ALEXA Zdeněk 2.7.1911-18.12.1972: Porovnání verzí
(ALEXA_Zdeněk_2.7.1911-18.12.1972) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.7.1911 | | datum narození = 2.7.1911 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Brno |
− | | datum úmrtí = 18. | + | | datum úmrtí = 18.10.1972 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 60-61 |
+ | }} | ||
− | + | '''ALEXA, Zdeněk,''' ''* 2. 7. 1911 Brno, † 18. 10. 1972 Brno, architekt, pedagog'' | |
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny učitele. Po maturitě na české státní reálce | ||
+ | v Brně studoval 1929–36 na brněnské české technice architekturu | ||
+ | a pozemní stavitelství. Byl žákem profesorů V. Fischera, | ||
+ | J. Syřiště, B. Babánka, A. Liebschera a J. Krohy, kteří ho | ||
+ | vychovávali v duchu tzv. brněnského konstruktivismu a funkcionalismu. | ||
+ | V době studia se A. angažoval v levicově orientovaném | ||
+ | Spolku posluchačů architektury, Spolku posluchačů | ||
+ | techniky a ve Sdružení sociálnědemokratických akademiků. | ||
+ | Současně praktikoval v projekčním ateliéru J. Kumpošta | ||
+ | v Brně a později u něho nastoupil jako projektant. 16. 7. | ||
+ | 1940 zatklo A. gestapo za napojení na ilegální organizaci | ||
+ | KSČ. 18. 8. 1941 byl ve Vratislavi odsouzen k sedmi letům | ||
+ | žaláře. Do Brna se vrátil 18. 5. 1945. Po válce pracoval do | ||
+ | konce května 1946 s architektem V. Medunou jako samostatný | ||
+ | projektant v družstvu Plán Brno, které zřejmě sám založil. | ||
+ | V následujícím krátkém období projektoval zdravotnické | ||
+ | stavby, kulturní domy, školy a regulační či směrné plány obcí především na Ostravsku. Od března 1948 do září 1952 působil | ||
+ | jako vedoucí architekt n. p. Stavoprojekt v Ostravě | ||
+ | spolu s V. Medunou a M. Čtvrtníčkem při stavebním sektoru | ||
+ | krajské správy. 1954–59 byl hlavním architektem ateliéru | ||
+ | n. p. Stavoprojekt v Brně, kde projektoval výstavbu sídliště ve | ||
+ | slovenské Prievidzi a zejména významné stavby pro Brněnské | ||
+ | veletrhy a výstavy (pavilony vybudované k mezinárodnímu | ||
+ | veletrhu 1959 se staly průkopnickým činem brněnské architektury). | ||
+ | A. projektoval urbanistické řešení areálu výstaviště, | ||
+ | pavilony B, C a Z a dostavbu pavilonu A (A 1). Pavilon B | ||
+ | pojal s A. Nutzem jako exponát tovární haly určený pro expozici | ||
+ | těžkého strojírenství. Podílel se spolu se Z. Denkem, | ||
+ | Z. Pospíšilem, M. Steinhauserem a J. Špačkem na převratném, | ||
+ | v republice dosud největším, monumentálním kruhovém | ||
+ | železobetonovém pavilonu Z o vnějším průměru 122 m | ||
+ | s montovanou skořepinovou kopulí F. Lederera. Ocelovou | ||
+ | kopuli v menším měřítku použil znovu s M. Matiovským | ||
+ | v pavilonu C. Jednalo se opět o železobetonový pavilon halového | ||
+ | typu, s vnitřními schodišti ve stylu obchodního domu | ||
+ | pro expozici drobného spotřebního zboží. | ||
+ | |||
+ | Kromě praktické tvorby se věnoval i pedagogické činnosti. | ||
+ | Od školního roku 1948/49 byl A. nejprve externím a poté | ||
+ | interním učitelem Fakulty architektury a pozemního stavitelství | ||
+ | (FAPS) VŠT dr. E. Beneše v Brně. Vyučoval Užitkové | ||
