Prahy 20. 6. 1945 pracoval jako
 +
vychovatel převážně židovských dětí, jejichž rodiče zahynuli
 +
za války. Od února 1947 žil a působil v Londýně jako samostatně
 +
píšící autor a soukromý učitel. Téhož roku se podruhé
 +
oženil s pražskou sochařkou B. Grossovou (emigrovala z Prahy
 +
1938). Ve svých dílech zpracovával převážně tematiku
 +
pronásledování židů za druhé světové války. 1973 byl zvolen
 +
prezidentem PEN klubu německy mluvících autorů v zahraničí.
 +
D: Die unsichtbare Wand, 1954; Th eresienstadt 1941–1945. Das Antlitz
 +
einer Zwangsgemeinschaft, Geschichte, Soziologie, Psychologie, Tübingen 1955; Die verheimlichte Wahrheit. Th eresienstädter Dokumente, Tübingen
 +
1958.
 +
 
 +
'''L:''' W. Tetzlaff , Zweitausend Kurzbiographien bedeutender deutscher Juden
 +
des 20. Jhs., Lindhorst 1982, s. 3 (s bibliografi í); Kosch Lit, 1, s. 28; J. Serke,
 +
Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 330n.;
 +
Giebisch – Gugitz, s. 2; MSA 37, 1975, s. 28, 120, 1995, s. 3n.; LDM 1,
 +
s. 84 n.
 +
 
 +
'''P:''' Schiller-Nationalmuseum u. Deutsches Literaturarchiv Marbach (Německo).
 +
 
 +
Jiří-Joseph Veselý, Marie Makariusová
  
== Literatura ==
 
Serke, 330; LDM 1, s. 84;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:57- Sociolog]]
 
[[Kategorie:57- Sociolog]]
 
 
[[Kategorie:1910]]
 
[[Kategorie:1910]]
[[Kategorie:Praha-Karlín]]
+
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1988]]
 
[[Kategorie:1988]]
 
[[Kategorie:Londýn]]
 
[[Kategorie:Londýn]]

Verze z 21. 1. 2016, 08:51

Hans Günther ADLER
Narození 2.7.1910
Místo narození Karlín (dnes Praha)
Úmrtí 21.8.1988
Místo úmrtí Londýn
Povolání

63- Spisovatel

57- Sociolog

ADLER, Hans Günther, * 2. 7. 1910 Karlín (dnes Praha), † 21. 8. 1988 Londýn (Velká Británie), spisovatel, historik, sociolog

Vyrůstal v rodině karlínského židovského knihtiskaře. 1921 ho rodiče poslali na internátní reálku v Ústavu svobodných zednářů v Drážďanech, odkud odešel na gymnázium v Moravské Třebové a 1925 přestoupil na pražské malostranské státní reálné gymnázium, kde studoval do 1927. Maturitu složil 1930 externě. V Praze se věnoval studiu hudby a literárních věd, které ukončil 1935 doktorátem fi lozofi e. 1935–38 byl tajemníkem a učitelem v holešovickém všeobecném vzdělávacím domě Urania. Tam se seznámil s pražskou lékařkou G. Klepetarovou a 1941 se s ní oženil (14. 10. 1944 zahynula v Osvětimi). 1941–45 byl nasazen na nucené práce a postupně prošel pěti koncentračními tábory včetně Terezína a Osvětimi. V Terezíně navázal kontakt s mladými pražskými básníky P. Kienem, G. Kafkou a H. Kolbenem, jejichž díla po válce soustředil a vydal. Své terezínské zážitky později zpracoval i literárně. Po návratu do Prahy 20. 6. 1945 pracoval jako vychovatel převážně židovských dětí, jejichž rodiče zahynuli za války. Od února 1947 žil a působil v Londýně jako samostatně píšící autor a soukromý učitel. Téhož roku se podruhé oženil s pražskou sochařkou B. Grossovou (emigrovala z Prahy 1938). Ve svých dílech zpracovával převážně tematiku pronásledování židů za druhé světové války. 1973 byl zvolen prezidentem PEN klubu německy mluvících autorů v zahraničí. D: Die unsichtbare Wand, 1954; Th eresienstadt 1941–1945. Das Antlitz einer Zwangsgemeinschaft, Geschichte, Soziologie, Psychologie, Tübingen 1955; Die verheimlichte Wahrheit. Th eresienstädter Dokumente, Tübingen 1958.

L: W. Tetzlaff , Zweitausend Kurzbiographien bedeutender deutscher Juden des 20. Jhs., Lindhorst 1982, s. 3 (s bibliografi í); Kosch Lit, 1, s. 28; J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 330n.; Giebisch – Gugitz, s. 2; MSA 37, 1975, s. 28, 120, 1995, s. 3n.; LDM 1, s. 84 n.

P: Schiller-Nationalmuseum u. Deutsches Literaturarchiv Marbach (Německo).

Jiří-Joseph Veselý, Marie Makariusová