AGOSTINI Domenico ?1630-?1680: Porovnání verzí

Z Personal
(AUGUSTA_Dominik_1630)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Dominik AUGUSTA
+
| jméno = Domenico Agostini
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1630
+
| datum narození = před 1630
| místo narození =  
+
| místo narození = Monte (Švýcarsko)
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = asi 1680
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Dominik AUGUSTA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 45
 +
}}
 +
 
 +
'''AGOSTINI, Domenico''' ''(též AUGUSTON, AUGUSTA, AUGUST),'' ''* před 1630 Monte (Švýcarsko), † asi 1680 Praha, stavitel''
 +
 
 +
Pocházel z kantonu Ticino. V Praze je poprvé doložen jako
 +
svědek na svatbě 1652. Před 1655 se stal malostranským
 +
měšťanem. 1660 postavil podle vlastního návrhu kaple křížové
 +
cesty na pražském Petříně. V Praze provedl i výklenkové
 +
kaple v Loretě. Po celý život pracoval pro rod Černínů. První
 +
stavbou, kterou pro ně realizoval, byla kaple v Petrohradě
 +
u Loun (1658–59). Pro Humprechta Jana Černína zhotovil
 +
další zakázky na venkovských panstvích (1666–67 sedm kaplí
 +
pro oboru u zámku Humprecht, 1670 dohlížel na stavbu
 +
kostela sv. Kříže v Kosmonosích a fary v Jesenici, 1672 rybářské
 +
chaty v Dolním Bouzově, 1673 hostince ve Stružné-Kysiblu,
 +
částečně zvonice v Kosmonosích a sušárny ve Vinoři,
 +
1677–78 dvou špýcharů v Kosmonosích). K významnějším
 +
realizacím patřila i barokizace presbytáře kostela sv. Jiljí
 +
v Nymburku 1667, podle návrhu Francesca Carattiho, který
 +
byl architektem i dalších výše jmenovaných staveb. Vedle
 +
zmíněných zakázek patřil k největším a nejlukrativnějším
 +
podíl na výstavbě pražských malostranských hradeb. Oprávnění
 +
ke stavbě získal S. de Bossi s hradčanskými staviteli
 +
H. G. Gottwickem a J. Gieschkem, jehož posléze vystřídal
 +
A., který práci dokončil sám. Česká komora mu za patrně
 +
nepoctivě provedenou práci vyplatila téměř 68 tisíc zlatých.
 +
Z výnosu stavby si A. pořídil dva domy v Praze (U sv. Jana
 +
Nepomuckého, čp. 312/II a U Bílého sokola, čp. 8/III).
 +
Okrádání stavby opevnění se mu vymstilo. 1669 byl přinucen
 +
zaplatit pokutu 6 tisíc zlatých a poté finančně zkrachoval.
 +
 
 +
'''L:''' P. Vlček – E. Havlová, Praha 1610–1700. Kapitoly o architektuře raného
 +
baroka, 1998, s. 212n.; P. Vlček, Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad.
 +
Hradčany, 2000; týž, Umělecké památky Prahy. Malá Strana, 1999, s. 42.
 +
 
 +
Kateřina Valentová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
 
[[Kategorie:1630]]
 
[[Kategorie:1630]]
 +
[[Kategorie:Monte]]
 +
[[Kategorie:1680]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 07:34

Domenico Agostini
Narození před 1630
Místo narození Monte (Švýcarsko)
Úmrtí asi 1680
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 45
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39713

AGOSTINI, Domenico (též AUGUSTON, AUGUSTA, AUGUST), * před 1630 Monte (Švýcarsko), † asi 1680 Praha, stavitel

Pocházel z kantonu Ticino. V Praze je poprvé doložen jako svědek na svatbě 1652. Před 1655 se stal malostranským měšťanem. 1660 postavil podle vlastního návrhu kaple křížové cesty na pražském Petříně. V Praze provedl i výklenkové kaple v Loretě. Po celý život pracoval pro rod Černínů. První stavbou, kterou pro ně realizoval, byla kaple v Petrohradě u Loun (1658–59). Pro Humprechta Jana Černína zhotovil další zakázky na venkovských panstvích (1666–67 sedm kaplí pro oboru u zámku Humprecht, 1670 dohlížel na stavbu kostela sv. Kříže v Kosmonosích a fary v Jesenici, 1672 rybářské chaty v Dolním Bouzově, 1673 hostince ve Stružné-Kysiblu, částečně zvonice v Kosmonosích a sušárny ve Vinoři, 1677–78 dvou špýcharů v Kosmonosích). K významnějším realizacím patřila i barokizace presbytáře kostela sv. Jiljí v Nymburku 1667, podle návrhu Francesca Carattiho, který byl architektem i dalších výše jmenovaných staveb. Vedle zmíněných zakázek patřil k největším a nejlukrativnějším podíl na výstavbě pražských malostranských hradeb. Oprávnění ke stavbě získal S. de Bossi s hradčanskými staviteli H. G. Gottwickem a J. Gieschkem, jehož posléze vystřídal A., který práci dokončil sám. Česká komora mu za patrně nepoctivě provedenou práci vyplatila téměř 68 tisíc zlatých. Z výnosu stavby si A. pořídil dva domy v Praze (U sv. Jana Nepomuckého, čp. 312/II a U Bílého sokola, čp. 8/III). Okrádání stavby opevnění se mu vymstilo. 1669 byl přinucen zaplatit pokutu 6 tisíc zlatých a poté finančně zkrachoval.

L: P. Vlček – E. Havlová, Praha 1610–1700. Kapitoly o architektuře raného baroka, 1998, s. 212n.; P. Vlček, Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad. Hradčany, 2000; týž, Umělecké památky Prahy. Malá Strana, 1999, s. 42.

Kateřina Valentová