ALEXANDER Plzeňský ?1500-1577: Porovnání verzí
(ALEXANDR_Oujezdský_1500-1577) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = ALEXANDR | + | | jméno = ALEXANDR Plzeňský |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = počátek 16. století |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Újezd (Plzeň) |
| datum úmrtí = 1577 | | datum úmrtí = 1577 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Litomyšl |
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf | | povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''ALEXANDER Plzeňský (též Oujezdský, Aujezdský, ALEXANDER Böhm),''' ''* počátek 16. století Újezd (Plzeň), † 1577 Litomyšl, knihtiskař, člen jednoty bratrské'' | ||
+ | |||
+ | Tiskařskému řemeslu se vyučil pravděpodobně v Plzni, která | ||
+ | v té době byla významným centrem knižní kultury a kde | ||
+ | působilo několik proslulých tiskařů (Mikuláš Bakalář Štětina, | ||
+ | Jan Pekk Hazukův a Jan Mantuán Fencl). 1534 se objevil | ||
+ | v Litomyšli v tiskárně Pavla Olivetského, oženil se s jeho | ||
+ | dcerou Annou a po smrti tchánově tam převzal 1535 i jeho | ||
+ | tiskárnu. Do 1547 byla jeho tiskařská činnost v Litomyšli | ||
+ | velmi rozsáhlá a ve městě si získal i vážnost a rozmnožil svůj | ||
+ | majetek. Zlom nastal po porážce protihabsburského povstání, | ||
+ | kdy Litomyšl, jako tehdejší středisko jednoty bratrské, upadla | ||
+ | do podezření z osnování odboje. A., který pro jednotu | ||
+ | pracoval, byl v té době zvláště ohrožen, když i jeho švagr, | ||
+ | rovněž tiskař Jan Olivetský, byl zatčen, vězněn a konečně | ||
+ | popraven. Sám se pokusil vyhnout hrozícímu nebezpečí a přihlásil | ||
+ | se ke katolicismu, ovšem ani tak osudu exulanta neunikl. | ||
+ | 1549 odešel nejdříve do Pruska a zařídil si pod ochranou | ||
+ | vévody Albrechta tiskárnu v Královci, kde pod jménem Alexander | ||
+ | Böhm tiskl především polské knihy. 1552–53 vydal | ||
+ | mj. polské překlady ''Nového'' ''zákona'' a českého kancionálu | ||
+ | ''Písně'' ''chval'' ''božských''. 1558 nakrátko přestěhoval tiskárnu na | ||
+ | Moravu do Prostějova, kde vytiskl polemický spis proti Vojtěchovi | ||
+ | z Pernštejna. Jeho působení na pernštejnském statku | ||
+ | se stalo nebezpečné, a tak se již v létě téhož roku uchýlil do | ||
+ | Polska, kde našel útulek nedaleko Poznaně na zámku Lukáše | ||
+ | z Górky v Šamotulech. Tam pak v červnu 1561 dokončil | ||
+ | vydání slavného bratrského kancionálu, zvaného podle místa | ||
+ | vydání šamotulský, který uspořádal a upravil Jan Blahoslav. | ||
+ | Tomuto tisku věnoval A. zvláštní péči, vytvořil pro něj i nové | ||
+ | litery, aby mohl vysázet text věrně podle Blahoslavových | ||
+ | úprav pravopisu, a dbal i na krásný vzhled celého díla. Tento | ||
+ | nákladný tisk připsal v předmluvě Lukášovi z Górky, který | ||
+ | poskytl pro vytištění knihy svou ochranu. ''Šamotulský'' ''kancionál'' byl prvním z pozdějších jedinečných a nákladných tisků, | ||
+ | které jednota bratrská vydala. A. se vrátil do Litomyšle pravděpodobně | ||
+ | po smrti Ferdinanda I. roku 1564 a ještě tam | ||
+ | vytiskl ''Historii'' ''neb'' ''kroniku'' ''tureckou'' od Michala Konstantina | ||
+ | z Ostrovice a spisek ''Tažení'' ''proti'' ''Turku'' ''Jiříka'' ''Kastrioti'' ''Skanderbega''. | ||
+ | Poté A. tiskařská činnost definitivně ustala. Po jeho | ||
+ | smrti připadlo dědictví obci, protože nezanechal přímého | ||
+ | dědice. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Jireček, s. 9n.; OSN 1, s. 806n.; BOS 1, s. 260; Wielkopolski słownik | ||
