ADOLF z Freenthalu František 5.7.1721-6.2.1771: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku ADOLPH z Freenthalu František 0.0.1721-1771 na ADOLF z Freenthalu František 5.7.1721-6.2.1771 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = František ADOLPH z Freenthalu
+
| jméno = František ADOLF z Freenthalu
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 5.7.1721
 
| datum narození = 5.7.1721
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 44
 
}}
 
}}
  
'''ADOLF (též ADOLPHE) z Freenthalu, František,''' ''* 5. 7. 1721 Mikulov, † 6. 2. 1773 Vídeň (Rakousko), malíř''
+
'''ADOLF z Freenthalu, František''' ''(též ADOLPHE),'' ''* 5. 7. 1721 Mikulov, † 6. 2. 1773 Vídeň (Rakousko), malíř''
  
 
Syn Josefa Františka A., bratr Karla Josefa A. Po malířském
 
Syn Josefa Františka A., bratr Karla Josefa A. Po malířském
Řádka 29: Řádka 30:
 
(dnes Sněmovní sál) zámku a zhotovení biskupova portrétu.
 
(dnes Sněmovní sál) zámku a zhotovení biskupova portrétu.
 
Práce v zámecké jídelně dokončil 1772; tvoří je tři velká plátna
 
Práce v zámecké jídelně dokončil 1772; tvoří je tři velká plátna
pro strop sálu (Apoteóza biskupa Hamiltona, Únos a Svatba
+
pro strop sálu (''Apoteóza'' ''biskupa'' ''Hamiltona'', ''Únos'' a ''Svatba''
Thetidina) a rozměrný portrét biskupa pro čelní stěnu. Hamiltonův
+
''Thetidina'') a rozměrný portrét biskupa pro čelní stěnu. Hamiltonův
 
jezdecký portrét, určený rovněž pro výzdobu kroměřížského
 
jezdecký portrét, určený rovněž pro výzdobu kroměřížského
 
zámku, je dnes nezvěstný. Počátkem 70. let vytvořil
 
zámku, je dnes nezvěstný. Počátkem 70. let vytvořil
 
pro knížete Maxmiliána z Dietrichsteina tři velká oltářní
 
pro knížete Maxmiliána z Dietrichsteina tři velká oltářní
plátna (Zavraždění sv. Václava, Stětí sv. Barbory, Poslední večeře)
+
plátna (''Zavraždění sv.'' ''Václava'', ''Stětí'' ''sv. Barbory'', ''Poslední'' ''večeře'')
 
do farního chrámu v Mikulově. V závěti z 6. února 1773
 
do farního chrámu v Mikulově. V závěti z 6. února 1773
 
odkázal 900 zlatých nadačního kapitálu pro mikulovský špitál.
 
odkázal 900 zlatých nadačního kapitálu pro mikulovský špitál.
Řádka 56: Řádka 57:
 
[[Kategorie:1773]]
 
[[Kategorie:1773]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 +
 +
 +
<gallery>
 +
Adolf z Freenthalu Frantisek obraz Alegorie.jpg|Alegorie na rodovou devízu biskupa Maximiliána Hamiltona „Sola nobilitat virtus“, 1769-1772, Kroměříž
 +
Adolf z Freenthalu Frantisek obraz Maxmilian von Hamilton.jpg|Maxmilián Hamilton, 1769-1772, Kroměříž
 +
</gallery>

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:31

František ADOLF z Freenthalu
Narození 5.7.1721
Místo narození Mikulov
Úmrtí 6.2.1773
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 44
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134864

ADOLF z Freenthalu, František (též ADOLPHE), * 5. 7. 1721 Mikulov, † 6. 2. 1773 Vídeň (Rakousko), malíř

Syn Josefa Františka A., bratr Karla Josefa A. Po malířském školení u otce se vzdělával na Akademii ve Vídni a poté patrně pobýval v Paříži. Asi od poloviny 50. let 18. století působil na královském dvoře v Londýně, zpočátku podporován bratrem olomouckého biskupa Maximiliána Hamiltona. Zde snad získal šlechtický titul. O jeho činnosti v Anglii, kde měl malovat hlavně portréty, přesnější informace chybí, kromě údaje o válečnickém jezdeckém portrétu Jiřího III. z roku 1755 a o podpisech, kde se označoval za dvorského malíře britského krále. Koncem 60. let se vrátil do Vídně, stal se inspektorem dietrichsteinské obrazové galerie a pracoval na portrétech pro dvůr Marie Terezie. Zásluhou bratra Karla Josefa byl pozván do Kroměříže, kde 30. 9. 1769 uzavřel smlouvu s biskupem Hamiltonem na výzdobu Velké jídelny (dnes Sněmovní sál) zámku a zhotovení biskupova portrétu. Práce v zámecké jídelně dokončil 1772; tvoří je tři velká plátna pro strop sálu (Apoteóza biskupa Hamiltona, Únos a Svatba Thetidina) a rozměrný portrét biskupa pro čelní stěnu. Hamiltonův jezdecký portrét, určený rovněž pro výzdobu kroměřížského zámku, je dnes nezvěstný. Počátkem 70. let vytvořil pro knížete Maxmiliána z Dietrichsteina tři velká oltářní plátna (Zavraždění sv. Václava, Stětí sv. Barbory, Poslední večeře) do farního chrámu v Mikulově. V závěti z 6. února 1773 odkázal 900 zlatých nadačního kapitálu pro mikulovský špitál. František A. je považován za představitele klasicistní malby pozdního 18. století s určitými rokokovými východisky.

L: Wurzbach 1, s. 6; OSN 1, s. 224; Thieme – Becker 1, s. 87n. (u všech tří pramenů jako Josef Anton A., bratr, s nímž je ve starší literatuře zaměňován); A. Breitenbacher, Dějiny arcibiskupské obrazárny v Kroměříži, 1925; J. Kroupa, Prameny k výzdobě sněmovního sálu kroměřížského zámku, in: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, září 1980, s. 27n.; M. Čoupek, Několik poznámek k životopisu malířské rodiny Adolfů, in: VVM 43, 1991, s. 180n.; NEČVU 1, s. 18n.

Jan Novotný