AERICHALCUS Šebestián ?1515-20.11.1555: Porovnání verzí
(AERICHALCUS_Šebestián_1515-20.11.1555) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Šebestián AERICHALCUS | | jméno = Šebestián AERICHALCUS | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1515 | + | | datum narození = kolem 1515 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Přeštice u Plzně |
| datum úmrtí = 20.11.1555 | | datum úmrtí = 20.11.1555 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 61- Pedagog | + | | povolání = 61- Pedagog<br />63- Spisovatel |
− | 63- Spisovatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 45 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''AERICHALCUS Šebestián''' ''(též MĚDĚNÝ, MIEDIENNY, PRAESTICENUS),'' ''* kolem 1515 Přeštice u Plzně, † 20. 11. 1555 Praha, humanistický spisovatel, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel ze vzdělané rodiny: jeho strýci byli bývalý univerzitní | ||
+ | rektor Jan Kulata z Javořice a soběslavský farář Beneš, Janův | ||
+ | bratr. Na jejich popud se věnoval studiu. 1544 dosáhl | ||
+ | hodnosti magistra ve Wittenbergu, vrátil se do Čech a 1545 | ||
+ | se stal profesorem artistické fakulty pražské univerzity. V následujících | ||
+ | letech vedl čtení z latinských autorů (mj. z Quintiliana) | ||
+ | a rychle stoupal po žebříčku univerzitních hodností: | ||
+ | 1546–47 byl proboštem koleje Karlovy, 1548 zvolen místoděkanem | ||
+ | a ještě téhož roku děkanem. 1549–54 byl direktorem | ||
+ | koleje Nationis a 1551–53 rektorem univerzity. Zasloužil | ||
+ | se o uvedení řečtiny do partikulárních škol. 1550 obdržel po | ||
+ | průtazích povolení ke zřízení stolice pro výklad církevních | ||
+ | básníků Sedulia, Prudentia, Aratora, Iuvenca a Lactantia, jež | ||
+ | inicioval Jan st. Hodějovský z Hodějova. Se svými žáky rozebíral | ||
+ | A. římského dramatika Terentia, jehož četbu pokládal za | ||
+ | užitečnou průpravu při pěstování výmluvnosti a čistoty latiny. | ||
+ | Jeho rozbory a komentáře antických autorů byly inspirovány | ||
+ | Filipem Melanchtonem. A. spisy prozrazují široké humanistické | ||
+ | vzdělání a vyznačují se slohovou čistotou a přehlednou, | ||
+ | jasnou myšlenkovou konstrukcí. Psal latinské básně, | ||
+ | vydal obsahy dvou Terentiových komedií s komentáři, řeč | ||
+ | o Vergiliově Aeneidě, spis o antických mincích aj. Údajně | ||
+ | sepsal nedochované dílo ''In Officia'' ''Ciceronis'' ''annotationes'' | ||
+ | a snad skládal i komedie. Zemřel na mor a byl pochován | ||
+ | v Betlémské kapli, kde předtím působil také jako kazatel. | ||
+ | Veškerý majetek odkázal pražské univerzitě. Dlouho po smrti | ||
+ | byl pokládán Pražany za předního stoupence dramatického | ||
+ | umění. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Descriptiones aff ectuum, quae extant in libello De anima, versibus heroicis | ||
+ | comprehensae a M. Sebastiano Aerichalco, 1546; Carmen de eclipsi solis, | ||
+ | 1546; Carmen de viola, 1550; Argumenta in duas comoedias Terentii scripta | ||
+ | a M. Sebastiano Praesticeno, 1550; De ratione rei numeriae et valore diversorum | ||
+ | numismatum nec non mensurarum quaedam ax variis autoribus | ||
+ | collecta a M. Sebastiano Praesticeno in academia Pragensi, 1556. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' B. Balbinus, Bohemia docta, virorum omnigena eruditione et clarorum | ||
+ | Bohemiae, Moraviae et Silesiae, nomina elogia, et litteraria monumenta opus | ||
+ | posthumus pro historia litteratia Bohemia, Tom. 1, 1777, s. 193n.; RHB 1, | ||
+ | s. 49n.; DČD 1, s. 102n., 111 a 360; ISN 1, s. 47; KSN 1, s. 52; M. K. Jätenstein, | ||
+ | Nachrichten über Schriftsteller und Gelehrte, deren Lebensbeschreibungen | ||