+ | stavby I a II v rámci tehdejšího Ústavu užitkových staveb, od | ||
+ | počátku 50. let předměty Základy architektonické tvorby, | ||
+ | Teorie architektonické tvorby, Architektonická tvorba a Dispoziční | ||
+ | prvky, Typologie staveb a Architektonický a urbanizační | ||
+ | projekt. 1. 11. 1959 byl jmenován řádným profesorem | ||
+ | VUT. Dále zastával funkce vedoucího Katedry architektonické | ||
+ | tvorby, typologie obytných a veřejných staveb, prorektora | ||
+ | Vysoké školy stavitelství a VUT, děkana FAPS a stavební fakulty. | ||
+ | Zasedal v soutěžní porotě Domu múzických umění | ||
+ | v Brně a v technicko-ekonomické radě Odborného a vývojového | ||
+ | ústavu pro výstavbu školských a kulturních zařízení | ||
+ | v Praze s pobočkou v Bratislavě. Byl členem Svazu architektů | ||
+ | ČSR, 1962 byl vyznamenán Řádem práce a 1965 medailí za | ||
+ | protifašistickou činnost. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' O zkušenostech a chybách práce ostravských architektů (s O. Novým), in: | ||
+ | Architektura ČSR 10, 1951, s. 275n.; Poznámky k projektu pavilonu Z a pavilonu | ||
+ | C pro brněnské veletrhy (se Z. Pospíšilem a M. Steinhauserem), in: | ||
+ | Architektura ČSR 18, 1959, s. 336n.; Budeme mít nejkrásnější výstaviště?, | ||
+ | in: Věda a život 1959, s. 454n.; Urbanistické a architektonické řešení areálu | ||
+ | Brněnských výstavišť a veletrhů Brno, in: Architektura ČSR 19, 1960, | ||
+ | s. 152n.; Objemová a urbanistická studie Vysoké školy strojní a elektrotechnické | ||
+ | a ZVIL v Plzni (s A. Krasickým a kol.), in: Architektura ČSSR 24, | ||
+ | 1965, 3, s. 162n.; zlepšovací návrhy: Možnosti zhospodárnění investiční | ||
+ | výstavby bytové, Dispoziční zlepšovací náměty v bytové výstavbě, Úsporný | ||
+ | námět pro řešení krovů s použitím krytiny z umělých hmot, Námět na příčkové | ||
+ | bytové jádro; nejvýznamnější návrhy, projekty a realizace: domy národního | ||
+ | zdraví (Velké Meziříčí, Uherský Brod, Kyjov, Jihlava, Opava, Zábřeh), | ||
+ | nemocnice (Šternberk, Ostrava – ortopedie, Vyškov – soubor budov, Ivančice, | ||
+ | Opava – přístavba a nástavba pavilonu a dva nové pavilony, generální | ||
+ | plán, Krnov – adaptace a přístavba, Jihlava – kojenecký ústav), dělnické a kulturní domy (Rosice, Fryštát, Břeclav), školy (Polanka nad Odrou, Ostravice, | ||
+ | Mikulov, Břeclav), domovy mládeže (Ostrava, Břeclav, Třinec), | ||
+ | obytné domy (Hodonín, Břeclav), rekonstrukce a přestavby (Technické | ||
+ | muzeum Brno, muzeum Opava, obytný dům Krnov, jatka a sokolovna Břeclav, | ||
+ | poliklinika Mikulov, hotel Imperial Ostrava), generální plán veletrhu | ||
+ | a parku oddechu v Ostravě, rekreační chaty (Brno), hotely (Břeclav), regulační | ||
+ | plány (mj. Krnov, Třinec, Břeclav, Opava, Poruba, Prievidza-Bojnica). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Toman D, s. 17; Architektura ČSR 18, 1959, s. 336n.; Architektura ČSSR | ||
+ | 22, 1963, s. 481; I. Crhonek, Brněnské výstaviště. Výstavba areálu 1928–68, | ||
+ | 1968, s. 90n.; O. Franěk, Dějiny České vysoké školy technické v Brně 1, | ||
+ | 1969, s. 206n. a 360; Československý architekt 18, 1972, č. 23, s. 6; O. Nový, | ||
