ADLER Paul 3.(4.)4.1878-8.6.1946: Porovnání verzí

Z Personal
(ADLER_Paul_1878-8.6.1946)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Paul ADLER
 
| jméno = Paul ADLER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1878
+
| datum narození = 3.(4.)4.1878
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 8.6.1946
 
| datum úmrtí = 8.6.1946
| místo úmrtí = Praha-Zbraslav
+
| místo úmrtí = Zbraslav (dnes Praha)
 
| povolání = 44- Právník
 
| povolání = 44- Právník
 
63- Spisovatel
 
63- Spisovatel
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Paul ADLER
+
}}
 +
 
 +
'''ADLER, Paul,''' ''* 3.(4.) 4. 1878 Praha, † 8. 6. 1946 Zbraslav (dnes Praha), právník, básník, překladatel''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny zámožného pražského židovského obchodníka.
 +
1896–1900 studoval práva, fi lozofi i a logiku na pražské
 +
německé univerzitě. 1901 přesídlil do Vídně, kde začal pracovat
 +
pro Creditanstalt, poté byl soudním praktikantem. 1902
 +
odešel do Paříže. 1903–10 žil v Itálii. Ve Florencii se seznámil
 +
se svou budoucí ženou Annou Kühnovou a 1925 se s ní v Praze
 +
oženil. Od 1912 žil v Hellerau u Drážďan, kde jeho přítel
 +
Jakob Hegner založil uměleckou kolonii s vlastním nakladatelským
 +
a uměleckým centrem. Zde začal publikovat prózu
 +
a poezii. Během 1. světové války se stal stoupencem pacifi smu.
 +
Od 1917 byl členem Nezávislé sociálně demokratické
 +
strany Německa (Unabhängige Sozialdemokratische Partei
 +
Deutschlands). V listopadu 1918 založil tzv. socialistickou
 +
skupinu duševně pracujících. Ve 20. letech přispíval jako
 +
umělecký a divadelní kritik do pražského listu Die Prager
 +
Presse, 1933 opustil Hellerau a uchýlil se do Prahy, kde začal
 +
publikovat pod pseudonymy. Vedle žurnalistiky se zabýval
 +
japonskou literaturou a překládal hlavně francouzskou
 +
(P. Claudel, J. Cocteau, G. Flaubert, P. Valéry, E. Zola), ale
 +
i italskou, španělskou, anglickou a ruskou literaturu, psal
 +
eseje a recenze pro časopisy Literarische Welt, Querschnitt a vídeňskou
 +
Bühne. Rok 1938 přečkal v Týnci nad Sázavou, od
 +
1939 žil opět ve Zbraslavi, během války se skrýval u přátel.
 +
V Praze byl 1939 stižen mozkovou mrtvicí a ochrnul na polovinu
 +
těla. Na následky dalšího záchvatu zemřel. Byl představitelem
 +
literárního expresionismu a předchůdce surrealismu.
 +
 
 +
'''D:''' Elohim, Dresden 1914; Nämlich, Hellerau 1915; Zauberfl öte, Hellerau
 +
1916; Gedichte, Dresden 1915/1919; Vom Geiste der Volkswirtschaft, Leipzig
 +
1917; Sachwörterbuch zur japanischen Literatur, Frankfurt/M. 1925;
 +
Japanische Literatur, Frankfurt/M. 1925.
 +
 
 +
'''L:''' BJB, s. 4; BL 1, s. 6; BHDE 2, s. 12 (soupis díla a literatury); L. Abicht,
 +
P. A., ein Dichter aus Prag, Wiesbaden, Frankfurt/M. 1972; W. Tetzlaff ,
 +
Zweitausend Kurzbiographien bedeutender deutscher Juden des 20. Jhs.,
 +
Lindhorst 1982, s. 4; Kosch Lit, s. 28n.; Prager Profi le. Vergessene Autoren
 +
im Schatten Kafkas, Berlin 1991, s. 97n., 179n.; MSA 111, 1993, s. 1;
 +
J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001,
 +
s. 426n.
 +
 
 +
Marie Makariusová, Jiří-Joseph Veselý
  
== Literatura ==
 
  Wlaschek; Serke, 426;  MSA 111/93, 1;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
 
[[Kategorie:1878]]
 
[[Kategorie:1878]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1946]]
 
[[Kategorie:1946]]
[[Kategorie:Praha-Zbraslav]]
+
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 21. 1. 2016, 08:57

Paul ADLER
Narození 3.(4.)4.1878
Místo narození Praha
Úmrtí 8.6.1946
Místo úmrtí Zbraslav (dnes Praha)
Povolání

44- Právník 63- Spisovatel

64- Překladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38861

ADLER, Paul, * 3.(4.) 4. 1878 Praha, † 8. 6. 1946 Zbraslav (dnes Praha), právník, básník, překladatel

Pocházel z rodiny zámožného pražského židovského obchodníka. 1896–1900 studoval práva, fi lozofi i a logiku na pražské německé univerzitě. 1901 přesídlil do Vídně, kde začal pracovat pro Creditanstalt, poté byl soudním praktikantem. 1902 odešel do Paříže. 1903–10 žil v Itálii. Ve Florencii se seznámil se svou budoucí ženou Annou Kühnovou a 1925 se s ní v Praze oženil. Od 1912 žil v Hellerau u Drážďan, kde jeho přítel Jakob Hegner založil uměleckou kolonii s vlastním nakladatelským a uměleckým centrem. Zde začal publikovat prózu a poezii. Během 1. světové války se stal stoupencem pacifi smu. Od 1917 byl členem Nezávislé sociálně demokratické strany Německa (Unabhängige Sozialdemokratische Partei Deutschlands). V listopadu 1918 založil tzv. socialistickou skupinu duševně pracujících. Ve 20. letech přispíval jako umělecký a divadelní kritik do pražského listu Die Prager Presse, 1933 opustil Hellerau a uchýlil se do Prahy, kde začal publikovat pod pseudonymy. Vedle žurnalistiky se zabýval japonskou literaturou a překládal hlavně francouzskou (P. Claudel, J. Cocteau, G. Flaubert, P. Valéry, E. Zola), ale i italskou, španělskou, anglickou a ruskou literaturu, psal eseje a recenze pro časopisy Literarische Welt, Querschnitt a vídeňskou Bühne. Rok 1938 přečkal v Týnci nad Sázavou, od 1939 žil opět ve Zbraslavi, během války se skrýval u přátel. V Praze byl 1939 stižen mozkovou mrtvicí a ochrnul na polovinu těla. Na následky dalšího záchvatu zemřel. Byl představitelem literárního expresionismu a předchůdce surrealismu.

D: Elohim, Dresden 1914; Nämlich, Hellerau 1915; Zauberfl öte, Hellerau 1916; Gedichte, Dresden 1915/1919; Vom Geiste der Volkswirtschaft, Leipzig 1917; Sachwörterbuch zur japanischen Literatur, Frankfurt/M. 1925; Japanische Literatur, Frankfurt/M. 1925.

L: BJB, s. 4; BL 1, s. 6; BHDE 2, s. 12 (soupis díla a literatury); L. Abicht, P. A., ein Dichter aus Prag, Wiesbaden, Frankfurt/M. 1972; W. Tetzlaff , Zweitausend Kurzbiographien bedeutender deutscher Juden des 20. Jhs., Lindhorst 1982, s. 4; Kosch Lit, s. 28n.; Prager Profi le. Vergessene Autoren im Schatten Kafkas, Berlin 1991, s. 97n., 179n.; MSA 111, 1993, s. 1; J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 426n.

Marie Makariusová, Jiří-Joseph Veselý