AICHBAUER Jan Jiří Michael 10.9.1680-22.6.1737: Porovnání verzí

Z Personal
(AICHBAUER_Jan_Jiří_(Johann_Gerg_Michael)_1680-1737)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Jan Jiří (Johann Gerg Michael) AICHBAUER
+
| jméno = Jan Jiří Michael AICHBAUER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1680
+
| datum narození = 10.9.1680 (datum křtu)
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 1737
+
| datum úmrtí = 22.6.1737
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan Jiří (Johann Gerg Michael) AICHBAUER
+
}}
 +
 
 +
'''AICHBAUER (též AICHLBAUER, ACHBAUER, AYCHBAUER, EUCHBAUER), Jan Jiří Michael,''' ''* 10. 9. 1680 (datum křtu) Praha, † 22. 6. 1737 Praha, stavitel''
 +
 
 +
Syn Johanna Georga A. († 1683 Praha) z hornorakouského
 +
Landlu. Jako tovaryš praktikoval u J. L. von Hildebrandta ve
 +
Vídni a posléze spolupracoval se svým otčímem Kryštofem
 +
Dientzenhoferem. V Praze bydlel zpočátku v nájmu, později
 +
s početnou rodinou ve vlastním domě ve farnosti malostranského
 +
kostela sv. Mikuláše. Udržoval přátelské vztahy se stavitelem
 +
A. Luragem. Jeho nevlastním bratrem byl K. I. Dientzenhofer. Od 1727 měl v nájmu malostranskou cihelnu.
 +
Krátce před smrtí se ucházel o místo stavitele pražských fortifikací, ale byl pro své nemoci a příbuznost s vrchním fortifikačním stavitelem K. I. Dientzenhoferem odmítnut. Všechny
 +
okolnosti ukazují, že přes své pozoruhodné architektonické
 +
vzdělání pracoval jen jako výkonný stavitel. Pokud sám
 +
navrhl kostel v pražské Loretě a kostely na harrachovských
 +
panstvích, nepředstavuje toto dílo žádné vybočení z vysokého
 +
obecného průměru tehdejší vrcholně barokní architektury.
 +
Tyto stavby patří spíše do umírněné skupiny klasicizujícího
 +
zaměření.
 +
 
 +
'''D:''' Nové Město pražské, trinitářský kostel Nejsv. Trojice, spolu s Kr. Dientzenhoferem
 +
a podle projektu O. Broggia (po 1708); Brno, smlouva na výstavbu
 +
opevnění (1716–21); na panstvích A. T. Harracha: Jiříkov, kostel
 +
sv. Jiří (1725–28), Jilemnice, kostel sv. Vavřince (1729–36) a Staré Křečany,
 +
kostel sv. Jana Nepomuckého (1736); Prokopské údolí (dnes Praha 5-Jinonice),
 +
přístavba sakristie k zaniklému kostelíku sv. Prokopa (1727); dále
 +
Praha: Malá Strana, oprava kostela sv. Vavřince na Újezdě (1729, 1733),
 +
Hradčany, přestavba a rozšíření kostela Narození Páně v pražské Loretě
 +
(1734–37), Malá Strana, podíl při stavbě Buquoyského paláce (486/III) na
 +
Velkopřevorském náměstí (po 1735).
 +
 
 +
'''L:''' Toman 1, s. 9; V. Kotrba, Kostel Trinitářů na Novém Městě pražském, jeho
 +
stavebník a architekt, in: Umění 10, 1962, s. 193n.; V. Naňková, Nová zjištění
 +
k baroknímu umění v Čechách, in: Umění 19, 1971, s. 84; Saur 1,
 +
s. 218n.
 +
 
 +
Pavel Vlček
  
== Literatura ==
 
Praha 2004; s.11
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
 
[[Kategorie:1680]]
 
[[Kategorie:1680]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1737]]
 
[[Kategorie:1737]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 21. 1. 2016, 11:51

Jan Jiří Michael AICHBAUER
Narození 10.9.1680 (datum křtu)
Místo narození Praha
Úmrtí 22.6.1737
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38951

AICHBAUER (též AICHLBAUER, ACHBAUER, AYCHBAUER, EUCHBAUER), Jan Jiří Michael, * 10. 9. 1680 (datum křtu) Praha, † 22. 6. 1737 Praha, stavitel

Syn Johanna Georga A. († 1683 Praha) z hornorakouského Landlu. Jako tovaryš praktikoval u J. L. von Hildebrandta ve Vídni a posléze spolupracoval se svým otčímem Kryštofem Dientzenhoferem. V Praze bydlel zpočátku v nájmu, později s početnou rodinou ve vlastním domě ve farnosti malostranského kostela sv. Mikuláše. Udržoval přátelské vztahy se stavitelem A. Luragem. Jeho nevlastním bratrem byl K. I. Dientzenhofer. Od 1727 měl v nájmu malostranskou cihelnu. Krátce před smrtí se ucházel o místo stavitele pražských fortifikací, ale byl pro své nemoci a příbuznost s vrchním fortifikačním stavitelem K. I. Dientzenhoferem odmítnut. Všechny okolnosti ukazují, že přes své pozoruhodné architektonické vzdělání pracoval jen jako výkonný stavitel. Pokud sám navrhl kostel v pražské Loretě a kostely na harrachovských panstvích, nepředstavuje toto dílo žádné vybočení z vysokého obecného průměru tehdejší vrcholně barokní architektury. Tyto stavby patří spíše do umírněné skupiny klasicizujícího zaměření.

D: Nové Město pražské, trinitářský kostel Nejsv. Trojice, spolu s Kr. Dientzenhoferem a podle projektu O. Broggia (po 1708); Brno, smlouva na výstavbu opevnění (1716–21); na panstvích A. T. Harracha: Jiříkov, kostel sv. Jiří (1725–28), Jilemnice, kostel sv. Vavřince (1729–36) a Staré Křečany, kostel sv. Jana Nepomuckého (1736); Prokopské údolí (dnes Praha 5-Jinonice), přístavba sakristie k zaniklému kostelíku sv. Prokopa (1727); dále Praha: Malá Strana, oprava kostela sv. Vavřince na Újezdě (1729, 1733), Hradčany, přestavba a rozšíření kostela Narození Páně v pražské Loretě (1734–37), Malá Strana, podíl při stavbě Buquoyského paláce (486/III) na Velkopřevorském náměstí (po 1735).

L: Toman 1, s. 9; V. Kotrba, Kostel Trinitářů na Novém Městě pražském, jeho stavebník a architekt, in: Umění 10, 1962, s. 193n.; V. Naňková, Nová zjištění k baroknímu umění v Čechách, in: Umění 19, 1971, s. 84; Saur 1, s. 218n.

Pavel Vlček