ALEXANDER Plzeňský ?1500-1577: Porovnání verzí

Z Personal
(ALEXANDR_Oujezdský_1500-1577)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno =  ALEXANDR Oujezdský
+
| jméno =  ALEXANDR Plzeňský
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1500
+
| datum narození = počátek 16. století
| místo narození =  
+
| místo narození = Újezd (Plzeň)
 
| datum úmrtí = 1577
 
| datum úmrtí = 1577
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Litomyšl
 
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf
 
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> ALEXANDR Oujezdský
+
}}
 +
 
 +
'''ALEXANDER Plzeňský (též Oujezdský, Aujezdský, ALEXANDER Böhm),''' ''* počátek 16. století Újezd (Plzeň), † 1577 Litomyšl, knihtiskař, člen jednoty bratrské''
 +
 
 +
Tiskařskému řemeslu se vyučil pravděpodobně v Plzni, která
 +
v té době byla významným centrem knižní kultury a kde
 +
působilo několik proslulých tiskařů (Mikuláš Bakalář Štětina,
 +
Jan Pekk Hazukův a Jan Mantuán Fencl). 1534 se objevil
 +
v Litomyšli v tiskárně Pavla Olivetského, oženil se s jeho
 +
dcerou Annou a po smrti tchánově tam převzal 1535 i jeho
 +
tiskárnu. Do 1547 byla jeho tiskařská činnost v Litomyšli
 +
velmi rozsáhlá a ve městě si získal i vážnost a rozmnožil svůj
 +
majetek. Zlom nastal po porážce protihabsburského povstání,
 +
kdy Litomyšl, jako tehdejší středisko jednoty bratrské, upadla
 +
do podezření z osnování odboje. A., který pro jednotu
 +
pracoval, byl v té době zvláště ohrožen, když i jeho švagr,
 +
rovněž tiskař Jan Olivetský, byl zatčen, vězněn a konečně
 +
popraven. Sám se pokusil vyhnout hrozícímu nebezpečí a přihlásil
 +
se ke katolicismu, ovšem ani tak osudu exulanta neunikl.
 +
1549 odešel nejdříve do Pruska a zařídil si pod ochranou
 +
vévody Albrechta tiskárnu v Královci, kde pod jménem Alexander
 +
Böhm tiskl především polské knihy. 1552–53 vydal
 +
mj. polské překlady ''Nového'' ''zákona'' a českého kancionálu
 +
''Písně'' ''chval'' ''božských''. 1558 nakrátko přestěhoval tiskárnu na
 +
Moravu do Prostějova, kde vytiskl polemický spis proti Vojtěchovi
 +
z Pernštejna. Jeho působení na pernštejnském statku
 +
se stalo nebezpečné, a tak se již v létě téhož roku uchýlil do
 +
Polska, kde našel útulek nedaleko Poznaně na zámku Lukáše
 +
z Górky v Šamotulech. Tam pak v červnu 1561 dokončil
 +
vydání slavného bratrského kancionálu, zvaného podle místa
 +
vydání šamotulský, který uspořádal a upravil Jan Blahoslav.
 +
Tomuto tisku věnoval A. zvláštní péči, vytvořil pro něj i nové
 +
litery, aby mohl vysázet text věrně podle Blahoslavových
 +
úprav pravopisu, a dbal i na krásný vzhled celého díla. Tento
 +
nákladný tisk připsal v předmluvě Lukášovi z Górky, který
 +
poskytl pro vytištění knihy svou ochranu. ''Šamotulský'' ''kancionál'' byl prvním z pozdějších jedinečných a nákladných tisků,
 +
které jednota bratrská vydala. A. se vrátil do Litomyšle pravděpodobně
 +
po smrti Ferdinanda I. roku 1564 a ještě tam
 +
vytiskl ''Historii'' ''neb'' ''kroniku'' ''tureckou'' od Michala Konstantina
 +
z Ostrovice a spisek ''Tažení'' ''proti'' ''Turku'' ''Jiříka'' ''Kastrioti'' ''Skanderbega''.
 +
Poté A. tiskařská činnost definitivně ustala. Po jeho
 +
smrti připadlo dědictví obci, protože nezanechal přímého
 +
dědice.
 +
 
