ALEŠ z Březí ?1390-?1442: Porovnání verzí

Z Personal
(ALEŠ_z_Březí_1400-1442)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno =  ALEŠ z Březí
 
| jméno =  ALEŠ z Březí
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1400
+
| datum narození = před 1390
| místo narození =  
+
| místo narození = asi hrádek Březí u Týna nad Vltavou
| datum úmrtí = 1442
+
| datum úmrtí = asi 1442
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = asi Svitavy
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> ALEŠ z Březí
+
}}
 +
 
 +
'''ALEŠ z Březí,''' ''* před 1390 asi hrádek Březí u Týna nad Vltavou, † asi 1442 Svitavy, litomyšlský biskup''
 +
 
 +
Pocházel z vladyckého rodu. Zvolil si kněžskou dráhu; 1413
 +
se stal vyšehradským kanovníkem. Byl oblíbencem krále Václava
 +
IV. Po smrti olomouckého biskupa Václava Králíka
 +
z Buřenic zvolila většina kanovníků nástupcem dosavadního
 +
biskupa litomyšlského Jana IV. zvaného Železný. Po zásahu
 +
krále Václava IV. zvolila pak 3. 10. 1416 menšina kapituly
 +
nástupcem A., což potvrdil i pražský arcibiskup Konrád
 +
z Vechty. Obě strany předložily spor kostnickému koncilu,
 +
protože v té době nebyl v úřadě žádný papež. Koncil podezříval
 +
A. ze smířlivosti ke kacířům, jeho volbu zrušil a 15. 12.
 +
1416 jmenoval administrátorem olomouckého biskupství opět Jana Železného s tím, že zůstal i biskupem litomyšlským.
 +
Václav IV. zásadně nesouhlasil a až do své smrti hájil
 +
naopak A. v držení biskupství. 1418 jmenoval papež Martin
 +
V. Jana Železného olomouckým biskupem a A. se musel nároku
 +
na toto biskupství vzdát. V květnu 1420 učinil král
 +
Zikmund Lucemburský narovnání tak, že Jan Železný držel
 +
biskupství olomoucké, A. litomyšlské. Za husitské revoluce
 +
byl A. pověřen funkcí soudce a komisaře ve viklefovských
 +
heretických otázkách. Poté, co se 21. 4. 1421 arcibiskup
 +
Konrád z Vechty přihlásil ke čtyřem artikulům pražským, se
 +
ho A. (stejně jako biskup Jan Železný) zřekl. Když na jaře
 +
1421 Žižkova vojska obsadila Litomyšl (kromě biskupského
 +
hradu), uprchl A. i s kapitulou na Moravu, patrně do Svitav.
 +
V březnu 1425 dobyli sirotci i biskupský hrad v Litomyšli,
 +
čímž došlo fakticky k zániku biskupství (právně existovalo až
 +
do poloviny 16. století). Zprávy o dalších osudech A. jsou jen
 +
kusé, 1438 se v Praze zúčastnil korunovace Albrechta Habsburského
 +
na českého krále.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 1, s. 777; Z. Nejedlý, Dějiny města Litomyšle 1, 1903, s. 249n.;
 +
BOS 1, s. 255; O. Odložilík, Z počátku husitství na Moravě, in: ČMM 49,
 +
1925, s. 1n.; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních
 +
biskupů, 2000, s. 45n.; Katolický týdeník 29. 9. 1991; E. Maur, Příspěvek
 +
k biografii A. z B., in: Táborský archiv 8, 1997–98, s. 11n.; F. Šmahel, Husitská
 +
revoluce, 1–4, 1995–96, passim.
 +
 
 +
redakce
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
+
[[Kategorie:1390]]
[[Kategorie:1400]]
+
[[Kategorie:Březí u Týna nad Vltavou]]
 
[[Kategorie:1442]]
 
[[Kategorie:1442]]
 +
[[Kategorie:Svitavy]]

Verze z 28. 1. 2016, 10:00

ALEŠ z Březí
Narození před 1390
Místo narození asi hrádek Březí u Týna nad Vltavou
Úmrtí asi 1442
Místo úmrtí asi Svitavy
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39061

ALEŠ z Březí, * před 1390 asi hrádek Březí u Týna nad Vltavou, † asi 1442 Svitavy, litomyšlský biskup

Pocházel z vladyckého rodu. Zvolil si kněžskou dráhu; 1413 se stal vyšehradským kanovníkem. Byl oblíbencem krále Václava IV. Po smrti olomouckého biskupa Václava Králíka z Buřenic zvolila většina kanovníků nástupcem dosavadního biskupa litomyšlského Jana IV. zvaného Železný. Po zásahu krále Václava IV. zvolila pak 3. 10. 1416 menšina kapituly nástupcem A., což potvrdil i pražský arcibiskup Konrád z Vechty. Obě strany předložily spor kostnickému koncilu, protože v té době nebyl v úřadě žádný papež. Koncil podezříval A. ze smířlivosti ke kacířům, jeho volbu zrušil a 15. 12. 1416 jmenoval administrátorem olomouckého biskupství opět Jana Železného s tím, že zůstal i biskupem litomyšlským. Václav IV. zásadně nesouhlasil a až do své smrti hájil naopak A. v držení biskupství. 1418 jmenoval papež Martin V. Jana Železného olomouckým biskupem a A. se musel nároku na toto biskupství vzdát. V květnu 1420 učinil král Zikmund Lucemburský narovnání tak, že Jan Železný držel biskupství olomoucké, A. litomyšlské. Za husitské revoluce byl A. pověřen funkcí soudce a komisaře ve viklefovských heretických otázkách. Poté, co se 21. 4. 1421 arcibiskup Konrád z Vechty přihlásil ke čtyřem artikulům pražským, se ho A. (stejně jako biskup Jan Železný) zřekl. Když na jaře 1421 Žižkova vojska obsadila Litomyšl (kromě biskupského hradu), uprchl A. i s kapitulou na Moravu, patrně do Svitav. V březnu 1425 dobyli sirotci i biskupský hrad v Litomyšli, čímž došlo fakticky k zániku biskupství (právně existovalo až do poloviny 16. století). Zprávy o dalších osudech A. jsou jen kusé, 1438 se v Praze zúčastnil korunovace Albrechta Habsburského na českého krále.

L: OSN 1, s. 777; Z. Nejedlý, Dějiny města Litomyšle 1, 1903, s. 249n.; BOS 1, s. 255; O. Odložilík, Z počátku husitství na Moravě, in: ČMM 49, 1925, s. 1n.; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 45n.; Katolický týdeník 29. 9. 1991; E. Maur, Příspěvek k biografii A. z B., in: Táborský archiv 8, 1997–98, s. 11n.; F. Šmahel, Husitská revoluce, 1–4, 1995–96, passim.

redakce