Biografický slovník
AKSAMIT Karel 11.4.1897-21.6.1944: Porovnání verzí
(AKSAMIT_Karel_11.4.1897-26.6.1944) |
|||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Karel AKSAMIT | | jméno = Karel AKSAMIT | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Aksamit Karel portret.jpg |
| datum narození = 11.4.1897 | | datum narození = 11.4.1897 | ||
| − | | místo narození = Košťany | + | | místo narození = Košťany u Teplic |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 21.6.1944 |
| − | | místo úmrtí = Toužetín | + | | místo úmrtí = Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun |
| − | | povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | + | | povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| − | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 49 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''AKSAMIT, Karel,''' * ''11. 4. 1897 Košťany u Teplic, † 21. 6. 1944 Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun, politik, tělovýchovný organizátor'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z početné rodiny horníka, vyrůstal na česko-německém | ||
| + | pomezí. Vychodil obecnou školu v Trnovanech, pak začal | ||
| + | pracovat v Inwaldově sklárně v Cukmantlu (dnes Pozorka) | ||
| + | u Teplic, 1913 se stal horníkem. V srpnu 1916 narukoval | ||
| + | a v listopadu téhož roku odjel na ruskou frontu. V květnu | ||
| + | 1917 bojoval na italské frontě. Po vzniku ČSR nastoupil do | ||
| + | armády a sloužil 1918–21 na Slovensku jako telefonista | ||
| + | v Banské Štiavnici a v Sabinově. Od 1913 byl členem DTJ | ||
| + | a po jejím rozdělení přešel do komunistické Federace DTJ | ||
| + | (FDTJ). Patřil mezi zakládající členy KSČ (od 15. 5. 1921) | ||
| + | a od 1923 působil jako organizační tajemník Komunistického | ||
| + | svazu mládeže, redaktor a vydavatel časopisu ''Pravda'' ''mládeže'' | ||
| + | a dalších tisků. V lednu 1925 se stal jednatelem federální | ||
| + | rady FDTJ a 1927 jedním z tajemníků Rudé sportovní internacionály | ||
| + | (RSI) v Moskvě, Berlíně a od 1933 v Praze. Zastupoval | ||
| + | RSI na ustavujícím sjezdu Federace proletářské tělovýchovy | ||
| + | (FPT), která od 1922 slučovala dosud nejednotné komunistické | ||
| + | tělovýchovné a sportovní organizace v ČSR. 1929 | ||
| + | se přiklonil ke Gottwaldovu bolševickému křídlu KSČ. Po | ||
| + | změně taktiky mezinárodního komunistického hnutí na VII. | ||
| + | kongresu Kominterny 1936 se zasazoval o spolupráci levicových | ||
| + | a protifašistických sil v tělovýchovném hnutí. Na VII. | ||
| + | kongresu FPT v květnu 1936 byl zvolen jejím předsedou. | ||
| + | V srpnu 1936 organizoval v Praze Lidové hry na protest proti | ||
| + | zneužívání olympijských her v Berlíně nacisty. V březnu | ||
| + | 1939 byl v rámci akce Gitter zatčen a po čtyřech dnech propuštěn. | ||
| + | Odešel z Prahy jako instruktor ilegálního vedení | ||
| + | KSČ, v červenci 1939 působil na Táborsku a Českobudějovicku, | ||
| + | později na Plzeňsku a od jara 1940 na Moravě. V prosinci | ||
| + | 1940 byl znovu zatčen, podařilo se mu uprchnout | ||
| + | a skrýval se mimo Prahu. Podílel se na vytváření III. ilegálního | ||
| + | vedení KSČ. Při zatýkání gestapem se A. a jeho manželka | ||
| + | Božena zastřelili. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Revoljucionnoje fizkulturnoje dviženije v Čechoslovakii, Tbilisi 1928; | ||
