Biografický slovník
ADOLF z Freenthalu František 5.7.1721-6.2.1771: Porovnání verzí
(ADOLPH_z_Freenthalu_František_0.0.1721-1771) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = František ADOLPH z Freenthalu | | jméno = František ADOLPH z Freenthalu | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 5.7.1721 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Mikulov |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 6.2.1773 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''ADOLF (též ADOLPHE) z Freenthalu, František,''' ''* 5. 7. 1721 Mikulov, † 6. 2. 1773 Vídeň (Rakousko), malíř'' | ||
| + | |||
| + | Syn Josefa Františka A., bratr Karla Josefa A. Po malířském | ||
| + | školení u otce se vzdělával na Akademii ve Vídni a poté patrně | ||
| + | pobýval v Paříži. Asi od poloviny 50. let 18. století působil | ||
| + | na královském dvoře v Londýně, zpočátku podporován bratrem | ||
| + | olomouckého biskupa Maximiliána Hamiltona. Zde | ||
| + | snad získal šlechtický titul. O jeho činnosti v Anglii, kde měl | ||
| + | malovat hlavně portréty, přesnější informace chybí, kromě | ||
| + | údaje o válečnickém jezdeckém portrétu Jiřího III. z roku | ||
| + | 1755 a o podpisech, kde se označoval za dvorského malíře | ||
| + | britského krále. Koncem 60. let se vrátil do Vídně, stal se inspektorem | ||
| + | dietrichsteinské obrazové galerie a pracoval na | ||
| + | portrétech pro dvůr Marie Terezie. Zásluhou bratra Karla | ||
| + | Josefa byl pozván do Kroměříže, kde 30. 9. 1769 uzavřel | ||
| + | smlouvu s biskupem Hamiltonem na výzdobu Velké jídelny | ||
| + | (dnes Sněmovní sál) zámku a zhotovení biskupova portrétu. | ||
| + | Práce v zámecké jídelně dokončil 1772; tvoří je tři velká plátna | ||
| + | pro strop sálu (Apoteóza biskupa Hamiltona, Únos a Svatba | ||
| + | Thetidina) a rozměrný portrét biskupa pro čelní stěnu. Hamiltonův | ||
| + | jezdecký portrét, určený rovněž pro výzdobu kroměřížského | ||
| + | zámku, je dnes nezvěstný. Počátkem 70. let vytvořil | ||
| + | pro knížete Maxmiliána z Dietrichsteina tři velká oltářní | ||
| + | plátna (Zavraždění sv. Václava, Stětí sv. Barbory, Poslední večeře) | ||
| + | do farního chrámu v Mikulově. V závěti z 6. února 1773 | ||
| + | odkázal 900 zlatých nadačního kapitálu pro mikulovský špitál. | ||
| + | František A. je považován za představitele klasicistní | ||
| + | malby pozdního 18. století s určitými rokokovými východisky. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Wurzbach 1, s. 6; OSN 1, s. 224; Thieme – Becker 1, s. 87n. (u všech tří | ||
| + | pramenů jako Josef Anton A., bratr, s nímž je ve starší literatuře zaměňován); | ||
| + | A. Breitenbacher, Dějiny arcibiskupské obrazárny v Kroměříži, 1925; J. | ||
| + | Kroupa, Prameny k výzdobě sněmovního sálu kroměřížského zámku, in: | ||
| + | Zpravodaj Muzea Kroměřížska, září 1980, s. 27n.; M. Čoupek, Několik | ||
| + | poznámek k životopisu malířské rodiny Adolfů, in: VVM 43, 1991, s. 180n.; | ||
| + | NEČVU 1, s. 18n. | ||
| + | |||
| + | Jan Novotný | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1721]] | [[Kategorie:1721]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Mikulov]] |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1773]] |
| + | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Verze z 21. 1. 2016, 10:54
| František ADOLPH z Freenthalu | |
 | |
| Narození | 5.7.1721 |
|---|---|
| Místo narození | Mikulov |
| Úmrtí | 6.2.1773 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134864 |
ADOLF (též ADOLPHE) z Freenthalu, František, * 5. 7. 1721 Mikulov, † 6. 2. 1773 Vídeň (Rakousko), malíř
Syn Josefa Františka A., bratr Karla Josefa A. Po malířském školení u otce se vzdělával na Akademii ve Vídni a poté patrně pobýval v Paříži. Asi od poloviny 50. let 18. století působil na královském dvoře v Londýně, zpočátku podporován bratrem olomouckého biskupa Maximiliána Hamiltona. Zde snad získal šlechtický titul. O jeho činnosti v Anglii, kde měl malovat hlavně portréty, přesnější informace chybí, kromě údaje o válečnickém jezdeckém portrétu Jiřího III. z roku 1755 a o podpisech, kde se označoval za dvorského malíře britského krále. Koncem 60. let se vrátil do Vídně, stal se inspektorem dietrichsteinské obrazové galerie a pracoval na portrétech pro dvůr Marie Terezie. Zásluhou bratra Karla Josefa byl pozván do Kroměříže, kde 30. 9. 1769 uzavřel smlouvu s biskupem Hamiltonem na výzdobu Velké jídelny (dnes Sněmovní sál) zámku a zhotovení biskupova portrétu. Práce v zámecké jídelně dokončil 1772; tvoří je tři velká plátna pro strop sálu (Apoteóza biskupa Hamiltona, Únos a Svatba Thetidina) a rozměrný portrét biskupa pro čelní stěnu. Hamiltonův jezdecký portrét, určený rovněž pro výzdobu kroměřížského zámku, je dnes nezvěstný. Počátkem 70. let vytvořil pro knížete Maxmiliána z Dietrichsteina tři velká oltářní plátna (Zavraždění sv. Václava, Stětí sv. Barbory, Poslední večeře) do farního chrámu v Mikulově. V závěti z 6. února 1773 odkázal 900 zlatých nadačního kapitálu pro mikulovský špitál. František A. je považován za představitele klasicistní malby pozdního 18. století s určitými rokokovými východisky.
L: Wurzbach 1, s. 6; OSN 1, s. 224; Thieme – Becker 1, s. 87n. (u všech tří pramenů jako Josef Anton A., bratr, s nímž je ve starší literatuře zaměňován); A. Breitenbacher, Dějiny arcibiskupské obrazárny v Kroměříži, 1925; J. Kroupa, Prameny k výzdobě sněmovního sálu kroměřížského zámku, in: Zpravodaj Muzea Kroměřížska, září 1980, s. 27n.; M. Čoupek, Několik poznámek k životopisu malířské rodiny Adolfů, in: VVM 43, 1991, s. 180n.; NEČVU 1, s. 18n.
Jan Novotný
