ALBRECHTOVÁ Sophie 17.11.1757-16.11.1840: Porovnání verzí
(ALBRECHTOVÁ_Sophie_17.11.1757-16.11.1840) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 17.11.1757 | | datum narození = 17.11.1757 | ||
− | | místo narození = Erfurt | + | | místo narození = Erfurt (Německo) |
| datum úmrtí = 16.11.1840 | | datum úmrtí = 16.11.1840 | ||
− | | místo úmrtí = Hamburk | + | | místo úmrtí = Hamburk (Německo) |
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''ALBRECHTOVÁ, Sophie (roz. Baumerová),''' ''* 17. 11. 1757 Erfurt (Německo), † 16. 11. 1840 Hamburk (Německo), herečka, spisovatelka'' | ||
+ | |||
+ | Pocházela z rodiny profesora lékařství. Po sňatku s lékařem | ||
+ | a dramatikem J. F. Ernstem odešla 1776 do Revalu (dnes | ||
+ | Tallin), kde začala publikovat básně. Po návratu do Německa | ||
+ | nastoupila 1783 profesionální hereckou dráhu, a to ve Frankfurtu | ||
+ | nad Mohanem, a vzápětí se představila na sesterské | ||
+ | scéně v Mohuči. Prosadila se jako výrazně talentovaná osobnost | ||
+ | kultivované inteligence. Zastávala obor prvních milovnic | ||
+ | především v tragickém repertoáru. Osvědčovala se též jako | ||
+ | schopná recitátorka. Její herectví oceňoval i F. Schiller, s nímž | ||
+ | ji pojil přátelský vztah. Publikovala v jeho časopise Rheinische | ||
+ | Th alia (1785 Mannheim), přispívala do literárního časopisu | ||
+ | Musenalmanach, který 1785–90 vydávali J. W. Goethe, J. G. | ||
+ | Herder, F. Hölderlin, A. W. Schlegel, F. Schiller a J. L. Tieck. | ||
+ | 1785 byla angažována do tzv. druhé bondinské společnosti | ||
+ | německých herců, kterou sestavil ředitel Dvorního divadla | ||
+ | v Drážďanech P. Bondini pro pražské Nosticovo divadlo, jež | ||
+ | si 1784 pronajal. Členem souboru se stal i její manžel, který | ||
+ | tehdy údajně provozoval v Praze knihkupectví. A. hrála v dominantní | ||
+ | německé složce činoherního provozu, na ojedinělých | ||
+ | českých představeních se na rozdíl od manžela nepodílela. | ||
+ | Patřila k předním silám pražské německé činohry, byla | ||
+ | označována za její hvězdu a těšila se velké přízni publika. Po odchodu z Prahy setrvala u Bondiniho až do 1795. Deset let | ||
+ | působení u Bondiniho bylo vrcholným obdobím její herecké | ||
+ | kariéry. Obecenstvo ji obdivovalo jako herečku i jako velkou | ||
+ | dámu, která oproti dobovým zvyklostem přišla k divadlu | ||
+ | z vyšší společenské vrstvy. Později působila v Drážďanech, | ||
+ | Hamburku a Altoně. Po manželově smrti 1814 žila jako soukromnice | ||
+ | zprvu z výtěžku svých literárních prací, posléze ji | ||
+ | nouze přinutila živit se jako pradlena a posluhovačka. Zemřela | ||
+ | v bídě a zapomenutí v hamburské nemocnici. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Gedichte und Schauspiele, 3. sv., Erfurt 1781–1791; Aus den Poesien von | ||
+ | S. A. (ed. Friedrich Clemens, Altona 1841). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' O. Teuber, Geschichte des Prager Th eaters 2, 1888, s. 173n.; L. Eisenberg, | ||
+ | Biographisches Lexikon, 1903; ODS, s. 22; K. Witzel, Eine vergessene | ||
