AJVAZ Michail 5.11.1904-27.6.1994: Porovnání verzí
(AJVAZ_Michal_30.10.1949) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Michal AJVAZ | | jméno = Michal AJVAZ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = 5.11.1904 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Jevpatorie na Krymu (Ukrajina) |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 27.6.1994 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''AJVAZ, Michail,''' ''* 5. 11. 1904 Jevpatorie na Krymu (Ukrajina), † 27. 6. 1994 Praha, technolog smaltového skla, výtvarník'' | ||
+ | |||
+ | Původní národností byl Karaim (turko-tatarská větev). Do | ||
+ | ČSR přišel jako sedmnáctiletý s ruskou porevoluční emigrací. | ||
+ | Vystudoval Vysokou školu báňskou v Příbrami. Byl žákem | ||
+ | prof. A. Glazunova a po dokončení studií nějaký čas i jeho | ||
+ | asistentem. Odborný zájem zaměřil na technologii výroby | ||
+ | barevných skleněných kaménků pro mozaiky, tzv. mozaikových | ||
+ | skleněných smaltů. Na přelomu 20. a 30. let začal pracovat | ||
+ | u stavitele J. Tumpacha v jeho nedávno založeném | ||
+ | prvním českém ateliéru, kde se mohl věnovat výrobě a výzkumu | ||
+ | svého oboru. Tam vznikla řada monumentálních dekorací | ||
+ | podle návrhů významných výtvarníků: J. Bendy (pražské | ||
+ | Klementinum, 1932), M. Alše (Staroměstská radnice v Praze, | ||
+ | 1936), M. Švabinského a J. Obrovského (Národní památník | ||
+ | na Žižkově, 1937–38). Tumpachův ateliér opustil 1941 a vybudoval | ||
+ | vlastní, v němž vznikla vynikající mozaika podle | ||
+ | návrhu J. Preislera pro muzeum v Hradci Králové. Po druhé | ||
+ | světové válce se A. k práci s mozaikou opět vrátil, když v rámci | ||
+ | skláren Union Teplice a Umělecké sklo Nový Bor vybudoval | ||
+ | v 50. letech huť na tavbu mozaikových smaltů v Hostomicích | ||
+ | u Teplic a mozaikářský ateliér v Praze. V tomto období | ||
+ | stačil ještě realizovat šest lunet pro Národní divadlo a Křest | ||
+ | Kristův pro Svatovítskou katedrálu v Praze podle návrhů | ||
+ | Maxe Švabinského. Potom v českých zemích výroba tohoto | ||
+ | sortimentu zanikla a A. ukončil svou aktivní odbornou činnost | ||
+ | v podniku Povltavský průmysl kamene, kde se zabýval | ||
+ | řezáním kamenů. Své celoživotní zkušenosti z oboru shrnul | ||
+ | do knihy Mozaika, která však zůstala v rukopisu. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' O. Drahotová, Zemřel M. A., in: Umění a řemesla 36, 1994, č. 4, s. 71; | ||
+ | PSN 1, s. 29. | ||
+ | |||
+ | Miloslava Žďárská | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | + | [[Kategorie:1904]] | |
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Jevapatorie]] |
+ | [[Kategorie:1994]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 21. 1. 2016, 12:06
Michal AJVAZ | |
Narození | 5.11.1904 |
---|---|
Místo narození | Jevpatorie na Krymu (Ukrajina) |
Úmrtí | 27.6.1994 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80854 |
AJVAZ, Michail, * 5. 11. 1904 Jevpatorie na Krymu (Ukrajina), † 27. 6. 1994 Praha, technolog smaltového skla, výtvarník
Původní národností byl Karaim (turko-tatarská větev). Do ČSR přišel jako sedmnáctiletý s ruskou porevoluční emigrací. Vystudoval Vysokou školu báňskou v Příbrami. Byl žákem prof. A. Glazunova a po dokončení studií nějaký čas i jeho asistentem. Odborný zájem zaměřil na technologii výroby barevných skleněných kaménků pro mozaiky, tzv. mozaikových skleněných smaltů. Na přelomu 20. a 30. let začal pracovat u stavitele J. Tumpacha v jeho nedávno založeném prvním českém ateliéru, kde se mohl věnovat výrobě a výzkumu svého oboru. Tam vznikla řada monumentálních dekorací podle návrhů významných výtvarníků: J. Bendy (pražské Klementinum, 1932), M. Alše (Staroměstská radnice v Praze, 1936), M. Švabinského a J. Obrovského (Národní památník na Žižkově, 1937–38). Tumpachův ateliér opustil 1941 a vybudoval vlastní, v němž vznikla vynikající mozaika podle návrhu J. Preislera pro muzeum v Hradci Králové. Po druhé světové válce se A. k práci s mozaikou opět vrátil, když v rámci skláren Union Teplice a Umělecké sklo Nový Bor vybudoval v 50. letech huť na tavbu mozaikových smaltů v Hostomicích u Teplic a mozaikářský ateliér v Praze. V tomto období stačil ještě realizovat šest lunet pro Národní divadlo a Křest Kristův pro Svatovítskou katedrálu v Praze podle návrhů Maxe Švabinského. Potom v českých zemích výroba tohoto sortimentu zanikla a A. ukončil svou aktivní odbornou činnost v podniku Povltavský průmysl kamene, kde se zabýval řezáním kamenů. Své celoživotní zkušenosti z oboru shrnul do knihy Mozaika, která však zůstala v rukopisu.
L: O. Drahotová, Zemřel M. A., in: Umění a řemesla 36, 1994, č. 4, s. 71; PSN 1, s. 29.
Miloslava Žďárská