+ | biograficzny, Warszawa – Poznań 1981, s. 31; J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská | ||
+ | do r. 1863 a spisy české v ní tištěné, 1878, s. 5n.; V. Placht, A. Plzeňský, | ||
+ | in: Kostnické jiskry 64, 1979, č. 7, s. 2. | ||
+ | |||
+ | Marie Makariusová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | [[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1500]] | [[Kategorie:1500]] | ||
+ | [[Kategorie:Újezd]] | ||
[[Kategorie:1577]] | [[Kategorie:1577]] | ||
+ | [[Kategorie:Litomyšl]] |
Verze z 10. 3. 2016, 09:58
ALEXANDR Plzeňský | |
Narození | počátek 16. století |
---|---|
Místo narození | Újezd (Plzeň) |
Úmrtí | 1577 |
Místo úmrtí | Litomyšl |
Povolání | 69- Knihtiskař nebo typograf |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39077 |
ALEXANDER Plzeňský (též Oujezdský, Aujezdský, ALEXANDER Böhm), * počátek 16. století Újezd (Plzeň), † 1577 Litomyšl, knihtiskař, člen jednoty bratrské
Tiskařskému řemeslu se vyučil pravděpodobně v Plzni, která v té době byla významným centrem knižní kultury a kde působilo několik proslulých tiskařů (Mikuláš Bakalář Štětina, Jan Pekk Hazukův a Jan Mantuán Fencl). 1534 se objevil v Litomyšli v tiskárně Pavla Olivetského, oženil se s jeho dcerou Annou a po smrti tchánově tam převzal 1535 i jeho tiskárnu. Do 1547 byla jeho tiskařská činnost v Litomyšli velmi rozsáhlá a ve městě si získal i vážnost a rozmnožil svůj majetek. Zlom nastal po porážce protihabsburského povstání, kdy Litomyšl, jako tehdejší středisko jednoty bratrské, upadla do podezření z osnování odboje. A., který pro jednotu pracoval, byl v té době zvláště ohrožen, když i jeho švagr, rovněž tiskař Jan Olivetský, byl zatčen, vězněn a konečně popraven. Sám se pokusil vyhnout hrozícímu nebezpečí a přihlásil se ke katolicismu, ovšem ani tak osudu exulanta neunikl. 1549 odešel nejdříve do Pruska a zařídil si pod ochranou vévody Albrechta tiskárnu v Královci, kde pod jménem Alexander Böhm tiskl především polské knihy. 1552–53 vydal mj. polské překlady Nového zákona a českého kancionálu Písně chval božských. 1558 nakrátko přestěhoval tiskárnu na Moravu do Prostějova, kde vytiskl polemický spis proti Vojtěchovi z Pernštejna. Jeho působení na pernštejnském statku se stalo nebezpečné, a tak se již v létě téhož roku uchýlil do Polska, kde našel útulek nedaleko Poznaně na zámku Lukáše z Górky v Šamotulech. Tam pak v červnu 1561 dokončil vydání slavného bratrského kancionálu, zvaného podle místa vydání šamotulský, který uspořádal a upravil Jan Blahoslav. Tomuto tisku věnoval A. zvláštní péči, vytvořil pro něj i nové litery, aby mohl vysázet text věrně podle Blahoslavových úprav pravopisu, a dbal i na krásný vzhled celého díla. Tento nákladný tisk připsal v předmluvě Lukášovi z Górky, který poskytl pro vytištění knihy svou ochranu. Šamotulský kancionál byl prvním z pozdějších jedinečných a nákladných tisků, které jednota bratrská vydala. A. se vrátil do Litomyšle pravděpodobně po smrti Ferdinanda I. roku 1564 a ještě tam vytiskl Historii neb kroniku tureckou od Michala Konstantina z Ostrovice a spisek Tažení proti Turku Jiříka Kastrioti Skanderbega. Poté A. tiskařská činnost definitivně ustala. Po jeho smrti připadlo dědictví obci, protože nezanechal přímého dědice.
L: Jireček, s. 9n.; OSN 1, s. 806n.; BOS 1, s. 260; Wielkopolski słownik biograficzny, Warszawa – Poznań 1981, s. 31; J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do r. 1863 a spisy české v ní tištěné, 1878, s. 5n.; V. Placht, A. Plzeňský, in: Kostnické jiskry 64, 1979, č. 7, s. 2.
Marie Makariusová