AGRICOLA Georgius 24.3.1494-21.11.1555

Z Personal
Georgius AGRICOLA
Narození 24.3.1494
Místo narození Glauchau (Německo)
Úmrtí 21.11.1555
Místo úmrtí Chemnitz (Německo)
Povolání 15- Lékaři
26- Bánský odborník nebo energetik
11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 46
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38913

AGRICOLA, Georgius (vl. jm. Pawer, Georg), * 24. 3. 1494 Glauchau (Německo), † 21. 11. 1555 Chemnitz (Německo), lékař, lékárník, montanista

Pocházel z rodiny tkalce Gregora P., který nechal své tři syny vystudovat univerzitu v Lipsku. Během studií (1514–18) si G. P. latinizoval po vzoru renesančních vzdělanců příjmení na Agricola. 1518–22 působil na škole ve Cvikově (Zwickau), poté odešel znovu do Lipska, kde dva roky studoval lékařství. Další dvě léta pobýval v Itálii v Bologni, Padově, Římě a nejdéle v Benátkách. V Itálii získal doktorát medicíny, vyučoval řečtinu a studoval další živé jazyky. Po návratu do Saska se oženil s A. Mayerovou. Nabízené místo městského lékaře v Saské Kamenici (Chemnitz) nepřijal. Přitahovalo ho tehdy 10 let staré město Jáchymov, které prožívalo stříbrnou horečku a rychle se rozrůstalo. 1527–31 působil jako jáchymovský městský lékař a lékárník a čerpal podněty pro celoživotní vědeckou práci.

Zpočátku se zabýval minerály jako léčivy, později se věnoval mineralogii jako samostatnému oboru a poté i geologii. Výzkum geologického složení zemské kůry ho přivedl k hornické technice a ke zpracování rud. Výsledkem A. poznání se stal evropsky proslulý spisek Bermannus sive de re metallica (1530) s předmluvou Erasma Rotterdamského. Dalších 20 let A. zabrala příprava zevrubného systematického díla o ložiskách rud, hornictví a technologiích hutnictví kovů De re metallica libri XII, která vyšla posmrtně 1556. A. do té doby vydal řadu dalších pojednání tvořících s touto nejznámější prací jednotný celek.

1531 se A. vrátil natrvalo do Saské Kamenice jako městský lékař a stal se tam všeobecně uznávaným měšťanem. Po smrti první manželky (1540) se znovu oženil s A. Schulzovou (1542) a vychoval pět potomků. S podporou katolického vévody Mořice Saského se A., sám rovněž katolík, jako purkmistr dostal v těžkých dobách šmalkaldské války 1546–48 do čela většinou protestantské městské rady v Saské Kamenici. Zpočátku se tam soustředil na problém srovnání měr a vah z různých kulturních oblastí a období, aby mohl ověřovat staré lékárnické předpisy. První z jeho pěti knih, vydaných v úplnosti až 1550, vyšla s názvem De mensuris et ponderibus 1533. Dílo doplňuje práce o hodnotě mincí a kovu De precio metallorum et monetis. Díky ekonomickým úvahám se stal A. předchůdcem merkantilismu. Souběžně pracoval na pěti geologických knihách (souhrnné vydání 1546) považovaných za jeho nejsystematičtější práci. Pokusil se v nich objasnit původ různých látek v útrobách Země, zabýval se vlastnostmi nerostů a podal jejich tzv. pravou přirozenou klasifi kaci. Popsal vlastnosti kovů a jejich rud a dílo doplnil výčtem všech jemu známých organismů žijících v podzemí (De animatibus subterraneis, 1549). Tyto práce měly tvořit celek se zmíněným stěžejním dílem De re metallica libri XII. Přehled montanistiky pečlivě rozdělený na získávání rud a na jejich zpracování autor připravil v roce 1550, vydání se však zdrželo kvůli válečným nepokojům, moru, ale i A. veřejným povinnostem. O svých zkušenostech s morem napsal jediné dochované lékařské pojednání De peste (1554). Poslední měsíce života tolerantního katolíka A. byly neblaze poznamenány Augšpurským mírem ze září 1555 a nástupem nového protestantského panovníka Augusta v Drážďanech.

D: G. A., Ausgewählte Werke, 1–10, Berlin, 1955–92, ed. Hans Prescher, G. Mathé, s obsáhlým soupisem archivních pramenů a sekundární literatury, s. 199n., a soupisem jednotlivých A. prací a obsahu díla Ausgewählte Werke, s. 207n.

L: OSN 1, s. 468n.; H. Prescher – O. Wagenbreth, G. A. – seine Zeit und ihre Spuren, Leipzig – Stuttgart, 1994; F. Naumann ed., G. A. – 500 Jahre, Basel – Boston – Berlin, 1994; St. Joachimsthal in der Zeit G. A. Zur Geschichte einer Bergstadt im 16. Jahrhundert, 1994; G. Viertel et al. ed., G. A. und seine Familie. Dokumente aus dem Stadtarchiv Chemnitz, Chemnitz 1994; J. Folta – J. Majer – M. Zárybnický, G. A. (1494–1555), 1994.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jaroslav Folta