ALDA Jan 26.2.1901-30.10.1970: Porovnání verzí

Z Personal
(ALDA_Jan_26.2.1901-30.10.1970)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 26.2.1901
 
| datum narození = 26.2.1901
| místo narození = Praha
+
| místo narození = Smíchov (Praha)
 
| datum úmrtí = 30.10.1970
 
| datum úmrtí = 30.10.1970
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan ALDA
+
}}
 +
 
 +
'''ALDA, Jan (vl. jm. Hořejší, Alexandr),''' ''* 26. 2. 1901 Smíchov (Praha), † 30. 10. 1970 Praha, básník, překladatel''
 +
 
 +
Nejmladší z pěti dětí truhlářského dělníka pražské Ringhofferovy
 +
vagonky a domácí rukavičkářské dělnice. Tchán filmaře
 +
a spisovatele Z. Dostála (1934–1996). Z jeho sourozenců
 +
byli literárně činní bratři Jindřich Hořejší (1886–1941), autor
 +
proletářské poezie a překladatel, a Josef Hořejší (1887 až
 +
1969), ředitel menšinových škol a redaktor. Dětství prožil A.
 +
na Smíchově a na Malé Straně, 1910 se rodina přestěhovala
 +
do obce Řeřichy na Rakovnicku. Po dokončení gymnázia
 +
v Praze učil 1920–22 na státní lidové škole v Gápelu u Iľavy
 +
na Slovensku, pak místo ze zdravotních důvodů opustil a vrátil
 +
se do Prahy. Vedle literární činnosti studoval dva semestry
 +
ekonomii na technice a externě učitelský ústav. Prostřednictvím
 +
bratra Jindřicha navázal kontakty s levicově orientovanými
 +
představiteli kulturního života, především s J. Horou,
 +
J. Fučíkem, S. K. Neumannem a J. Seifertem. Psal verše,
 +
články a překlady, které publikoval zejména v časopisech
 +
a novinách Čin, Host, Národní osvobození, Právo lidu, Rudé
 +
právo, Tvorba a Tvar. Knižně debutoval sbírkou básní Na
 +
promenádě (1926) psanou v duchu intimní podoby proletářské
 +
poezie. Od 20. let soustavně překládal z francouzštiny
 +
(T. Corbière, G. de Nerval) a z němčiny (R. Dehmel, R. M.
 +
Rilke, G. Trakl). 1929 získal učitelskou aprobaci a začal učit
 +
na školách na Lounsku v Běsně a Podbořanském Rohozci
 +
a na Rakovnicku ve Zdeslavi. Po okupaci českého pohraničí
 +
na podzim 1938 byl nucen Zdeslav opustit a vrátit se do
 +
Prahy. Bydlel na Bílé Hoře a do 1945 učil v Břevnově. Těsně
 +
po osvobození vstoupil do KSČ. Kromě svého povolání učitele
 +
redigoval nejprve dětskou přílohu deníku Národní osvobození
 +
(1945–48), poté pionýrskou přílohu Lidových novin
 +
(1948–52). Krátce též pracoval jako divadelní referent ve
 +
Výzkumném ústavu pedagogickém J. A. Komenského (1945–46). Po 2. světové válce začala v jeho literárních pracích
 +
převažovat tvorba pro děti. Od 1952 vykonával funkci
 +
tajemníka sekce dětské literatury Svazu československých
 +
spisovatelů, ukončil dráhu učitele a 1952–56 pracoval jako
 +
vedoucí redaktor Státního nakladatelství dětské knihy. Od
 +
1956 se věnoval pouze spisovatelské práci. Čtenářsky úspěšné
 +
byly zvláště jeho veršované adaptace klasických pohádek. Literární
 +
pseudonym Alda používal od 1922. Kromě toho se
 +
podepisoval též Istvan Körmeny, Saša a šiframi AJH, J. A.
 +
 
 +
'''D:''' Na promenádě, 1926; Žalář smíchu, 1933; Sůl nad zlato, 1945; Jak stařeček
 +
měnil až vyměnil, 1955.
 +
 
 +
'''L:''' jšr. (J. Šnobr) J. A., in: Zlatý máj 1967, příl. č. 3; Slovník českých spisovatelů,
 +
1964, s. 6; Blahynka a kol., Čeští spisovatelé 20. století, 1985, s. 15n.;
 +
LČL 1, s. 50n.; SČS 1, s. 17n.;Tomeš 1, s. 24; DČŽ 3, s. 165; SBS 1, s. 43.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP Praha.
 +
 
