ALEŠ z Březí ?1390-?1442: Porovnání verzí
(ALEŠ_z_Březí_1400-1442) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = ALEŠ z Březí | | jméno = ALEŠ z Březí | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = před 1390 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = asi hrádek Březí u Týna nad Vltavou |
− | | datum úmrtí = 1442 | + | | datum úmrtí = asi 1442 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = asi Svitavy |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''ALEŠ z Březí,''' ''* před 1390 asi hrádek Březí u Týna nad Vltavou, † asi 1442 Svitavy, litomyšlský biskup'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z vladyckého rodu. Zvolil si kněžskou dráhu; 1413 | ||
+ | se stal vyšehradským kanovníkem. Byl oblíbencem krále Václava | ||
+ | IV. Po smrti olomouckého biskupa Václava Králíka | ||
+ | z Buřenic zvolila většina kanovníků nástupcem dosavadního | ||
+ | biskupa litomyšlského Jana IV. zvaného Železný. Po zásahu | ||
+ | krále Václava IV. zvolila pak 3. 10. 1416 menšina kapituly | ||
+ | nástupcem A., což potvrdil i pražský arcibiskup Konrád | ||
+ | z Vechty. Obě strany předložily spor kostnickému koncilu, | ||
+ | protože v té době nebyl v úřadě žádný papež. Koncil podezříval | ||
+ | A. ze smířlivosti ke kacířům, jeho volbu zrušil a 15. 12. | ||
+ | 1416 jmenoval administrátorem olomouckého biskupství opět Jana Železného s tím, že zůstal i biskupem litomyšlským. | ||
+ | Václav IV. zásadně nesouhlasil a až do své smrti hájil | ||
+ | naopak A. v držení biskupství. 1418 jmenoval papež Martin | ||
+ | V. Jana Železného olomouckým biskupem a A. se musel nároku | ||
+ | na toto biskupství vzdát. V květnu 1420 učinil král | ||
+ | Zikmund Lucemburský narovnání tak, že Jan Železný držel | ||
+ | biskupství olomoucké, A. litomyšlské. Za husitské revoluce | ||
+ | byl A. pověřen funkcí soudce a komisaře ve viklefovských | ||
+ | heretických otázkách. Poté, co se 21. 4. 1421 arcibiskup | ||
+ | Konrád z Vechty přihlásil ke čtyřem artikulům pražským, se | ||
+ | ho A. (stejně jako biskup Jan Železný) zřekl. Když na jaře | ||
+ | 1421 Žižkova vojska obsadila Litomyšl (kromě biskupského | ||
+ | hradu), uprchl A. i s kapitulou na Moravu, patrně do Svitav. | ||
+ | V březnu 1425 dobyli sirotci i biskupský hrad v Litomyšli, | ||
+ | čímž došlo fakticky k zániku biskupství (právně existovalo až | ||
+ | do poloviny 16. století). Zprávy o dalších osudech A. jsou jen | ||
+ | kusé, 1438 se v Praze zúčastnil korunovace Albrechta Habsburského | ||
+ | na českého krále. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 1, s. 777; Z. Nejedlý, Dějiny města Litomyšle 1, 1903, s. 249n.; | ||
+ | BOS 1, s. 255; O. Odložilík, Z počátku husitství na Moravě, in: ČMM 49, | ||
+ | 1925, s. 1n.; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních | ||
+ | biskupů, 2000, s. 45n.; Katolický týdeník 29. 9. 1991; E. Maur, Příspěvek | ||
+ | k biografii A. z B., in: Táborský archiv 8, 1997–98, s. 11n.; F. Šmahel, Husitská | ||
+ | revoluce, 1–4, 1995–96, passim. | ||
+ | |||
+ | redakce | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
− | + | [[Kategorie:1390]] | |
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Březí u Týna nad Vltavou]] |
[[Kategorie:1442]] | [[Kategorie:1442]] | ||
+ | [[Kategorie:Svitavy]] |
Verze z 28. 1. 2016, 10:00
ALEŠ z Březí | |
Narození | před 1390 |
---|---|
Místo narození | asi hrádek Březí u Týna nad Vltavou |
Úmrtí | asi 1442 |
Místo úmrtí | asi Svitavy |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39061 |
ALEŠ z Březí, * před 1390 asi hrádek Březí u Týna nad Vltavou, † asi 1442 Svitavy, litomyšlský biskup
Pocházel z vladyckého rodu. Zvolil si kněžskou dráhu; 1413 se stal vyšehradským kanovníkem. Byl oblíbencem krále Václava IV. Po smrti olomouckého biskupa Václava Králíka z Buřenic zvolila většina kanovníků nástupcem dosavadního biskupa litomyšlského Jana IV. zvaného Železný. Po zásahu krále Václava IV. zvolila pak 3. 10. 1416 menšina kapituly nástupcem A., což potvrdil i pražský arcibiskup Konrád z Vechty. Obě strany předložily spor kostnickému koncilu, protože v té době nebyl v úřadě žádný papež. Koncil podezříval A. ze smířlivosti ke kacířům, jeho volbu zrušil a 15. 12. 1416 jmenoval administrátorem olomouckého biskupství opět Jana Železného s tím, že zůstal i biskupem litomyšlským. Václav IV. zásadně nesouhlasil a až do své smrti hájil naopak A. v držení biskupství. 1418 jmenoval papež Martin V. Jana Železného olomouckým biskupem a A. se musel nároku na toto biskupství vzdát. V květnu 1420 učinil král Zikmund Lucemburský narovnání tak, že Jan Železný držel biskupství olomoucké, A. litomyšlské. Za husitské revoluce byl A. pověřen funkcí soudce a komisaře ve viklefovských heretických otázkách. Poté, co se 21. 4. 1421 arcibiskup Konrád z Vechty přihlásil ke čtyřem artikulům pražským, se ho A. (stejně jako biskup Jan Železný) zřekl. Když na jaře 1421 Žižkova vojska obsadila Litomyšl (kromě biskupského hradu), uprchl A. i s kapitulou na Moravu, patrně do Svitav. V březnu 1425 dobyli sirotci i biskupský hrad v Litomyšli, čímž došlo fakticky k zániku biskupství (právně existovalo až do poloviny 16. století). Zprávy o dalších osudech A. jsou jen kusé, 1438 se v Praze zúčastnil korunovace Albrechta Habsburského na českého krále.
L: OSN 1, s. 777; Z. Nejedlý, Dějiny města Litomyšle 1, 1903, s. 249n.; BOS 1, s. 255; O. Odložilík, Z počátku husitství na Moravě, in: ČMM 49, 1925, s. 1n.; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 45n.; Katolický týdeník 29. 9. 1991; E. Maur, Příspěvek k biografii A. z B., in: Táborský archiv 8, 1997–98, s. 11n.; F. Šmahel, Husitská revoluce, 1–4, 1995–96, passim.
redakce