AKSAMIT Karel 11.4.1897-21.6.1944: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku AKSAMIT Karel 11.4.1897-26.6.1944 na AKSAMIT Karel 11.4.1897-21.6.1944 bez založení přesměrování)
(Žádný rozdíl)

Verze z 21. 1. 2016, 12:18

Karel AKSAMIT
Narození 11.4.1897
Místo narození Košťany u Teplic
Úmrtí 21.6.1944
Místo úmrtí Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun
Povolání

72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38965

AKSAMIT, Karel, * 11. 4. 1897 Košťany u Teplic, † 21. 6. 1944 Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun, politik, tělovýchovný organizátor

Pocházel z početné rodiny horníka, vyrůstal na česko-německém pomezí. Vychodil obecnou školu v Trnovanech, pak začal pracovat v Inwaldově sklárně v Cukmantlu (dnes Pozorka) u Teplic, 1913 se stal horníkem. V srpnu 1916 narukoval a v listopadu téhož roku odjel na ruskou frontu. V květnu 1917 bojoval na italské frontě. Po vzniku ČSR nastoupil do armády a sloužil 1918–21 na Slovensku jako telefonista v Banské Štiavnici a v Sabinově. Od 1913 byl členem DTJ a po jejím rozdělení přešel do komunistické Federace DTJ (FDTJ). Patřil mezi zakládající členy KSČ (od 15. 5. 1921) a od 1923 působil jako organizační tajemník Komunistického svazu mládeže, redaktor a vydavatel časopisu Pravda mládeže a dalších tisků. V lednu 1925 se stal jednatelem federální rady FDTJ a 1927 jedním z tajemníků Rudé sportovní internacionály (RSI) v Moskvě, Berlíně a od 1933 v Praze. Zastupoval RSI na ustavujícím sjezdu Federace proletářské tělovýchovy (FPT), která od 1922 slučovala dosud nejednotné komunistické tělovýchovné a sportovní organizace v ČSR. 1929 se přiklonil ke Gottwaldovu bolševickému křídlu KSČ. Po změně taktiky mezinárodního komunistického hnutí na VII. kongresu Kominterny 1936 se zasazoval o spolupráci levicových a protifašistických sil v tělovýchovném hnutí. Na VII. kongresu FPT v květnu 1936 byl zvolen jejím předsedou. V srpnu 1936 organizoval v Praze Lidové hry na protest proti zneužívání olympijských her v Berlíně nacisty. V březnu 1939 byl v rámci akce Gitter zatčen a po čtyřech dnech propuštěn. Odešel z Prahy jako instruktor ilegálního vedení KSČ, v červenci 1939 působil na Táborsku a Českobudějovicku, později na Plzeňsku a od jara 1940 na Moravě. V prosinci 1940 byl znovu zatčen, podařilo se mu uprchnout a skrýval se mimo Prahu. Podílel se na vytváření III. ilegálního vedení KSČ. Při zatýkání gestapem se A. a jeho manželka Božena zastřelili.

D: Revoljucionnoje fi zkulturnoje dviženije v Čechoslovakii, Tbilisi 1928; Zásady ideové práce FPT, 1930; Co je a co chce FPT, 1938.

L: J. Kresta, K. A., 1956; R. Cílek, Vítězové bez vavřínů, 1975; týž, Věděl jsem, proč dýchám…, in: Stopy v srdcích, 1975; týž, K. A., 1976.

P: Národní muzeum – Tyršovo muzeum tělesné výchovy a sportu Praha.

Miloslav Martínek