 +
'''L:''' Jireček, s. 9n.; OSN 1, s. 806n.; BOS 1, s. 260; Wielkopolski słownik
 +
biograficzny, Warszawa – Poznań 1981, s. 31; J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská
 +
do r. 1863 a spisy české v ní tištěné, 1878, s. 5n.; V. Placht, A. Plzeňský,
 +
in: Kostnické jiskry 64, 1979, č. 7, s. 2.
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
 
[[Kategorie:1500]]
 
[[Kategorie:1500]]
 +
[[Kategorie:Újezd]]
 
[[Kategorie:1577]]
 
[[Kategorie:1577]]
 +
[[Kategorie:Litomyšl]]

Verze z 10. 3. 2016, 09:58

ALEXANDR Plzeňský
Narození počátek 16. století
Místo narození Újezd (Plzeň)
Úmrtí 1577
Místo úmrtí Litomyšl
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39077

ALEXANDER Plzeňský (též Oujezdský, Aujezdský, ALEXANDER Böhm), * počátek 16. století Újezd (Plzeň), † 1577 Litomyšl, knihtiskař, člen jednoty bratrské

Tiskařskému řemeslu se vyučil pravděpodobně v Plzni, která v té době byla významným centrem knižní kultury a kde působilo několik proslulých tiskařů (Mikuláš Bakalář Štětina, Jan Pekk Hazukův a Jan Mantuán Fencl). 1534 se objevil v Litomyšli v tiskárně Pavla Olivetského, oženil se s jeho dcerou Annou a po smrti tchánově tam převzal 1535 i jeho tiskárnu. Do 1547 byla jeho tiskařská činnost v Litomyšli velmi rozsáhlá a ve městě si získal i vážnost a rozmnožil svůj majetek. Zlom nastal po porážce protihabsburského povstání, kdy Litomyšl, jako tehdejší středisko jednoty bratrské, upadla do podezření z osnování odboje. A., který pro jednotu pracoval, byl v té době zvláště ohrožen, když i jeho švagr, rovněž tiskař Jan Olivetský, byl zatčen, vězněn a konečně popraven. Sám se pokusil vyhnout hrozícímu nebezpečí a přihlásil se ke katolicismu, ovšem ani tak osudu exulanta neunikl. 1549 odešel nejdříve do Pruska a zařídil si pod ochranou vévody Albrechta tiskárnu v Královci, kde pod jménem Alexander Böhm tiskl především polské knihy. 1552–53 vydal mj. polské překlady Nového zákona a českého kancionálu Písně chval božských. 1558 nakrátko přestěhoval tiskárnu na Moravu do Prostějova, kde vytiskl polemický spis proti Vojtěchovi z Pernštejna. Jeho působení na pernštejnském statku se stalo nebezpečné, a tak se již v létě téhož roku uchýlil do Polska, kde našel útulek nedaleko Poznaně na zámku Lukáše z Górky v Šamotulech. Tam pak v červnu 1561 dokončil vydání slavného bratrského kancionálu, zvaného podle místa vydání šamotulský, který uspořádal a upravil Jan Blahoslav. Tomuto tisku věnoval A. zvláštní péči, vytvořil pro něj i nové litery, aby mohl vysázet text věrně podle Blahoslavových úprav pravopisu, a dbal i na krásný vzhled celého díla. Tento nákladný tisk připsal v předmluvě Lukášovi z Górky, který poskytl pro vytištění knihy svou ochranu. Šamotulský kancionál byl prvním z pozdějších jedinečných a nákladných tisků, které jednota bratrská vydala. A. se vrátil do Litomyšle pravděpodobně po smrti Ferdinanda I. roku 1564 a ještě tam vytiskl Historii neb kroniku tureckou od Michala Konstantina z Ostrovice a spisek Tažení proti Turku Jiříka Kastrioti Skanderbega. Poté A. tiskařská činnost definitivně ustala. Po jeho smrti připadlo dědictví obci, protože nezanechal přímého dědice.

L: Jireček, s. 9n.; OSN 1, s. 806n.; BOS 1, s. 260; Wielkopolski słownik biograficzny, Warszawa – Poznań 1981, s. 31; J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do r. 1863 a spisy české v ní tištěné, 1878, s. 5n.; V. Placht, A. Plzeňský, in: Kostnické jiskry 64, 1979, č. 7, s. 2.

Marie Makariusová