ALTMAN z Eydenburku Daniel †?3.9.1625: Porovnání verzí
(ALTMANN_z_Eidenberku_Daniel_1580-1625) |
|||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Daniel | + | | jméno = Daniel ALTMAN z Eydenburku |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = ? |
| místo narození = | | místo narození = | ||
− | | datum úmrtí = 1625 | + | | datum úmrtí = před 3.9.1625 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 66-67 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''ALTMAN z Eydenburku, Daniel''' ''(též ALTMANN z Eidenberka),'' ''* ?, † před 3. 9. 1625 Praha, řezbář, sochař'' | ||
+ | |||
+ | Umělec činný v Čechách od přelomu 16. a 17. století, jehož | ||
+ | tvorba byla ovlivněna barokní bavorskou plastikou. Pocházel | ||
+ | z umělecky nadané rodiny dvorního kováře Jiřího A., která | ||
+ | byla již koncem 16. století usedlá v Praze na Hradčanech. | ||
+ | Rovněž bratr David A. pracoval jako malíř a sochař a podílel | ||
+ | se na Danielově tvorbě polychromováním jeho soch. Pravděpodobně | ||
+ | 1589, kdy v Praze vypukl mor, odešel A. na čas | ||
+ | spolu s císařským dvorem do Plzně. Nejstarším jeho zachovaným | ||
+ | dílem je hlavní oltář kostela v Liticích u Plzně datovaný | ||
+ | rokem 1600. Po 1618 pracoval s bratrem na oltářích pro | ||
+ | strahovský klášter v Praze, a to na oltáři věnovaném Konstancií | ||
+ | z Questenberka, sestrou opata Kašpara, i na sochařské | ||
+ | výzdobě hlavního oltáře. Asi 1711 byly sochy apoštolů sv. | ||
+ | Petra a Pavla, patrně z původního hlavního strahovského oltáře, | ||
+ | přeneseny do kostela Navštívení Panny Marie v Milevsku. | ||
+ | Z další tvorby A. jsou připomínány plastiky pro pražské | ||
+ | staroměstské kostely sv. Mikuláše, sv. Štěpána a Panny Marie | ||
+ | Vítězné před Týnem. V závěru života se podílel na obnově | ||
+ | zařízení chrámu sv. Víta. 1621 vytvořil pro kapli Panny Marie | ||
+ | sousoší Kalvárie. Byl charakteristickým reprezentantem přechodu | ||
+ | slohu od pozdního manýrismu k střídmému a málo | ||
+ | hybnému ranému baroku. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. O. Blažíček, Sochařství baroka v Čechách, 1958, s. 58n.; E. Poche | ||
+ | a kol., Praha na úsvitu nových dějin, (I. Kořán), 1988, passim; DČVU 2/1, | ||
+ | 1989, s. 131n. (I. Kořán); Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční | ||
+ | město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Katalog výstavních | ||
+ | exponátů, Praha, Londýn, Milán 1997, 1, s. 356 (M. Šroněk), 2, s. 438 (I. | ||
+ | Kořán); A. Podlaha, Posvátná místa 2, s. 298; M. J. Schottky, Prag wie es war | ||
+ | und wie es ist, 1831–32, 2, s. 175; Soupis památek historických a uměleckých, | ||
+ | 1897–1937, 1, s. 195; OSN 2, s. 20n.; Toman 1, s. 16. | ||
+ | |||
+ | Ivo Kořán, Marie Makariusová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:1625]] | [[Kategorie:1625]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:29
Daniel ALTMAN z Eydenburku | |
Narození | ? |
---|---|
Úmrtí | před 3.9.1625 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 66-67 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39161 |
ALTMAN z Eydenburku, Daniel (též ALTMANN z Eidenberka), * ?, † před 3. 9. 1625 Praha, řezbář, sochař
Umělec činný v Čechách od přelomu 16. a 17. století, jehož tvorba byla ovlivněna barokní bavorskou plastikou. Pocházel z umělecky nadané rodiny dvorního kováře Jiřího A., která byla již koncem 16. století usedlá v Praze na Hradčanech. Rovněž bratr David A. pracoval jako malíř a sochař a podílel se na Danielově tvorbě polychromováním jeho soch. Pravděpodobně 1589, kdy v Praze vypukl mor, odešel A. na čas spolu s císařským dvorem do Plzně. Nejstarším jeho zachovaným dílem je hlavní oltář kostela v Liticích u Plzně datovaný rokem 1600. Po 1618 pracoval s bratrem na oltářích pro strahovský klášter v Praze, a to na oltáři věnovaném Konstancií z Questenberka, sestrou opata Kašpara, i na sochařské výzdobě hlavního oltáře. Asi 1711 byly sochy apoštolů sv. Petra a Pavla, patrně z původního hlavního strahovského oltáře, přeneseny do kostela Navštívení Panny Marie v Milevsku. Z další tvorby A. jsou připomínány plastiky pro pražské staroměstské kostely sv. Mikuláše, sv. Štěpána a Panny Marie Vítězné před Týnem. V závěru života se podílel na obnově zařízení chrámu sv. Víta. 1621 vytvořil pro kapli Panny Marie sousoší Kalvárie. Byl charakteristickým reprezentantem přechodu slohu od pozdního manýrismu k střídmému a málo hybnému ranému baroku.
L: J. O. Blažíček, Sochařství baroka v Čechách, 1958, s. 58n.; E. Poche a kol., Praha na úsvitu nových dějin, (I. Kořán), 1988, passim; DČVU 2/1, 1989, s. 131n. (I. Kořán); Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Katalog výstavních exponátů, Praha, Londýn, Milán 1997, 1, s. 356 (M. Šroněk), 2, s. 438 (I. Kořán); A. Podlaha, Posvátná místa 2, s. 298; M. J. Schottky, Prag wie es war und wie es ist, 1831–32, 2, s. 175; Soupis památek historických a uměleckých, 1897–1937, 1, s. 195; OSN 2, s. 20n.; Toman 1, s. 16.
Ivo Kořán, Marie Makariusová