AKSAMIT Karel 11.4.1897-21.6.1944: Porovnání verzí

Z Personal
(AKSAMIT_Karel_11.4.1897-26.6.1944)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 11.4.1897
 
| datum narození = 11.4.1897
| místo narození = Košťany, o. Teplice
+
| místo narození = Košťany u Teplic
| datum úmrtí = 26.6.1944
+
| datum úmrtí = 21.6.1944
| místo úmrtí = Toužetín, o. Louny
+
| místo úmrtí = Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun
 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
 
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel AKSAMIT
+
}}
 +
 
 +
AKSAMIT, Karel, * 11. 4. 1897 Košťany u Teplic, † 21. 6. 1944 Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun, politik, tělovýchovný organizátor
 +
 
 +
Pocházel z početné rodiny horníka, vyrůstal na česko-německém
 +
pomezí. Vychodil obecnou školu v Trnovanech, pak začal
 +
pracovat v Inwaldově sklárně v Cukmantlu (dnes Pozorka)
 +
u Teplic, 1913 se stal horníkem. V srpnu 1916 narukoval
 +
a v listopadu téhož roku odjel na ruskou frontu. V květnu
 +
1917 bojoval na italské frontě. Po vzniku ČSR nastoupil do
 +
armády a sloužil 1918–21 na Slovensku jako telefonista
 +
v Banské Štiavnici a v Sabinově. Od 1913 byl členem DTJ
 +
a po jejím rozdělení přešel do komunistické Federace DTJ
 +
(FDTJ). Patřil mezi zakládající členy KSČ (od 15. 5. 1921)
 +
a od 1923 působil jako organizační tajemník Komunistického
 +
svazu mládeže, redaktor a vydavatel časopisu Pravda mládeže
 +
a dalších tisků. V lednu 1925 se stal jednatelem federální
 +
rady FDTJ a 1927 jedním z tajemníků Rudé sportovní internacionály
 +
(RSI) v Moskvě, Berlíně a od 1933 v Praze. Zastupoval
 +
RSI na ustavujícím sjezdu Federace proletářské tělovýchovy
 +
(FPT), která od 1922 slučovala dosud nejednotné komunistické
 +
tělovýchovné a sportovní organizace v ČSR. 1929
 +
se přiklonil ke Gottwaldovu bolševickému křídlu KSČ. Po
 +
změně taktiky mezinárodního komunistického hnutí na VII.
 +
kongresu Kominterny 1936 se zasazoval o spolupráci levicových
 +
a protifašistických sil v tělovýchovném hnutí. Na VII.
 +
kongresu FPT v květnu 1936 byl zvolen jejím předsedou.
 +
V srpnu 1936 organizoval v Praze Lidové hry na protest proti
 +
zneužívání olympijských her v Berlíně nacisty. V březnu
 +
1939 byl v rámci akce Gitter zatčen a po čtyřech dnech propuštěn.
 +
Odešel z Prahy jako instruktor ilegálního vedení
 +
KSČ, v červenci 1939 působil na Táborsku a Českobudějovicku,
 +
později na Plzeňsku a od jara 1940 na Moravě. V prosinci
 +
1940 byl znovu zatčen, podařilo se mu uprchnout
 +
a skrýval se mimo Prahu. Podílel se na vytváření III. ilegálního
 +
vedení KSČ. Při zatýkání gestapem se A. a jeho manželka
 +
Božena zastřelili.
 +
 
 +
'''D:''' Revoljucionnoje fi zkulturnoje dviženije v Čechoslovakii, Tbilisi 1928;
 +
Zásady ideové práce FPT, 1930; Co je a co chce FPT, 1938.
 +
 
 +
'''L:''' J. Kresta, K. A., 1956; R. Cílek, Vítězové bez vavřínů, 1975; týž, Věděl
 +
jsem, proč dýchám…, in: Stopy v srdcích, 1975; týž, K. A., 1976.
 +
 