 +
Petr Šámal
  
== Literatura ==
 
OSN Dod I- 1, 82; PSN I, 43; ČS 20, s. 15-17; SBS I, 43; LČL I, 50; ČSHSOI I, 23; SČS, 6; SČSB, 11- 12; Kunz 5; Mička L., Kult. tvář Rakovnicka. Díl 2, Rakovník 1979; Tomeš I, 24;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
 
[[Kategorie:1901]]
 
[[Kategorie:1901]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1970]]
 
[[Kategorie:1970]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 28. 1. 2016, 09:23

Jan ALDA
Narození 26.2.1901
Místo narození Smíchov (Praha)
Úmrtí 30.10.1970
Místo úmrtí Praha
Povolání

63- Spisovatel 64- Překladatel

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39046

ALDA, Jan (vl. jm. Hořejší, Alexandr), * 26. 2. 1901 Smíchov (Praha), † 30. 10. 1970 Praha, básník, překladatel

Nejmladší z pěti dětí truhlářského dělníka pražské Ringhofferovy vagonky a domácí rukavičkářské dělnice. Tchán filmaře a spisovatele Z. Dostála (1934–1996). Z jeho sourozenců byli literárně činní bratři Jindřich Hořejší (1886–1941), autor proletářské poezie a překladatel, a Josef Hořejší (1887 až 1969), ředitel menšinových škol a redaktor. Dětství prožil A. na Smíchově a na Malé Straně, 1910 se rodina přestěhovala do obce Řeřichy na Rakovnicku. Po dokončení gymnázia v Praze učil 1920–22 na státní lidové škole v Gápelu u Iľavy na Slovensku, pak místo ze zdravotních důvodů opustil a vrátil se do Prahy. Vedle literární činnosti studoval dva semestry ekonomii na technice a externě učitelský ústav. Prostřednictvím bratra Jindřicha navázal kontakty s levicově orientovanými představiteli kulturního života, především s J. Horou, J. Fučíkem, S. K. Neumannem a J. Seifertem. Psal verše, články a překlady, které publikoval zejména v časopisech a novinách Čin, Host, Národní osvobození, Právo lidu, Rudé právo, Tvorba a Tvar. Knižně debutoval sbírkou básní Na promenádě (1926) psanou v duchu intimní podoby proletářské poezie. Od 20. let soustavně překládal z francouzštiny (T. Corbière, G. de Nerval) a z němčiny (R. Dehmel, R. M. Rilke, G. Trakl). 1929 získal učitelskou aprobaci a začal učit na školách na Lounsku v Běsně a Podbořanském Rohozci a na Rakovnicku ve Zdeslavi. Po okupaci českého pohraničí na podzim 1938 byl nucen Zdeslav opustit a vrátit se do Prahy. Bydlel na Bílé Hoře a do 1945 učil v Břevnově. Těsně po osvobození vstoupil do KSČ. Kromě svého povolání učitele redigoval nejprve dětskou přílohu deníku Národní osvobození (1945–48), poté pionýrskou přílohu Lidových novin (1948–52). Krátce též pracoval jako divadelní referent ve Výzkumném ústavu pedagogickém J. A. Komenského (1945–46). Po 2. světové válce začala v jeho literárních pracích převažovat tvorba pro děti. Od 1952 vykonával funkci tajemníka sekce dětské literatury Svazu československých spisovatelů, ukončil dráhu učitele a 1952–56 pracoval jako vedoucí redaktor Státního nakladatelství dětské knihy. Od 1956 se věnoval pouze spisovatelské práci. Čtenářsky úspěšné byly zvláště jeho veršované adaptace klasických pohádek. Literární pseudonym Alda používal od 1922. Kromě toho se podepisoval též Istvan Körmeny, Saša a šiframi AJH, J. A.

D: Na promenádě, 1926; Žalář smíchu, 1933; Sůl nad zlato, 1945; Jak stařeček měnil až vyměnil, 1955.

L: jšr. (J. Šnobr) J. A., in: Zlatý máj 1967, příl. č. 3; Slovník českých spisovatelů, 1964, s. 6; Blahynka a kol., Čeští spisovatelé 20. století, 1985, s. 15n.; LČL 1, s. 50n.; SČS 1, s. 17n.;Tomeš 1, s. 24; DČŽ 3, s. 165; SBS 1, s. 43.

P: LA PNP Praha.

Petr Šámal