Verze z 5. 1. 2021, 09:16, kterou vytvořil Makariusová (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ADLER Paul 3.(4.)4.1878-8.6.1946

Z Personal
Paul ADLER
Narození 3.(4.)4.1878
Místo narození Praha
Úmrtí 8.6.1946
Místo úmrtí Zbraslav (dnes Praha)
Povolání 44- Právník
63- Spisovatel
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 41
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38861

ADLER, Paul, * 3.(4.) 4. 1878 Praha, † 8. 6. 1946 Zbraslav (dnes Praha), právník, básník, překladatel

Pocházel z rodiny zámožného pražského židovského obchodníka. 1896–1900 studoval práva, filozofii a logiku na pražské německé univerzitě. 1901 přesídlil do Vídně, kde začal pracovat pro Creditanstalt, poté byl soudním praktikantem. 1902 odešel do Paříže. 1903–10 žil v Itálii. Ve Florencii se seznámil se svou budoucí ženou Annou Kühnovou a 1925 se s ní v Praze oženil. Od 1912 žil v Hellerau u Drážďan, kde jeho přítel Jakob Hegner založil uměleckou kolonii s vlastním nakladatelským a uměleckým centrem. Zde začal publikovat prózu a poezii. Během 1. světové války se stal stoupencem pacifismu. Od 1917 byl členem Nezávislé sociálně demokratické strany Německa (Unabhängige Sozialdemokratische Partei Deutschlands). V listopadu 1918 založil tzv. socialistickou skupinu duševně pracujících. Ve 20. letech přispíval jako umělecký a divadelní kritik do pražského listu Die Prager Presse, 1933 opustil Hellerau a uchýlil se do Prahy, kde začal publikovat pod pseudonymy. Vedle žurnalistiky se zabýval japonskou literaturou a překládal hlavně francouzskou (P. Claudel, J. Cocteau, G. Flaubert, P. Valéry, E. Zola), ale i italskou, španělskou, anglickou a ruskou literaturu, psal eseje a recenze pro časopisy Literarische Welt, Querschnitt a vídeňskou Bühne. Rok 1938 přečkal v Týnci nad Sázavou, od 1939 žil opět ve Zbraslavi, během války se skrýval u přátel. V Praze byl 1939 stižen mozkovou mrtvicí a ochrnul na polovinu těla. Na následky dalšího záchvatu zemřel. Byl představitelem literárního expresionismu a předchůdce surrealismu.

D: Elohim, Dresden 1914; Nämlich, Hellerau 1915; Zauberflöte, Hellerau 1916; Gedichte, Dresden 1915/1919; Vom Geiste der Volkswirtschaft, Leipzig 1917; Sachwörterbuch zur japanischen Literatur, Frankfurt/M. 1925; Japanische Literatur, Frankfurt/M. 1925.

L: BJB, s. 4; BL 1, s. 6; BHDE 2, s. 12 (soupis díla a literatury); L. Abicht, P. A., ein Dichter aus Prag, Wiesbaden, Frankfurt/M. 1972; W. Tetzlaff , Zweitausend Kurzbiographien bedeutender deutscher Juden des 20. Jhs., Lindhorst 1982, s. 4; Kosch Lit, s. 28n.; Prager Profi le. Vergessene Autoren im Schatten Kafkas, Berlin 1991, s. 97n., 179n.; MSA 111, 1993, s. 1; J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 426n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Marie Makariusová, Jiří-Joseph Veselý