+ | Freundin Schillers, München-Augsburger Abendzeitung, příl. Der Sammler, | ||
+ | 90, 1921, č. 21; Kosch, s. 22; H. Kinderman, Th eatergeschichte Europas, 5, | ||
+ | Salzburg 1965, s. 633. | ||
+ | |||
+ | Eva Šormová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1757]] | [[Kategorie:1757]] | ||
[[Kategorie:Erfurt]] | [[Kategorie:Erfurt]] | ||
[[Kategorie:1840]] | [[Kategorie:1840]] | ||
[[Kategorie:Hamburk]] | [[Kategorie:Hamburk]] |
Verze z 28. 1. 2016, 10:19
Sophie ALBRECHTOVÁ | |
Narození | 17.11.1757 |
---|---|
Místo narození | Erfurt (Německo) |
Úmrtí | 16.11.1840 |
Místo úmrtí | Hamburk (Německo) |
Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78583 |
ALBRECHTOVÁ, Sophie (roz. Baumerová), * 17. 11. 1757 Erfurt (Německo), † 16. 11. 1840 Hamburk (Německo), herečka, spisovatelka
Pocházela z rodiny profesora lékařství. Po sňatku s lékařem a dramatikem J. F. Ernstem odešla 1776 do Revalu (dnes Tallin), kde začala publikovat básně. Po návratu do Německa nastoupila 1783 profesionální hereckou dráhu, a to ve Frankfurtu nad Mohanem, a vzápětí se představila na sesterské scéně v Mohuči. Prosadila se jako výrazně talentovaná osobnost kultivované inteligence. Zastávala obor prvních milovnic především v tragickém repertoáru. Osvědčovala se též jako schopná recitátorka. Její herectví oceňoval i F. Schiller, s nímž ji pojil přátelský vztah. Publikovala v jeho časopise Rheinische Th alia (1785 Mannheim), přispívala do literárního časopisu Musenalmanach, který 1785–90 vydávali J. W. Goethe, J. G. Herder, F. Hölderlin, A. W. Schlegel, F. Schiller a J. L. Tieck. 1785 byla angažována do tzv. druhé bondinské společnosti německých herců, kterou sestavil ředitel Dvorního divadla v Drážďanech P. Bondini pro pražské Nosticovo divadlo, jež si 1784 pronajal. Členem souboru se stal i její manžel, který tehdy údajně provozoval v Praze knihkupectví. A. hrála v dominantní německé složce činoherního provozu, na ojedinělých českých představeních se na rozdíl od manžela nepodílela. Patřila k předním silám pražské německé činohry, byla označována za její hvězdu a těšila se velké přízni publika. Po odchodu z Prahy setrvala u Bondiniho až do 1795. Deset let působení u Bondiniho bylo vrcholným obdobím její herecké kariéry. Obecenstvo ji obdivovalo jako herečku i jako velkou dámu, která oproti dobovým zvyklostem přišla k divadlu z vyšší společenské vrstvy. Později působila v Drážďanech, Hamburku a Altoně. Po manželově smrti 1814 žila jako soukromnice zprvu z výtěžku svých literárních prací, posléze ji nouze přinutila živit se jako pradlena a posluhovačka. Zemřela v bídě a zapomenutí v hamburské nemocnici.
D: Gedichte und Schauspiele, 3. sv., Erfurt 1781–1791; Aus den Poesien von S. A. (ed. Friedrich Clemens, Altona 1841).
L: O. Teuber, Geschichte des Prager Th eaters 2, 1888, s. 173n.; L. Eisenberg, Biographisches Lexikon, 1903; ODS, s. 22; K. Witzel, Eine vergessene Freundin Schillers, München-Augsburger Abendzeitung, příl. Der Sammler, 90, 1921, č. 21; Kosch, s. 22; H. Kinderman, Th eatergeschichte Europas, 5, Salzburg 1965, s. 633.
Eva Šormová