Biografický slovník
ADLOVÁ Věra 22.7.1919-28.7.1999: Porovnání verzí
(ADLOVÁ_Věra_22.7.1919-28.6.1999) |
|||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
| datum narození = 22.7.1919 | | datum narození = 22.7.1919 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| − | | datum úmrtí = 28. | + | | datum úmrtí = 28.7.1999 |
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''ADLOVÁ, Věra (roz. Studená),''' ''* 22. 7. 1919 Praha, † 28. 7. 1999 Praha, spisovatelka, překladatelka'' | ||
| + | |||
| + | Narodila se v rodině malíře pokojů. Po maturitě na žižkovském | ||
| + | klasickém gymnáziu 1938 začala studovat na Filozofi cké | ||
| + | fakultě UK latinu a řečtinu, po uzavření českých vysokých | ||
| + | škol nacistickým režimem pracovala v Archivu hlavního města | ||
| + | Prahy. 1948 dokončila vysokoškolská studia a získala titul | ||
| + | PhDr., do 1949 byla redaktorkou závodního časopisu koncernu | ||
| + | ČKD. 1949–52 pracovala v redakci týdeníku Svět sovětů. | ||
| + | Po smrti prvního manžela, žurnalisty Josefa Václava Cabalky | ||
| + | (1920–1949) se provdala za spisovatele a malíře Zdeňka | ||
| + | Adlu, s nímž 1952–55 žila v SSSR a působila v československém | ||
| + | vysílání moskevského rozhlasu. 1955–58 se stala redaktorkou | ||
| + | Melantrichu, 1958–60 Státního nakladatelství politické | ||
| + | literatury, 1960–75 Albatrosu, kde byla 1964–67 tajemnicí | ||
| + | Kruhu přátel dětské knihy a 1972–75 šéfredaktorkou. | ||
| + | V osmdesátých letech pracovala ve vedení Svazu československých | ||
| + | spisovatelů. | ||
| + | Literární tvorbu zahájila pod dívčím jménem podílem na | ||
| + | antologii latinské poezie Med a hořec (1942), historickou | ||
| + | prózou Vestonie (1946) a románem ze života meziválečných studentů Život, který jsme milovali (1948). Od šedesátých let | ||
| + | se profilovala jednak jako autorka próz pro dospělé, v nichž | ||
| + | sledovala sociálně-psychologické a mravní aspekty zrání, především | ||
| + | ženských hrdinek (Výprodej spravedlivých, 1966, Růže | ||
| + | z Flander, 1976, Trpká vůně podzimu, 1983, Má drahá…, | ||
| + | 1989), nejvýrazněji v románu o mladém řidiči Říkáte, abych | ||
| + | věřil? (1979), a jednak pro děti. S manželem ovlivnila vývoj | ||
| + | dětské umělecko-naučné literatury. Psala pohádky, úspěšné | ||
| + | byly její dívčí romány (Mirka to ví nejlíp, 1964, Blues pro | ||
| + | Alexandru, 1966, Safari styl, 1995) s výstižnou psychologií | ||
| + | postav. Za vrchol tvorby A. lze považovat životopis Kláry | ||
| + | Wieckové-Schumannové Jarní symfonie (1973), méně zdařilý | ||
| + | byl pokus o biografii Marxovy ženy Jenny (1980). Přeložila | ||
| + | několik próz z ruštiny a převyprávěla Ovidiovy Proměny. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' soupis in: SČS 1, s. 15; Slovník českých spisovatelů, 2000, s. 63n. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Čeští spisovatelé 20. století, s. 13n.; SČS 1, s. 14n.; Čeští spisovatelé literatury | ||
| + | pro děti a mládež, 1985, s. 28n. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' LA PNP Praha. | ||
| + | |||
| + | Jan Novotný, Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1919]] | [[Kategorie:1919]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1999]] | [[Kategorie:1999]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 21. 1. 2016, 10:39
| Věra ADLOVÁ | |
 | |
| Narození | 22.7.1919 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 28.7.1999 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38875 |
ADLOVÁ, Věra (roz. Studená), * 22. 7. 1919 Praha, † 28. 7. 1999 Praha, spisovatelka, překladatelka
Narodila se v rodině malíře pokojů. Po maturitě na žižkovském klasickém gymnáziu 1938 začala studovat na Filozofi cké fakultě UK latinu a řečtinu, po uzavření českých vysokých škol nacistickým režimem pracovala v Archivu hlavního města Prahy. 1948 dokončila vysokoškolská studia a získala titul PhDr., do 1949 byla redaktorkou závodního časopisu koncernu ČKD. 1949–52 pracovala v redakci týdeníku Svět sovětů. Po smrti prvního manžela, žurnalisty Josefa Václava Cabalky (1920–1949) se provdala za spisovatele a malíře Zdeňka Adlu, s nímž 1952–55 žila v SSSR a působila v československém vysílání moskevského rozhlasu. 1955–58 se stala redaktorkou Melantrichu, 1958–60 Státního nakladatelství politické literatury, 1960–75 Albatrosu, kde byla 1964–67 tajemnicí Kruhu přátel dětské knihy a 1972–75 šéfredaktorkou. V osmdesátých letech pracovala ve vedení Svazu československých spisovatelů. Literární tvorbu zahájila pod dívčím jménem podílem na antologii latinské poezie Med a hořec (1942), historickou prózou Vestonie (1946) a románem ze života meziválečných studentů Život, který jsme milovali (1948). Od šedesátých let se profilovala jednak jako autorka próz pro dospělé, v nichž sledovala sociálně-psychologické a mravní aspekty zrání, především ženských hrdinek (Výprodej spravedlivých, 1966, Růže z Flander, 1976, Trpká vůně podzimu, 1983, Má drahá…, 1989), nejvýrazněji v románu o mladém řidiči Říkáte, abych věřil? (1979), a jednak pro děti. S manželem ovlivnila vývoj dětské umělecko-naučné literatury. Psala pohádky, úspěšné byly její dívčí romány (Mirka to ví nejlíp, 1964, Blues pro Alexandru, 1966, Safari styl, 1995) s výstižnou psychologií postav. Za vrchol tvorby A. lze považovat životopis Kláry Wieckové-Schumannové Jarní symfonie (1973), méně zdařilý byl pokus o biografii Marxovy ženy Jenny (1980). Přeložila několik próz z ruštiny a převyprávěla Ovidiovy Proměny.
D: soupis in: SČS 1, s. 15; Slovník českých spisovatelů, 2000, s. 63n.
L: Čeští spisovatelé 20. století, s. 13n.; SČS 1, s. 14n.; Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež, 1985, s. 28n.
P: LA PNP Praha.
Jan Novotný, Martin Kučera
