AJVAZ Michail 5.11.1904-27.6.1994: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku AJVAZ Michal 5.11.1904-27.6.1994 na AJVAZ Michail 5.11.1904-27.6.1994 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 27.6.1994
 
| datum úmrtí = 27.6.1994
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 48-49
 
}}
 
}}
  
Řádka 44: Řádka 45:
 
PSN 1, s. 29.
 
PSN 1, s. 29.
  
Miloslava Žďárská
+
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/100370 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
[[Kategorie:D]]
+
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
+
Miloslava Žďárská
[[Kategorie:1904]]
+
[[Kategorie:Jevapatorie]]
+
[[Kategorie:1994]]
+
[[Kategorie:Praha]]
+

Aktuální verze z 10. 10. 2019, 11:01

Michail AJVAZ
Narození 5.11.1904
Místo narození Jevpatorie na Krymu (Ukrajina)
Úmrtí 27.6.1994
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 48-49
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80854

AJVAZ, Michail, * 5. 11. 1904 Jevpatorie na Krymu (Ukrajina), † 27. 6. 1994 Praha, technolog smaltového skla, výtvarník

Původní národností byl Karaim (turko-tatarská větev). Do ČSR přišel jako sedmnáctiletý s ruskou porevoluční emigrací. Vystudoval Vysokou školu báňskou v Příbrami. Byl žákem prof. A. Glazunova a po dokončení studií nějaký čas i jeho asistentem. Odborný zájem zaměřil na technologii výroby barevných skleněných kaménků pro mozaiky, tzv. mozaikových skleněných smaltů. Na přelomu 20. a 30. let začal pracovat u stavitele J. Tumpacha v jeho nedávno založeném prvním českém ateliéru, kde se mohl věnovat výrobě a výzkumu svého oboru. Tam vznikla řada monumentálních dekorací podle návrhů významných výtvarníků: J. Bendy (pražské Klementinum, 1932), M. Alše (Staroměstská radnice v Praze, 1936), M. Švabinského a J. Obrovského (Národní památník na Žižkově, 1937–38). Tumpachův ateliér opustil 1941 a vybudoval vlastní, v němž vznikla vynikající mozaika podle návrhu J. Preislera pro muzeum v Hradci Králové. Po druhé světové válce se A. k práci s mozaikou opět vrátil, když v rámci skláren Union Teplice a Umělecké sklo Nový Bor vybudoval v 50. letech huť na tavbu mozaikových smaltů v Hostomicích u Teplic a mozaikářský ateliér v Praze. V tomto období stačil ještě realizovat šest lunet pro Národní divadlo a Křest Kristův pro Svatovítskou katedrálu v Praze podle návrhů Maxe Švabinského. Potom v českých zemích výroba tohoto sortimentu zanikla a A. ukončil svou aktivní odbornou činnost v podniku Povltavský průmysl kamene, kde se zabýval řezáním kamenů. Své celoživotní zkušenosti z oboru shrnul do knihy Mozaika, která však zůstala v rukopisu.

L: O. Drahotová, Zemřel M. A., in: Umění a řemesla 36, 1994, č. 4, s. 71; PSN 1, s. 29.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Miloslava Žďárská