+ | bisher nicht bearbeitet sind. Als Materialien für ein Lexikon | ||
+ | böhmischer Schriftsteller und Gelehrten, 1818, s. 30n.; L. Schletz, Die | ||
+ | Magister der artistischen Fakultät der Hohen Schule zu Prag und ihre Schriften | ||
+ | im Zeitraum von 1409 bis 1550, Med. Diss. Erlangen – Nürnberg 1971, | ||
+ | s. 105n. | ||
+ | |||
+ | Jaroslav Richter, Jiří-Joseph Veselý | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1515]] | [[Kategorie:1515]] | ||
+ | [[Kategorie:Přeštice]] | ||
[[Kategorie:1555]] | [[Kategorie:1555]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:34
Šebestián AERICHALCUS | |
Narození | kolem 1515 |
---|---|
Místo narození | Přeštice u Plzně |
Úmrtí | 20.11.1555 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 45 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38904 |
AERICHALCUS Šebestián (též MĚDĚNÝ, MIEDIENNY, PRAESTICENUS), * kolem 1515 Přeštice u Plzně, † 20. 11. 1555 Praha, humanistický spisovatel, pedagog
Pocházel ze vzdělané rodiny: jeho strýci byli bývalý univerzitní rektor Jan Kulata z Javořice a soběslavský farář Beneš, Janův bratr. Na jejich popud se věnoval studiu. 1544 dosáhl hodnosti magistra ve Wittenbergu, vrátil se do Čech a 1545 se stal profesorem artistické fakulty pražské univerzity. V následujících letech vedl čtení z latinských autorů (mj. z Quintiliana) a rychle stoupal po žebříčku univerzitních hodností: 1546–47 byl proboštem koleje Karlovy, 1548 zvolen místoděkanem a ještě téhož roku děkanem. 1549–54 byl direktorem koleje Nationis a 1551–53 rektorem univerzity. Zasloužil se o uvedení řečtiny do partikulárních škol. 1550 obdržel po průtazích povolení ke zřízení stolice pro výklad církevních básníků Sedulia, Prudentia, Aratora, Iuvenca a Lactantia, jež inicioval Jan st. Hodějovský z Hodějova. Se svými žáky rozebíral A. římského dramatika Terentia, jehož četbu pokládal za užitečnou průpravu při pěstování výmluvnosti a čistoty latiny. Jeho rozbory a komentáře antických autorů byly inspirovány Filipem Melanchtonem. A. spisy prozrazují široké humanistické vzdělání a vyznačují se slohovou čistotou a přehlednou, jasnou myšlenkovou konstrukcí. Psal latinské básně, vydal obsahy dvou Terentiových komedií s komentáři, řeč o Vergiliově Aeneidě, spis o antických mincích aj. Údajně sepsal nedochované dílo In Officia Ciceronis annotationes a snad skládal i komedie. Zemřel na mor a byl pochován v Betlémské kapli, kde předtím působil také jako kazatel. Veškerý majetek odkázal pražské univerzitě. Dlouho po smrti byl pokládán Pražany za předního stoupence dramatického umění.
D: Descriptiones aff ectuum, quae extant in libello De anima, versibus heroicis comprehensae a M. Sebastiano Aerichalco, 1546; Carmen de eclipsi solis, 1546; Carmen de viola, 1550; Argumenta in duas comoedias Terentii scripta a M. Sebastiano Praesticeno, 1550; De ratione rei numeriae et valore diversorum numismatum nec non mensurarum quaedam ax variis autoribus collecta a M. Sebastiano Praesticeno in academia Pragensi, 1556.
L: B. Balbinus, Bohemia docta, virorum omnigena eruditione et clarorum Bohemiae, Moraviae et Silesiae, nomina elogia, et litteraria monumenta opus posthumus pro historia litteratia Bohemia, Tom. 1, 1777, s. 193n.; RHB 1, s. 49n.; DČD 1, s. 102n., 111 a 360; ISN 1, s. 47; KSN 1, s. 52; M. K. Jätenstein, Nachrichten über Schriftsteller und Gelehrte, deren Lebensbeschreibungen bisher nicht bearbeitet sind. Als Materialien für ein Lexikon böhmischer Schriftsteller und Gelehrten, 1818, s. 30n.; L. Schletz, Die Magister der artistischen Fakultät der Hohen Schule zu Prag und ihre Schriften im Zeitraum von 1409 bis 1550, Med. Diss. Erlangen – Nürnberg 1971, s. 105n.
Jaroslav Richter, Jiří-Joseph Veselý