ALTMANNOVÁ Anna 17.11.1851-9.3.1941: Porovnání verzí

Z Personal
(ALTMANNOVÁ_Anna_17.11.1851-9.3.1941)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Česká Lípa
 
| místo narození = Česká Lípa
 
| datum úmrtí = 9.3.1941
 
| datum úmrtí = 9.3.1941
| místo úmrtí = Tuchomyšl o. Ústí n. L.
+
| místo úmrtí = Tuchomyšl u České Lípy
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Anna ALTMANNOVÁ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 67
 +
}}
 +
 
 +
'''ALTMANNOVÁ, Anna''' ''(roz. Urbanski),'' ''* 17. 11. 1851 Česká Lípa, † 9. 3. 1941 Tuchomyšl u České Lípy, socialistka, textilní dělnice''
 +
 
 +
Celý život usilovala o zlepšení sociálních podmínek ženské,
 +
především dělnické populace a o prosazení volebního práva
 +
pro ženy. Již 1866 se s několika spolupracovnicemi pokusila
 +
zorganizovat stávku v českolipské přádelně lnu. S otcem, Antonem
 +
U., který byl předsedou německého Dělnického vzdělávacího
 +
spolku (Arbeiterbildungsverein) v České Lípě, se
 +
zúčastnila práce v dělnickém hnutí, veřejně poprvé vystoupila
 +
1876 ve Františkově (Franzenthal) u Benešova nad Ploučnicí.
 +
1877 se provdala a 1886 se s rodinou přestěhovala do
 +
Benešova nad Ploučnicí. Jako jediná žena byla nominována
 +
na Hainfeldský sjezd (1888/89), ale organizátory nebylo její
 +
jmenování přijato. V březnu 1889, před ustavujícím sjezdem
 +
Socialistické internacionály (Paříž 1889), uveřejnila v časopise
 +
''Gleichheit'' výzvu k jednotnému postupu socialistů nejen
 +
doma, ale i na mezinárodní úrovni. Koncem června 1890 se
 +
ve Vídni zúčastnila zakládající schůze Vzdělávacího spolku
 +
dělnic (Arbeiterinnenbildungsverein) v Rakousku. Vídeňský
 +
sjezd dělnických žen 1894, kde byla rovněž přítomna, chápala
 +
již jako projev zkonsolidovaného cílevědomého hnutí ženského
 +
proletariátu, které pomáhala uvést do života.
 +
 
 +
'''L:''' Sudeten-Jahrbuch 1971, s. 15; Gedenkbuch. 20 Jahre österr. Arbeiterinnenbewegung,
 +
ed. A. Popp, 1912, s. 23 n; BL 1, s. 14.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv města Ústí nad Labem (policejní přihláška).
 +
 
 +
Jana Brabencová
  
== Literatura ==
 
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
 
[[Kategorie:1851]]
 
[[Kategorie:1851]]
 
[[Kategorie:Česká_Lípa]]
 
[[Kategorie:Česká_Lípa]]
 
[[Kategorie:1941]]
 
[[Kategorie:1941]]
[[Kategorie:Tuchomyšl_o._Ústí_n._L.]]
+
[[Kategorie:Tuchomyšl]]

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 09:30

Anna ALTMANNOVÁ
Narození 17.11.1851
Místo narození Česká Lípa
Úmrtí 9.3.1941
Místo úmrtí Tuchomyšl u České Lípy
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 67
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77270

ALTMANNOVÁ, Anna (roz. Urbanski), * 17. 11. 1851 Česká Lípa, † 9. 3. 1941 Tuchomyšl u České Lípy, socialistka, textilní dělnice

Celý život usilovala o zlepšení sociálních podmínek ženské, především dělnické populace a o prosazení volebního práva pro ženy. Již 1866 se s několika spolupracovnicemi pokusila zorganizovat stávku v českolipské přádelně lnu. S otcem, Antonem U., který byl předsedou německého Dělnického vzdělávacího spolku (Arbeiterbildungsverein) v České Lípě, se zúčastnila práce v dělnickém hnutí, veřejně poprvé vystoupila 1876 ve Františkově (Franzenthal) u Benešova nad Ploučnicí. 1877 se provdala a 1886 se s rodinou přestěhovala do Benešova nad Ploučnicí. Jako jediná žena byla nominována na Hainfeldský sjezd (1888/89), ale organizátory nebylo její jmenování přijato. V březnu 1889, před ustavujícím sjezdem Socialistické internacionály (Paříž 1889), uveřejnila v časopise Gleichheit výzvu k jednotnému postupu socialistů nejen doma, ale i na mezinárodní úrovni. Koncem června 1890 se ve Vídni zúčastnila zakládající schůze Vzdělávacího spolku dělnic (Arbeiterinnenbildungsverein) v Rakousku. Vídeňský sjezd dělnických žen 1894, kde byla rovněž přítomna, chápala již jako projev zkonsolidovaného cílevědomého hnutí ženského proletariátu, které pomáhala uvést do života.

L: Sudeten-Jahrbuch 1971, s. 15; Gedenkbuch. 20 Jahre österr. Arbeiterinnenbewegung, ed. A. Popp, 1912, s. 23 n; BL 1, s. 14.

P: Archiv města Ústí nad Labem (policejní přihláška).

Jana Brabencová