ALŽBĚTA Lucemburská 1409-19.12.1442: Porovnání verzí
(ALŽBĚTA_1409-19.12.1442) |
|||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = ALŽBĚTA | + | | jméno = ALŽBĚTA Lucemburská |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Alzbeta Lucemburska portret.jpg |
| datum narození = 1409 | | datum narození = 1409 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Košice (Slovensko) |
| datum úmrtí = 19.12.1442 | | datum úmrtí = 19.12.1442 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Győr (Maďarsko) |
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 70 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''ALŽBĚTA Lucemburská,''' ''* 1409 Košice (Slovensko), † 19. 12. 1442 Győr (Maďarsko), česká královna, manželka Albrechta II.'' | ||
+ | |||
+ | Jediné dítě krále Zikmunda a Barbory Celské, manželka Albrechta | ||
+ | II. (Albrechta V. Habsburského), s nímž byla už od | ||
+ | 7. 10. 1411 zasnoubena. Sňatek se konal 1421 v Prešpurku | ||
+ | (Bratislava). Současně jmenoval Zikmund dceru a zetě svými | ||
+ | dědici v Uhrách, Čechách i na Moravě, kterou jim předal již | ||
+ | 1. 10. 1423. V manželství se narodily dvě dcery, Alžběta | ||
+ | (provdaná za Kazimíra Polského) a Anna (manželka Viléma | ||
+ | Saského). Po Albrechtově smrti přišel na svět jediný syn Ladislav | ||
+ | řečený Pohrobek, pozdější český a uherský král (†1457). | ||
+ | Jak dosvědčují soudobí letopisci, A. po své matce zdědila cílevědomost | ||
+ | a politický talent. Ještě za otcova života se jí podařilo | ||
+ | odvrátit nároky své matky na vládu v Čechách, ale nikoli | ||
+ | zlomit odpor české šlechty. Po Zikmundově smrti se Albrecht | ||
+ | s A. neujali vlády v Čechách na základě dědického | ||
+ | práva, ale díky volbě, která se uskutečnila 27. 12. 1437 | ||
+ | v pražském Karolinu. 1. 1. 1438 byla korunována uherskou | ||
+ | královnou. Po náhlém skonu manžela 27. 10. 1439 u Komárna | ||
+ | (při návratu z tažení proti Turkům) se neúspěšně pokoušela | ||
+ | dosáhnout uznání dědických nároků svých a svého syna jak | ||
+ | v Čechách, kde dala přednost vyjednávání, tak v Uhrách, kde | ||
+ | vedle vyjednávání použila i vojenské síly (za přispění českých | ||
+ | žoldnéřů). Nakonec se nedočkala ani toho, že její syn Ladislav | ||
+ | byl 1444 uznán králem v Čechách i Uhrách. Pohřbena byla | ||
+ | ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérvár). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' R. Urbánek, České dějiny 3/1, 1915, passim; OSN 2, s. 39n.; MSN 1, | ||
+ | s. 122; MČE 1, s. 124; L. Kontler, Dějiny Maďarska, 2001, s. 98. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/129361 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | [[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1409]] | [[Kategorie:1409]] | ||
+ | [[Kategorie:Košice]] | ||
[[Kategorie:1442]] | [[Kategorie:1442]] | ||
+ | [[Kategorie:Győr]] |
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:38
ALŽBĚTA Lucemburská | |
Narození | 1409 |
---|---|
Místo narození | Košice (Slovensko) |
Úmrtí | 19.12.1442 |
Místo úmrtí | Győr (Maďarsko) |
Povolání | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 70 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39191 |
ALŽBĚTA Lucemburská, * 1409 Košice (Slovensko), † 19. 12. 1442 Győr (Maďarsko), česká královna, manželka Albrechta II.
Jediné dítě krále Zikmunda a Barbory Celské, manželka Albrechta II. (Albrechta V. Habsburského), s nímž byla už od 7. 10. 1411 zasnoubena. Sňatek se konal 1421 v Prešpurku (Bratislava). Současně jmenoval Zikmund dceru a zetě svými dědici v Uhrách, Čechách i na Moravě, kterou jim předal již 1. 10. 1423. V manželství se narodily dvě dcery, Alžběta (provdaná za Kazimíra Polského) a Anna (manželka Viléma Saského). Po Albrechtově smrti přišel na svět jediný syn Ladislav řečený Pohrobek, pozdější český a uherský král (†1457). Jak dosvědčují soudobí letopisci, A. po své matce zdědila cílevědomost a politický talent. Ještě za otcova života se jí podařilo odvrátit nároky své matky na vládu v Čechách, ale nikoli zlomit odpor české šlechty. Po Zikmundově smrti se Albrecht s A. neujali vlády v Čechách na základě dědického práva, ale díky volbě, která se uskutečnila 27. 12. 1437 v pražském Karolinu. 1. 1. 1438 byla korunována uherskou královnou. Po náhlém skonu manžela 27. 10. 1439 u Komárna (při návratu z tažení proti Turkům) se neúspěšně pokoušela dosáhnout uznání dědických nároků svých a svého syna jak v Čechách, kde dala přednost vyjednávání, tak v Uhrách, kde vedle vyjednávání použila i vojenské síly (za přispění českých žoldnéřů). Nakonec se nedočkala ani toho, že její syn Ladislav byl 1444 uznán králem v Čechách i Uhrách. Pohřbena byla ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérvár).
L: R. Urbánek, České dějiny 3/1, 1915, passim; OSN 2, s. 39n.; MSN 1, s. 122; MČE 1, s. 124; L. Kontler, Dějiny Maďarska, 2001, s. 98.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Martínek