| + | Zásady ideové práce FPT, 1930; Co je a co chce FPT, 1938. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Kresta, K. A., 1956; R. Cílek, Vítězové bez vavřínů, 1975; týž, Věděl | ||
| + | jsem, proč dýchám…, in: Stopy v srdcích, 1975; týž, K. A., 1976. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Národní muzeum – Tyršovo muzeum tělesné výchovy a sportu Praha. | ||
| + | |||
| + | Miloslav Martínek | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
[[Kategorie:Košťany]] | [[Kategorie:Košťany]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
[[Kategorie:Toužetín]] | [[Kategorie:Toužetín]] | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:53
| Karel AKSAMIT | |
 | |
| Narození | 11.4.1897 |
|---|---|
| Místo narození | Košťany u Teplic |
| Úmrtí | 21.6.1944 |
| Místo úmrtí | Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun |
| Povolání |
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 49 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38965 |
AKSAMIT, Karel, * 11. 4. 1897 Košťany u Teplic, † 21. 6. 1944 Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun, politik, tělovýchovný organizátor
Pocházel z početné rodiny horníka, vyrůstal na česko-německém pomezí. Vychodil obecnou školu v Trnovanech, pak začal pracovat v Inwaldově sklárně v Cukmantlu (dnes Pozorka) u Teplic, 1913 se stal horníkem. V srpnu 1916 narukoval a v listopadu téhož roku odjel na ruskou frontu. V květnu 1917 bojoval na italské frontě. Po vzniku ČSR nastoupil do armády a sloužil 1918–21 na Slovensku jako telefonista v Banské Štiavnici a v Sabinově. Od 1913 byl členem DTJ a po jejím rozdělení přešel do komunistické Federace DTJ (FDTJ). Patřil mezi zakládající členy KSČ (od 15. 5. 1921) a od 1923 působil jako organizační tajemník Komunistického svazu mládeže, redaktor a vydavatel časopisu Pravda mládeže a dalších tisků. V lednu 1925 se stal jednatelem federální rady FDTJ a 1927 jedním z tajemníků Rudé sportovní internacionály (RSI) v Moskvě, Berlíně a od 1933 v Praze. Zastupoval RSI na ustavujícím sjezdu Federace proletářské tělovýchovy (FPT), která od 1922 slučovala dosud nejednotné komunistické tělovýchovné a sportovní organizace v ČSR. 1929 se přiklonil ke Gottwaldovu bolševickému křídlu KSČ. Po změně taktiky mezinárodního komunistického hnutí na VII. kongresu Kominterny 1936 se zasazoval o spolupráci levicových a protifašistických sil v tělovýchovném hnutí. Na VII. kongresu FPT v květnu 1936 byl zvolen jejím předsedou. V srpnu 1936 organizoval v Praze Lidové hry na protest proti zneužívání olympijských her v Berlíně nacisty. V březnu 1939 byl v rámci akce Gitter zatčen a po čtyřech dnech propuštěn. Odešel z Prahy jako instruktor ilegálního vedení KSČ, v červenci 1939 působil na Táborsku a Českobudějovicku, později na Plzeňsku a od jara 1940 na Moravě. V prosinci 1940 byl znovu zatčen, podařilo se mu uprchnout a skrýval se mimo Prahu. Podílel se na vytváření III. ilegálního vedení KSČ. Při zatýkání gestapem se A. a jeho manželka Božena zastřelili.
D: Revoljucionnoje fizkulturnoje dviženije v Čechoslovakii, Tbilisi 1928; Zásady ideové práce FPT, 1930; Co je a co chce FPT, 1938.
L: J. Kresta, K. A., 1956; R. Cílek, Vítězové bez vavřínů, 1975; týž, Věděl jsem, proč dýchám…, in: Stopy v srdcích, 1975; týž, K. A., 1976.
P: Národní muzeum – Tyršovo muzeum tělesné výchovy a sportu Praha.
Miloslav Martínek
