ALTMANNOVÁ Anna 17.11.1851-9.3.1941: Porovnání verzí
(ALTMANNOVÁ_Anna_17.11.1851-9.3.1941) |
|||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Česká Lípa | | místo narození = Česká Lípa | ||
| datum úmrtí = 9.3.1941 | | datum úmrtí = 9.3.1941 | ||
− | | místo úmrtí = Tuchomyšl | + | | místo úmrtí = Tuchomyšl u České Lípy |
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''ALTMANNOVÁ, Anna (roz. Urbanski),''' ''* 17. 11. 1851 Česká Lípa, † 9. 3. 1941 Tuchomyšl u České Lípy, socialistka, textilní dělnice'' | ||
+ | |||
+ | Celý život usilovala o zlepšení sociálních podmínek ženské, | ||
+ | především dělnické populace a o prosazení volebního práva | ||
+ | pro ženy. Již 1866 se s několika spolupracovnicemi pokusila | ||
+ | zorganizovat stávku v českolipské přádelně lnu. S otcem, Antonem | ||
+ | U., který byl předsedou německého Dělnického vzdělávacího | ||
+ | spolku (Arbeiterbildungsverein) v České Lípě, se | ||
+ | zúčastnila práce v dělnickém hnutí, veřejně poprvé vystoupila | ||
+ | 1876 ve Františkově (Franzenthal) u Benešova nad Ploučnicí. | ||
+ | 1877 se provdala a 1886 se s rodinou přestěhovala do | ||
+ | Benešova nad Ploučnicí. Jako jediná žena byla nominována | ||
+ | na Hainfeldský sjezd (1888/89), ale organizátory nebylo její | ||
+ | jmenování přijato. V březnu 1889, před ustavujícím sjezdem | ||
+ | Socialistické internacionály (Paříž 1889), uveřejnila v časopise | ||
+ | Gleichheit výzvu k jednotnému postupu socialistů nejen | ||
+ | doma, ale i na mezinárodní úrovni. Koncem června 1890 se | ||
+ | ve Vídni zúčastnila zakládající schůze Vzdělávacího spolku | ||
+ | dělnic (Arbeiterinnenbildungsverein) v Rakousku. Vídeňský | ||
+ | sjezd dělnických žen 1894, kde byla rovněž přítomna, chápala | ||
+ | již jako projev zkonsolidovaného cílevědomého hnutí ženského | ||
+ | proletariátu, které pomáhala uvést do života. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Sudeten-Jahrbuch 1971, s. 15; Gedenkbuch. 20 Jahre österr. Arbeiterinnenbewegung, | ||
+ | ed. A. Popp, 1912, s. 23 n; BL 1, s. 14. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv města Ústí nad Labem (policejní přihláška). | ||
+ | |||
+ | Jana Brabencová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1851]] | [[Kategorie:1851]] | ||
[[Kategorie:Česká_Lípa]] | [[Kategorie:Česká_Lípa]] | ||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Tuchomyšl]] |
Verze z 28. 1. 2016, 13:44
Anna ALTMANNOVÁ | |
Narození | 17.11.1851 |
---|---|
Místo narození | Česká Lípa |
Úmrtí | 9.3.1941 |
Místo úmrtí | Tuchomyšl u České Lípy |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77270 |
ALTMANNOVÁ, Anna (roz. Urbanski), * 17. 11. 1851 Česká Lípa, † 9. 3. 1941 Tuchomyšl u České Lípy, socialistka, textilní dělnice
Celý život usilovala o zlepšení sociálních podmínek ženské, především dělnické populace a o prosazení volebního práva pro ženy. Již 1866 se s několika spolupracovnicemi pokusila zorganizovat stávku v českolipské přádelně lnu. S otcem, Antonem U., který byl předsedou německého Dělnického vzdělávacího spolku (Arbeiterbildungsverein) v České Lípě, se zúčastnila práce v dělnickém hnutí, veřejně poprvé vystoupila 1876 ve Františkově (Franzenthal) u Benešova nad Ploučnicí. 1877 se provdala a 1886 se s rodinou přestěhovala do Benešova nad Ploučnicí. Jako jediná žena byla nominována na Hainfeldský sjezd (1888/89), ale organizátory nebylo její jmenování přijato. V březnu 1889, před ustavujícím sjezdem Socialistické internacionály (Paříž 1889), uveřejnila v časopise Gleichheit výzvu k jednotnému postupu socialistů nejen doma, ale i na mezinárodní úrovni. Koncem června 1890 se ve Vídni zúčastnila zakládající schůze Vzdělávacího spolku dělnic (Arbeiterinnenbildungsverein) v Rakousku. Vídeňský sjezd dělnických žen 1894, kde byla rovněž přítomna, chápala již jako projev zkonsolidovaného cílevědomého hnutí ženského proletariátu, které pomáhala uvést do života.
L: Sudeten-Jahrbuch 1971, s. 15; Gedenkbuch. 20 Jahre österr. Arbeiterinnenbewegung, ed. A. Popp, 1912, s. 23 n; BL 1, s. 14.
P: Archiv města Ústí nad Labem (policejní přihláška).
Jana Brabencová