ALBERT Bohuslav 6.2.1890-9.8.1952: Porovnání verzí

Z Personal
(ALBERT_Bohuslav_6.2.1890-9.8.1952)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 6.2.1890
 
| datum narození = 6.2.1890
| místo narození = Kostelec n. Orlicí, o. Rychnov n/Kněžnou
+
| místo narození = Kostelec nad Orlicí
 
| datum úmrtí = 9.8.1952
 
| datum úmrtí = 9.8.1952
 
| místo úmrtí = Jeseník
 
| místo úmrtí = Jeseník
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bohuslav ALBERT
+
}}  
 +
 
 +
'''ALBERT, Bohuslav,''' ''* 6. 2. 1890 Kostelec nad Orlicí, † 9. 8. 1952 Jeseník, lékař-chirurg, pedagog, organizátor zdravotnictví''
 +
 
 +
Pocházel z lékařské rodiny, syn Františka A. (1856–1923)
 +
a synovec Eduarda A. (1841–1900). Na české lékařské fakultě
 +
v Praze promoval 1914. Jeho odborné zaměření významně
 +
ovlivnil profesor chirurgie R. Jedlička. 1912–14 A. působil na
 +
balkánských bojištích a v sanatoriu v Praze-Podolí. Úspěšně
 +
vedl a dobudoval Státní nemocnici v Mukačevu (1919–27),
 +
organizoval zdravotní péči v celé Podkarpatské Rusi, mj. jako
 +
místopředseda nové župy Ústřední jednoty československých
 +
lékařů a spoluorganizátor sociálně lékařského sjezdu (1922).
 +
Své radikální názory na zdravotnictví a nemocniční ústavnictví
 +
uplatnil 1927–42 při plánování, budování a řízení Baťovy
 +
nemocnice ve Zlíně. Ta zásluhou A. myšlenek a Baťových
 +
peněz představovala vzorový ústav pro celou ČSR. Racionalizace
 +
a ekonomizace se stala modelem i pro nemocniční péči.
 +
Na počátku 30. let navrhl A. reorganizaci zdravotnictví – odstranění
 +
dualismu léčebné a preventivní péče (tzv. Albert-
 +
-Traplův plán). Hájil ho na mezinárodních a domácích konferencích
 +
a v odborném tisku a dopracovával ho i po svém
 +
nuceném odchodu ze Zlína. Řada jeho principů se stala po
 +
roce 1945 a 1948 součástí reforem zdravotnictví. Kariéru
 +
završil jako vysokoškolský učitel s hodností docenta (1947),
 +
řádného profesora lékařské fakulty UK (1949) a přednosty
 +
prezidia ministerstva zdravotnictví. Byl prvním představitelem
 +
oboru nemocničního ústavnictví (fakultní ústav –
 +
1950).
 +
 
 +
'''D:''' Zdravotnické ústavnictví, 1951.
 +
 
 +
'''L:''' H. Mášová, Účelnost pro vyšší humanitu – lékař a organizátor B. A., in:
 +
DVT 31, 1998, s. 1n. (kde bibliografie prací a literatura).
 +
 
 +
Petr Svobodný
  
== Literatura ==
 
DVT 31, 1998, 1-23; NSA 38, 9; KSN I, 100; ČBS, 13; Rychnov, 44; Tomeš I, 23; 
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
 
[[Kategorie:1890]]
 
[[Kategorie:1890]]
[[Kategorie:Kostelec_n._Orlicí]]
+
[[Kategorie:Kostelec nad Orlicí]]
 
[[Kategorie:1952]]
 
[[Kategorie:1952]]
 
[[Kategorie:Jeseník]]
 
[[Kategorie:Jeseník]]

Verze z 21. 1. 2016, 12:39

Bohuslav ALBERT
Narození 6.2.1890
Místo narození Kostelec nad Orlicí
Úmrtí 9.8.1952
Místo úmrtí Jeseník
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38978

ALBERT, Bohuslav, * 6. 2. 1890 Kostelec nad Orlicí, † 9. 8. 1952 Jeseník, lékař-chirurg, pedagog, organizátor zdravotnictví

Pocházel z lékařské rodiny, syn Františka A. (1856–1923) a synovec Eduarda A. (1841–1900). Na české lékařské fakultě v Praze promoval 1914. Jeho odborné zaměření významně ovlivnil profesor chirurgie R. Jedlička. 1912–14 A. působil na balkánských bojištích a v sanatoriu v Praze-Podolí. Úspěšně vedl a dobudoval Státní nemocnici v Mukačevu (1919–27), organizoval zdravotní péči v celé Podkarpatské Rusi, mj. jako místopředseda nové župy Ústřední jednoty československých lékařů a spoluorganizátor sociálně lékařského sjezdu (1922). Své radikální názory na zdravotnictví a nemocniční ústavnictví uplatnil 1927–42 při plánování, budování a řízení Baťovy nemocnice ve Zlíně. Ta zásluhou A. myšlenek a Baťových peněz představovala vzorový ústav pro celou ČSR. Racionalizace a ekonomizace se stala modelem i pro nemocniční péči. Na počátku 30. let navrhl A. reorganizaci zdravotnictví – odstranění dualismu léčebné a preventivní péče (tzv. Albert- -Traplův plán). Hájil ho na mezinárodních a domácích konferencích a v odborném tisku a dopracovával ho i po svém nuceném odchodu ze Zlína. Řada jeho principů se stala po roce 1945 a 1948 součástí reforem zdravotnictví. Kariéru završil jako vysokoškolský učitel s hodností docenta (1947), řádného profesora lékařské fakulty UK (1949) a přednosty prezidia ministerstva zdravotnictví. Byl prvním představitelem oboru nemocničního ústavnictví (fakultní ústav – 1950).

D: Zdravotnické ústavnictví, 1951.

L: H. Mášová, Účelnost pro vyšší humanitu – lékař a organizátor B. A., in: DVT 31, 1998, s. 1n. (kde bibliografie prací a literatura).

Petr Svobodný