+ | Čtvrtstoleté jubileum založení Stavoprojektu, in: Architektura ČSSR 32, | ||
+ | 1973, s. 484n.; J. Pechar, Československá architektura 1945–77, 1979, s. 21, | ||
+ | 47n., 119n.; I. Crhonek a kol., Brno v architektuře a výtvarném umění, | ||
+ | 1981, obr. 212; Saur 1, s. 1023, č. 2, s. 279; SČSVU 1, s. 31. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv VUT Brno, osobní spis; Muzeum města Brna (skupina architektura). | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1911]] | [[Kategorie:1911]] | ||
+ | [[Kategorie:Brno]] | ||
[[Kategorie:1972]] | [[Kategorie:1972]] | ||
+ | [[Kategorie:Brno]] |
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:13
Zdeněk ALEXA | |
Narození | 2.7.1911 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 18.10.1972 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 74- Architekt |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 60-61 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39072 |
ALEXA, Zdeněk, * 2. 7. 1911 Brno, † 18. 10. 1972 Brno, architekt, pedagog
Pocházel z rodiny učitele. Po maturitě na české státní reálce v Brně studoval 1929–36 na brněnské české technice architekturu a pozemní stavitelství. Byl žákem profesorů V. Fischera, J. Syřiště, B. Babánka, A. Liebschera a J. Krohy, kteří ho vychovávali v duchu tzv. brněnského konstruktivismu a funkcionalismu. V době studia se A. angažoval v levicově orientovaném Spolku posluchačů architektury, Spolku posluchačů techniky a ve Sdružení sociálnědemokratických akademiků. Současně praktikoval v projekčním ateliéru J. Kumpošta v Brně a později u něho nastoupil jako projektant. 16. 7. 1940 zatklo A. gestapo za napojení na ilegální organizaci KSČ. 18. 8. 1941 byl ve Vratislavi odsouzen k sedmi letům žaláře. Do Brna se vrátil 18. 5. 1945. Po válce pracoval do konce května 1946 s architektem V. Medunou jako samostatný projektant v družstvu Plán Brno, které zřejmě sám založil. V následujícím krátkém období projektoval zdravotnické stavby, kulturní domy, školy a regulační či směrné plány obcí především na Ostravsku. Od března 1948 do září 1952 působil jako vedoucí architekt n. p. Stavoprojekt v Ostravě spolu s V. Medunou a M. Čtvrtníčkem při stavebním sektoru krajské správy. 1954–59 byl hlavním architektem ateliéru n. p. Stavoprojekt v Brně, kde projektoval výstavbu sídliště ve slovenské Prievidzi a zejména významné stavby pro Brněnské veletrhy a výstavy (pavilony vybudované k mezinárodnímu veletrhu 1959 se staly průkopnickým činem brněnské architektury). A. projektoval urbanistické řešení areálu výstaviště, pavilony B, C a Z a dostavbu pavilonu A (A 1). Pavilon B pojal s A. Nutzem jako exponát tovární haly určený pro expozici těžkého strojírenství. Podílel se spolu se Z. Denkem, Z. Pospíšilem, M. Steinhauserem a J. Špačkem na převratném, v republice dosud největším, monumentálním kruhovém železobetonovém pavilonu Z o vnějším průměru 122 m s montovanou skořepinovou kopulí F. Lederera. Ocelovou kopuli v menším měřítku použil znovu s M. Matiovským v pavilonu C. Jednalo se opět o železobetonový pavilon halového typu, s vnitřními schodišti ve stylu obchodního domu pro expozici drobného spotřebního zboží.
