ALBERT Bohuslav 6.2.1890-9.8.1952: Porovnání verzí
(ALBERT_Bohuslav_6.2.1890-9.8.1952) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.2.1890 | | datum narození = 6.2.1890 | ||
− | | místo narození = Kostelec | + | | místo narození = Kostelec nad Orlicí |
| datum úmrtí = 9.8.1952 | | datum úmrtí = 9.8.1952 | ||
| místo úmrtí = Jeseník | | místo úmrtí = Jeseník | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''ALBERT, Bohuslav,''' ''* 6. 2. 1890 Kostelec nad Orlicí, † 9. 8. 1952 Jeseník, lékař-chirurg, pedagog, organizátor zdravotnictví'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z lékařské rodiny, syn Františka A. (1856–1923) | ||
+ | a synovec Eduarda A. (1841–1900). Na české lékařské fakultě | ||
+ | v Praze promoval 1914. Jeho odborné zaměření významně | ||
+ | ovlivnil profesor chirurgie R. Jedlička. 1912–14 A. působil na | ||
+ | balkánských bojištích a v sanatoriu v Praze-Podolí. Úspěšně | ||
+ | vedl a dobudoval Státní nemocnici v Mukačevu (1919–27), | ||
+ | organizoval zdravotní péči v celé Podkarpatské Rusi, mj. jako | ||
+ | místopředseda nové župy Ústřední jednoty československých | ||
+ | lékařů a spoluorganizátor sociálně lékařského sjezdu (1922). | ||
+ | Své radikální názory na zdravotnictví a nemocniční ústavnictví | ||
+ | uplatnil 1927–42 při plánování, budování a řízení Baťovy | ||
+ | nemocnice ve Zlíně. Ta zásluhou A. myšlenek a Baťových | ||
+ | peněz představovala vzorový ústav pro celou ČSR. Racionalizace | ||
+ | a ekonomizace se stala modelem i pro nemocniční péči. | ||
+ | Na počátku 30. let navrhl A. reorganizaci zdravotnictví – odstranění | ||
+ | dualismu léčebné a preventivní péče (tzv. Albert- | ||
+ | -Traplův plán). Hájil ho na mezinárodních a domácích konferencích | ||
+ | a v odborném tisku a dopracovával ho i po svém | ||
+ | nuceném odchodu ze Zlína. Řada jeho principů se stala po | ||
+ | roce 1945 a 1948 součástí reforem zdravotnictví. Kariéru | ||
+ | završil jako vysokoškolský učitel s hodností docenta (1947), | ||
+ | řádného profesora lékařské fakulty UK (1949) a přednosty | ||
+ | prezidia ministerstva zdravotnictví. Byl prvním představitelem | ||
+ | oboru nemocničního ústavnictví (fakultní ústav – | ||
+ | 1950). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Zdravotnické ústavnictví, 1951. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' H. Mášová, Účelnost pro vyšší humanitu – lékař a organizátor B. A., in: | ||
+ | DVT 31, 1998, s. 1n. (kde bibliografie prací a literatura). | ||
+ | |||
+ | Petr Svobodný | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1890]] | [[Kategorie:1890]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Kostelec nad Orlicí]] |
[[Kategorie:1952]] | [[Kategorie:1952]] | ||
[[Kategorie:Jeseník]] | [[Kategorie:Jeseník]] |
Verze z 21. 1. 2016, 12:39
Bohuslav ALBERT | |
Narození | 6.2.1890 |
---|---|
Místo narození | Kostelec nad Orlicí |
Úmrtí | 9.8.1952 |
Místo úmrtí | Jeseník |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38978 |
ALBERT, Bohuslav, * 6. 2. 1890 Kostelec nad Orlicí, † 9. 8. 1952 Jeseník, lékař-chirurg, pedagog, organizátor zdravotnictví
Pocházel z lékařské rodiny, syn Františka A. (1856–1923) a synovec Eduarda A. (1841–1900). Na české lékařské fakultě v Praze promoval 1914. Jeho odborné zaměření významně ovlivnil profesor chirurgie R. Jedlička. 1912–14 A. působil na balkánských bojištích a v sanatoriu v Praze-Podolí. Úspěšně vedl a dobudoval Státní nemocnici v Mukačevu (1919–27), organizoval zdravotní péči v celé Podkarpatské Rusi, mj. jako místopředseda nové župy Ústřední jednoty československých lékařů a spoluorganizátor sociálně lékařského sjezdu (1922). Své radikální názory na zdravotnictví a nemocniční ústavnictví uplatnil 1927–42 při plánování, budování a řízení Baťovy nemocnice ve Zlíně. Ta zásluhou A. myšlenek a Baťových peněz představovala vzorový ústav pro celou ČSR. Racionalizace a ekonomizace se stala modelem i pro nemocniční péči. Na počátku 30. let navrhl A. reorganizaci zdravotnictví – odstranění dualismu léčebné a preventivní péče (tzv. Albert- -Traplův plán). Hájil ho na mezinárodních a domácích konferencích a v odborném tisku a dopracovával ho i po svém nuceném odchodu ze Zlína. Řada jeho principů se stala po roce 1945 a 1948 součástí reforem zdravotnictví. Kariéru završil jako vysokoškolský učitel s hodností docenta (1947), řádného profesora lékařské fakulty UK (1949) a přednosty prezidia ministerstva zdravotnictví. Byl prvním představitelem oboru nemocničního ústavnictví (fakultní ústav – 1950).
D: Zdravotnické ústavnictví, 1951.
L: H. Mášová, Účelnost pro vyšší humanitu – lékař a organizátor B. A., in: DVT 31, 1998, s. 1n. (kde bibliografie prací a literatura).
Petr Svobodný