 +
'''P:''' Národní muzeum – Tyršovo muzeum tělesné výchovy a sportu Praha.
 +
 
 +
Miloslav Martínek
  
== Literatura ==
 
PSN I, 34; ETK I (2. vyd), 15; NB, 9-16; DČŽ III, 127; ČBS, 13; Hlas 1987/13, L 526; Kalendárium ZČ 97, 27; Tomeš I, 23; BSOL 11;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
 
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
 
[[Kategorie:1897]]
 
[[Kategorie:1897]]
 
[[Kategorie:Košťany]]
 
[[Kategorie:Košťany]]
 
[[Kategorie:1944]]
 
[[Kategorie:1944]]
[[Kategorie:Toužetín]]
+
[[Kategorie:Panenský Týnec]]

Verze z 21. 1. 2016, 12:18

Karel AKSAMIT
Narození 11.4.1897
Místo narození Košťany u Teplic
Úmrtí 21.6.1944
Místo úmrtí Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun
Povolání

72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

AKSAMIT, Karel, * 11. 4. 1897 Košťany u Teplic, † 21. 6. 1944 Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun, politik, tělovýchovný organizátor

Pocházel z početné rodiny horníka, vyrůstal na česko-německém pomezí. Vychodil obecnou školu v Trnovanech, pak začal pracovat v Inwaldově sklárně v Cukmantlu (dnes Pozorka) u Teplic, 1913 se stal horníkem. V srpnu 1916 narukoval a v listopadu téhož roku odjel na ruskou frontu. V květnu 1917 bojoval na italské frontě. Po vzniku ČSR nastoupil do armády a sloužil 1918–21 na Slovensku jako telefonista v Banské Štiavnici a v Sabinově. Od 1913 byl členem DTJ a po jejím rozdělení přešel do komunistické Federace DTJ (FDTJ). Patřil mezi zakládající členy KSČ (od 15. 5. 1921) a od 1923 působil jako organizační tajemník Komunistického svazu mládeže, redaktor a vydavatel časopisu Pravda mládeže a dalších tisků. V lednu 1925 se stal jednatelem federální rady FDTJ a 1927 jedním z tajemníků Rudé sportovní internacionály (RSI) v Moskvě, Berlíně a od 1933 v Praze. Zastupoval RSI na ustavujícím sjezdu Federace proletářské tělovýchovy (FPT), která od 1922 slučovala dosud nejednotné komunistické tělovýchovné a sportovní organizace v ČSR. 1929 se přiklonil ke Gottwaldovu bolševickému křídlu KSČ. Po změně taktiky mezinárodního komunistického hnutí na VII. kongresu Kominterny 1936 se zasazoval o spolupráci levicových a protifašistických sil v tělovýchovném hnutí. Na VII. kongresu FPT v květnu 1936 byl zvolen jejím předsedou. V srpnu 1936 organizoval v Praze Lidové hry na protest proti zneužívání olympijských her v Berlíně nacisty. V březnu 1939 byl v rámci akce Gitter zatčen a po čtyřech dnech propuštěn. Odešel z Prahy jako instruktor ilegálního vedení KSČ, v červenci 1939 působil na Táborsku a Českobudějovicku, později na Plzeňsku a od jara 1940 na Moravě. V prosinci 1940 byl znovu zatčen, podařilo se mu uprchnout a skrýval se mimo Prahu. Podílel se na vytváření III. ilegálního vedení KSČ. Při zatýkání gestapem se A. a jeho manželka Božena zastřelili.

D: Revoljucionnoje fi zkulturnoje dviženije v Čechoslovakii, Tbilisi 1928; Zásady ideové práce FPT, 1930; Co je a co chce FPT, 1938.

L: J. Kresta, K. A., 1956; R. Cílek, Vítězové bez vavřínů, 1975; týž, Věděl jsem, proč dýchám…, in: Stopy v srdcích, 1975; týž, K. A., 1976.

P: Národní muzeum – Tyršovo muzeum tělesné výchovy a sportu Praha.

Miloslav Martínek