Kromě praktické tvorby se věnoval i pedagogické činnosti. Od školního roku 1948/49 byl A. nejprve externím a poté interním učitelem Fakulty architektury a pozemního stavitelství (FAPS) VŠT dr. E. Beneše v Brně. Vyučoval Užitkové stavby I a II v rámci tehdejšího Ústavu užitkových staveb, od počátku 50. let předměty Základy architektonické tvorby, Teorie architektonické tvorby, Architektonická tvorba a Dispoziční prvky, Typologie staveb a Architektonický a urbanizační projekt. 1. 11. 1959 byl jmenován řádným profesorem VUT. Dále zastával funkce vedoucího Katedry architektonické tvorby, typologie obytných a veřejných staveb, prorektora Vysoké školy stavitelství a VUT, děkana FAPS a stavební fakulty. Zasedal v soutěžní porotě Domu múzických umění v Brně a v technicko-ekonomické radě Odborného a vývojového ústavu pro výstavbu školských a kulturních zařízení v Praze s pobočkou v Bratislavě. Byl členem Svazu architektů ČSR, 1962 byl vyznamenán Řádem práce a 1965 medailí za protifašistickou činnost.
D: O zkušenostech a chybách práce ostravských architektů (s O. Novým), in: Architektura ČSR 10, 1951, s. 275n.; Poznámky k projektu pavilonu Z a pavilonu C pro brněnské veletrhy (se Z. Pospíšilem a M. Steinhauserem), in: Architektura ČSR 18, 1959, s. 336n.; Budeme mít nejkrásnější výstaviště?, in: Věda a život 1959, s. 454n.; Urbanistické a architektonické řešení areálu Brněnských výstavišť a veletrhů Brno, in: Architektura ČSR 19, 1960, s. 152n.; Objemová a urbanistická studie Vysoké školy strojní a elektrotechnické a ZVIL v Plzni (s A. Krasickým a kol.), in: Architektura ČSSR 24, 1965, 3, s. 162n.; zlepšovací návrhy: Možnosti zhospodárnění investiční výstavby bytové, Dispoziční zlepšovací náměty v bytové výstavbě, Úsporný námět pro řešení krovů s použitím krytiny z umělých hmot, Námět na příčkové bytové jádro; nejvýznamnější návrhy, projekty a realizace: domy národního zdraví (Velké Meziříčí, Uherský Brod, Kyjov, Jihlava, Opava, Zábřeh), nemocnice (Šternberk, Ostrava – ortopedie, Vyškov – soubor budov, Ivančice, Opava – přístavba a nástavba pavilonu a dva nové pavilony, generální plán, Krnov – adaptace a přístavba, Jihlava – kojenecký ústav), dělnické a kulturní domy (Rosice, Fryštát, Břeclav), školy (Polanka nad Odrou, Ostravice, Mikulov, Břeclav), domovy mládeže (Ostrava, Břeclav, Třinec), obytné domy (Hodonín, Břeclav), rekonstrukce a přestavby (Technické muzeum Brno, muzeum Opava, obytný dům Krnov, jatka a sokolovna Břeclav, poliklinika Mikulov, hotel Imperial Ostrava), generální plán veletrhu a parku oddechu v Ostravě, rekreační chaty (Brno), hotely (Břeclav), regulační plány (mj. Krnov, Třinec, Břeclav, Opava, Poruba, Prievidza-Bojnica).
L: Toman D, s. 17; Architektura ČSR 18, 1959, s. 336n.; Architektura ČSSR 22, 1963, s. 481; I. Crhonek, Brněnské výstaviště. Výstavba areálu 1928–68, 1968, s. 90n.; O. Franěk, Dějiny České vysoké školy technické v Brně 1, 1969, s. 206n. a 360; Československý architekt 18, 1972, č. 23, s. 6; O. Nový, Čtvrtstoleté jubileum založení Stavoprojektu, in: Architektura ČSSR 32, 1973, s. 484n.; J. Pechar, Československá architektura 1945–77, 1979, s. 21, 47n., 119n.; I. Crhonek a kol., Brno v architektuře a výtvarném umění, 1981, obr. 212; Saur 1, s. 1023, č. 2, s. 279; SČSVU 1, s. 31.
P: Archiv VUT Brno, osobní spis; Muzeum města Brna (skupina architektura).
Gustav Novotný