AICHBAUER Jan Jiří Michael 10.9.1680-22.6.1737: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku AICHBAUER Jan Jiří (Johann Gerg Michael) 1680-1737 na AICHBAUER Jan Jiří Michael 10.9.1680-22.6.1737 bez založení přesměrování)
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 11: Řádka 11:
 
}}
 
}}
  
'''AICHBAUER (též AICHLBAUER, ACHBAUER, AYCHBAUER, EUCHBAUER), Jan Jiří Michael,''' ''* 10. 9. 1680 (datum křtu) Praha, † 22. 6. 1737 Praha, stavitel''
+
'''AICHBAUER, Jan Jiří Michael''' ''(též AICHLBAUER, ACHBAUER, AYCHBAUER, EUCHBAUER)'' ''* 10. 9. 1680 (datum křtu) Praha, † 22. 6. 1737 Praha, stavitel''
  
 
Syn Johanna Georga A. († 1683 Praha) z hornorakouského
 
Syn Johanna Georga A. († 1683 Praha) z hornorakouského
Řádka 44: Řádka 44:
 
k baroknímu umění v Čechách, in: Umění 19, 1971, s. 84; Saur 1,
 
k baroknímu umění v Čechách, in: Umění 19, 1971, s. 84; Saur 1,
 
s. 218n.
 
s. 218n.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/326408 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Pavel Vlček
 
Pavel Vlček
Řádka 53: Řádka 56:
 
[[Kategorie:1737]]
 
[[Kategorie:1737]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Aichbauer Jan Jiri Michael kostel sv. Jana Nepomuckeho.jpg|Staré Křečany, 1736-1741
 +
Aichbauer Jan Jiri Michael kostel sv. Vavrince.JPG|Jilemnice, 1729-1735
 +
</gallery>

Verze z 23. 6. 2018, 22:20

Jan Jiří Michael AICHBAUER
Narození 10.9.1680 (datum křtu)
Místo narození Praha
Úmrtí 22.6.1737
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38951

AICHBAUER, Jan Jiří Michael (též AICHLBAUER, ACHBAUER, AYCHBAUER, EUCHBAUER) * 10. 9. 1680 (datum křtu) Praha, † 22. 6. 1737 Praha, stavitel

Syn Johanna Georga A. († 1683 Praha) z hornorakouského Landlu. Jako tovaryš praktikoval u J. L. von Hildebrandta ve Vídni a posléze spolupracoval se svým otčímem Kryštofem Dientzenhoferem. V Praze bydlel zpočátku v nájmu, později s početnou rodinou ve vlastním domě ve farnosti malostranského kostela sv. Mikuláše. Udržoval přátelské vztahy se stavitelem A. Luragem. Jeho nevlastním bratrem byl K. I. Dientzenhofer. Od 1727 měl v nájmu malostranskou cihelnu. Krátce před smrtí se ucházel o místo stavitele pražských fortifikací, ale byl pro své nemoci a příbuznost s vrchním fortifikačním stavitelem K. I. Dientzenhoferem odmítnut. Všechny okolnosti ukazují, že přes své pozoruhodné architektonické vzdělání pracoval jen jako výkonný stavitel. Pokud sám navrhl kostel v pražské Loretě a kostely na harrachovských panstvích, nepředstavuje toto dílo žádné vybočení z vysokého obecného průměru tehdejší vrcholně barokní architektury. Tyto stavby patří spíše do umírněné skupiny klasicizujícího zaměření.

D: Nové Město pražské, trinitářský kostel Nejsv. Trojice, spolu s Kr. Dientzenhoferem a podle projektu O. Broggia (po 1708); Brno, smlouva na výstavbu opevnění (1716–21); na panstvích A. T. Harracha: Jiříkov, kostel sv. Jiří (1725–28), Jilemnice, kostel sv. Vavřince (1729–36) a Staré Křečany, kostel sv. Jana Nepomuckého (1736); Prokopské údolí (dnes Praha 5-Jinonice), přístavba sakristie k zaniklému kostelíku sv. Prokopa (1727); dále Praha: Malá Strana, oprava kostela sv. Vavřince na Újezdě (1729, 1733), Hradčany, přestavba a rozšíření kostela Narození Páně v pražské Loretě (1734–37), Malá Strana, podíl při stavbě Buquoyského paláce (486/III) na Velkopřevorském náměstí (po 1735).

L: Toman 1, s. 9; V. Kotrba, Kostel Trinitářů na Novém Městě pražském, jeho stavebník a architekt, in: Umění 10, 1962, s. 193n.; V. Naňková, Nová zjištění k baroknímu umění v Čechách, in: Umění 19, 1971, s. 84; Saur 1, s. 218n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Pavel Vlček