ALŽBĚTA Falcká 19.8.1596-13.2.1662

Z Personal
ALŽBĚTA Falcká
Narození 19.8.1596
Místo narození ? (Skotsko)
Úmrtí 13.2.1662
Místo úmrtí Londýn (Velká Británie)
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39195

ALŽBĚTA Falcká (roz. Stuartovna), * 19. 8. 1596 ? (Skotsko), † 13. 2. 1662 Londýn (Velká Británie), česká královna, manželka Fridricha Falckého

Dcera anglického krále Jakuba. Vyrůstala ve Skotsku a její vzdělání ovlivnil pobyt v bývalém opatství Combe u lorda Harringtona. Jako sedmnáctiletá se stala 14. února 1613 manželkou falckého kurfiřta Fridricha V. Falckého (1596 až 1632), který se o dva roky později prosadil do čela Protestantské unie. Příbuznost s anglickým králem, s dánským panovníkem a s oranžským rodem, který ovládal Nizozemsko, přiměla rozhodující část českých protestantských stavů po rozchodu s Ferdinandem Habsburským povolat Fridricha 26. srpna 1619 na český trůn. A. s manželem přijela 31. 10. 1619 do Prahy, kde byla 7. 11. 1619 (tři dny po Fridrichovi) korunována českou královnou.

V Praze se narodil (17. 12. 1619) jejich syn Ruprecht (Rupert). Po prohrané bitvě na Bílé hoře (8. 11. 1620) uprchl Fridrich, zvaný zimní král, z Čech. Těhotná A. následovala svého chotě až do Nizozemska. V Haagu a později v Rhenu (nedaleko Utrechtu) sledovala exilová česká královna neúspěchy i naděje svého manžela, který po Českém království ztratil i falcké državy v Porýní a kurfiřtský titul. A. se postupně stala matkou početné rodiny, porodila třináct dětí. Její politické ambice směřovaly i k Anglii. Do narození mužského dědice (budoucího Karla II.) doufala, že se stane dědičkou anglického trůnu. Po neúspěšných jednáních, jejichž výsledkem mělo být znovuuvedení jejího manžela na český trůn, překazila smrt švédského krále Gustava Adolfa v bitvě u Lützenu (1632) Fridrichovy poslední snahy a také naděje českých a moravských exulantů na návrat do Čech. (Za věrného poddaného falckých královských manželů se považoval i J. A. Komenský, který 1626 zamířil také do Haagu.) 29. 11. 1632 A. ovdověla a zůstala s devíti dětmi v Nizozemsku. Ve starší literatuře se objevuje domněnka o jejím tajném sňatku s anglickým lordem W. Cravenem, v jehož paláci (Drury House) se bývalá česká královna usídlila po příchodu do Londýna v květnu 1661 (po znovunastolení Stuartovců na anglický trůn v roce 1660). Záhy pak zemřela a byla pochována ve Westminsterském opatství. Syn Karel Ludvík (1617–1680) se ujal po vestfálském míru Porýnské Falce, z dcer vynikla mladší Alžběta (1618–1680), která prokázala mimořádné výtvarné schopnosti, znala řadu jazyků (včetně orientálních) a psala latinské verše. Projevovala značné vlohy pro filozofické myšlení jak svědčí její korespondence s René Descartesem, který jí dedikoval své dílo Principia philosophiae. Odmítla přestoupit na katolictví a tím i sňatek s polským králem Vladislavem IV. a stala se abatyší luterského opatství.

L: J. A. Helfert, Rodina zimního krále ve vyhnanství, in: Osvěta 1887, s. 669n., 779n., 870n.; E. Mendlová – Mráčková, Alžběta Falcká, zimní královna, in: Královny a kněžny české, 2. vyd. 1996, s. 225n.; The Letters of Elisabeth Queen of Bohemia, ed. L. M. Bates, London 1953; J. Gorst Williams, Elisabeth. The Winter Queen, London 1977; M. A. Everett-Greene, Elisabeth. Electors Palatine and Queen of Bohemia, London 1909; OSN 2, s. 40n. M. Lemberg, Eine Königin ohne Reich. Das Leben der Winterkönigin Elisabeth Stuart…, Marburg 1996.

Miloslav Martínek