AJVAZ Michail 5.11.1904-27.6.1994: Porovnání verzí

Z Personal
(AJVAZ_Michal_30.10.1949)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Michal AJVAZ
 
| jméno = Michal AJVAZ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 30.10.1949
+
| datum narození = 5.11.1904
| místo narození =  
+
| místo narození = Jevpatorie na Krymu (Ukrajina)
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = 27.6.1994
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Michal AJVAZ
+
}}
 +
 
 +
'''AJVAZ, Michail,''' ''* 5. 11. 1904 Jevpatorie na Krymu (Ukrajina), † 27. 6. 1994 Praha, technolog smaltového skla, výtvarník''
 +
 
 +
Původní národností byl Karaim (turko-tatarská větev). Do
 +
ČSR přišel jako sedmnáctiletý s ruskou porevoluční emigrací.
 +
Vystudoval Vysokou školu báňskou v Příbrami. Byl žákem
 +
prof. A. Glazunova a po dokončení studií nějaký čas i jeho
 +
asistentem. Odborný zájem zaměřil na technologii výroby
 +
barevných skleněných kaménků pro mozaiky, tzv. mozaikových
 +
skleněných smaltů. Na přelomu 20. a 30. let začal pracovat
 +
u stavitele J. Tumpacha v jeho nedávno založeném
 +
prvním českém ateliéru, kde se mohl věnovat výrobě a výzkumu
 +
svého oboru. Tam vznikla řada monumentálních dekorací
 +
podle návrhů významných výtvarníků: J. Bendy (pražské
 +
Klementinum, 1932), M. Alše (Staroměstská radnice v Praze,
 +
1936), M. Švabinského a J. Obrovského (Národní památník
 +
na Žižkově, 1937–38). Tumpachův ateliér opustil 1941 a vybudoval
 +
vlastní, v němž vznikla vynikající mozaika podle
 +
návrhu J. Preislera pro muzeum v Hradci Králové. Po druhé
 +
světové válce se A. k práci s mozaikou opět vrátil, když v rámci
 +
skláren Union Teplice a Umělecké sklo Nový Bor vybudoval
 +
v 50. letech huť na tavbu mozaikových smaltů v Hostomicích
 +
u Teplic a mozaikářský ateliér v Praze. V tomto období
 +
stačil ještě realizovat šest lunet pro Národní divadlo a Křest
 +
Kristův pro Svatovítskou katedrálu v Praze podle návrhů
 +
Maxe Švabinského. Potom v českých zemích výroba tohoto
 +
sortimentu zanikla a A. ukončil svou aktivní odbornou činnost
 +
v podniku Povltavský průmysl kamene, kde se zabýval
 +
řezáním kamenů. Své celoživotní zkušenosti z oboru shrnul
 +
do knihy Mozaika, která však zůstala v rukopisu.
 +
 
 +
'''L:''' O. Drahotová, Zemřel M. A., in: Umění a řemesla 36, 1994, č. 4, s. 71;
 +
PSN 1, s. 29.
 +
 
 +
Miloslava Žďárská
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
+
[[Kategorie:1904]]
[[Kategorie:1949]]
+
[[Kategorie:Jevapatorie]]
 +
[[Kategorie:1994]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 21. 1. 2016, 12:06

Michal AJVAZ
Narození 5.11.1904
Místo narození Jevpatorie na Krymu (Ukrajina)
Úmrtí 27.6.1994
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80854

AJVAZ, Michail, * 5. 11. 1904 Jevpatorie na Krymu (Ukrajina), † 27. 6. 1994 Praha, technolog smaltového skla, výtvarník

Původní národností byl Karaim (turko-tatarská větev). Do ČSR přišel jako sedmnáctiletý s ruskou porevoluční emigrací. Vystudoval Vysokou školu báňskou v Příbrami. Byl žákem prof. A. Glazunova a po dokončení studií nějaký čas i jeho asistentem. Odborný zájem zaměřil na technologii výroby barevných skleněných kaménků pro mozaiky, tzv. mozaikových skleněných smaltů. Na přelomu 20. a 30. let začal pracovat u stavitele J. Tumpacha v jeho nedávno založeném prvním českém ateliéru, kde se mohl věnovat výrobě a výzkumu svého oboru. Tam vznikla řada monumentálních dekorací podle návrhů významných výtvarníků: J. Bendy (pražské Klementinum, 1932), M. Alše (Staroměstská radnice v Praze, 1936), M. Švabinského a J. Obrovského (Národní památník na Žižkově, 1937–38). Tumpachův ateliér opustil 1941 a vybudoval vlastní, v němž vznikla vynikající mozaika podle návrhu J. Preislera pro muzeum v Hradci Králové. Po druhé světové válce se A. k práci s mozaikou opět vrátil, když v rámci skláren Union Teplice a Umělecké sklo Nový Bor vybudoval v 50. letech huť na tavbu mozaikových smaltů v Hostomicích u Teplic a mozaikářský ateliér v Praze. V tomto období stačil ještě realizovat šest lunet pro Národní divadlo a Křest Kristův pro Svatovítskou katedrálu v Praze podle návrhů Maxe Švabinského. Potom v českých zemích výroba tohoto sortimentu zanikla a A. ukončil svou aktivní odbornou činnost v podniku Povltavský průmysl kamene, kde se zabýval řezáním kamenů. Své celoživotní zkušenosti z oboru shrnul do knihy Mozaika, která však zůstala v rukopisu.

L: O. Drahotová, Zemřel M. A., in: Umění a řemesla 36, 1994, č. 4, s. 71; PSN 1, s. 29.

Miloslava Žďárská