AMBROŽ František 5.11.1892-1.10.1941: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 5.11.1892
 
| datum narození = 5.11.1892
| místo narození = Uhřice u Velkých Opatovic
+
| místo narození = Uhřice u Jevíčka
 
| datum úmrtí = 1.10.1941
 
| datum úmrtí = 1.10.1941
| místo úmrtí = Praha-Ruzyně
+
| místo úmrtí = Ruzyně (Praha)
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František AMBROŽ
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''AMBROŽ, František,''' ''* 5. 11. 1892 Uhřice u Jevíčka, † 1. 10. 1941 Ruzyně (Praha), voják, účastník 2. odboje''
jim dražší nežli život.2000, s.22-23;
+
 
 +
1903–10 navštěvoval zemskou vyšší reálku v Jevíčku. Studium
 +
ukončil maturitou a v následujícím školním roce 1910/11
 +
absolvoval jednoletý obchodně-dopravní kurs pro abiturienty
 +
středních škol v Karlíně (Praha). Do poloviny března 1913
 +
byl úředníkem u soukromé fi rmy, potom nastoupil jako jednoroční
 +
dobrovolník k c. k. zeměbraneckému pluku č. 26 ve
 +
Štýrském Hradci (Graz). V polovině srpna 1914, krátce před
 +
skončením své prezenční služby, narukoval na ruskou frontu,
 +
kde byl koncem ledna 1915 raněn. Zranění doléčoval v Mariboru,
 +
kde pak působil u náhradního praporu pluku. Odtud
 +
byl 1. 10. 1918 odvelen do Prahy na studijní dovolenou. Do aktivní služby v československé armádě se jako nadporučík
 +
v záloze přihlásil 29. 10. 1918. Pro vojenské povolání se defi -
 +
nitivně rozhodl po absolvování 3 semestrů obchodních věd
 +
na ČVUT v Praze a 1. 7. 1919 nastoupil službu jako velitel
 +
čety u náhradního praporu horského pluku 3 v Olomouci.
 +
Potom sloužil v nižších velitelských funkcích u pohraniční
 +
služby pěšího pluku 4 na Slovensku, na severní Moravě
 +
a u pěšího pluku 43 v Brně, kde zároveň 1921–22 studoval
 +
státní účetnictví na České vysoké škole technické a 1924
 +
ekvitační školu. Koncem 1925 byl povolán ke studiu na Válečné
 +
škole v Praze, jež ukončil v červenci 1927 a byl ihned
 +
přeložen do kategorie důstojníků generálního štábu. Sloužil
 +
opět v Brně u 6. pěší divize a od začátku října 1929 na ministerstvu
 +
národní obrany v Praze. Od února 1931 do poloviny
 +
července 1936 byl profesorem všeobecné taktiky na Válečné
 +
škole (od 1. 10. 1934 Vysoká škola válečná) v Praze, pak byl
 +
vyslán na roční stáž do Jugoslávie, kterou ukončil 14. 7. 1937.
 +
Od 1. 9. 1937 do likvidace československé armády v létě
 +
1939 působil na ministerstvu národní obrany v Praze jako
 +
přednosta 2. oddělení Generálního inspektorátu branné moci.
 +
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl 10. 8. 1939
 +
převeden, tehdy již v hodnosti podplukovníka, jako odborový
 +
rada k ministerstvu sociální a zdravotní správy v Praze. Do
 +
protinacistického odboje se zapojil nejdříve v ústředním vedení
 +
Obrany národa. Na přelomu 1939/40 převzal funkci
 +
náčelníka štábu Zemského velitelství Čechy této organizace.
 +
Zatčen byl 21. 3. 1941. Téhož roku, 1. října, byl odsouzen
 +
stanným soudem k trestu smrti a týž den v Praze-Ruzyni zastřelen.
 +
Za odbojovou činnost mu prezident republiky 28. 9.
 +
1945 udělil posmrtně Československý válečný kříž 1939.
 +
O rok později byl in memoriam povýšen na plukovníka.
 +
 
 +
'''L:''' E. Stehlík – I. Vlach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2002,
 +
s. 22n.
 +
 
 +
Jana Brabencová
  
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:1892]]
 
[[Kategorie:1892]]
[[Kategorie:Uhřice_u_Velkých_Opatovic]]
+
[[Kategorie:Uhřice]]
 
[[Kategorie:1941]]
 
[[Kategorie:1941]]
[[Kategorie:Praha-Ruzyně]]
+
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 4. 2. 2016, 10:18

František AMBROŽ
Narození 5.11.1892
Místo narození Uhřice u Jevíčka
Úmrtí 1.10.1941
Místo úmrtí Ruzyně (Praha)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135596

AMBROŽ, František, * 5. 11. 1892 Uhřice u Jevíčka, † 1. 10. 1941 Ruzyně (Praha), voják, účastník 2. odboje

1903–10 navštěvoval zemskou vyšší reálku v Jevíčku. Studium ukončil maturitou a v následujícím školním roce 1910/11 absolvoval jednoletý obchodně-dopravní kurs pro abiturienty středních škol v Karlíně (Praha). Do poloviny března 1913 byl úředníkem u soukromé fi rmy, potom nastoupil jako jednoroční dobrovolník k c. k. zeměbraneckému pluku č. 26 ve Štýrském Hradci (Graz). V polovině srpna 1914, krátce před skončením své prezenční služby, narukoval na ruskou frontu, kde byl koncem ledna 1915 raněn. Zranění doléčoval v Mariboru, kde pak působil u náhradního praporu pluku. Odtud byl 1. 10. 1918 odvelen do Prahy na studijní dovolenou. Do aktivní služby v československé armádě se jako nadporučík v záloze přihlásil 29. 10. 1918. Pro vojenské povolání se defi - nitivně rozhodl po absolvování 3 semestrů obchodních věd na ČVUT v Praze a 1. 7. 1919 nastoupil službu jako velitel čety u náhradního praporu horského pluku 3 v Olomouci. Potom sloužil v nižších velitelských funkcích u pohraniční služby pěšího pluku 4 na Slovensku, na severní Moravě a u pěšího pluku 43 v Brně, kde zároveň 1921–22 studoval státní účetnictví na České vysoké škole technické a 1924 ekvitační školu. Koncem 1925 byl povolán ke studiu na Válečné škole v Praze, jež ukončil v červenci 1927 a byl ihned přeložen do kategorie důstojníků generálního štábu. Sloužil opět v Brně u 6. pěší divize a od začátku října 1929 na ministerstvu národní obrany v Praze. Od února 1931 do poloviny července 1936 byl profesorem všeobecné taktiky na Válečné škole (od 1. 10. 1934 Vysoká škola válečná) v Praze, pak byl vyslán na roční stáž do Jugoslávie, kterou ukončil 14. 7. 1937. Od 1. 9. 1937 do likvidace československé armády v létě 1939 působil na ministerstvu národní obrany v Praze jako přednosta 2. oddělení Generálního inspektorátu branné moci. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl 10. 8. 1939 převeden, tehdy již v hodnosti podplukovníka, jako odborový rada k ministerstvu sociální a zdravotní správy v Praze. Do protinacistického odboje se zapojil nejdříve v ústředním vedení Obrany národa. Na přelomu 1939/40 převzal funkci náčelníka štábu Zemského velitelství Čechy této organizace. Zatčen byl 21. 3. 1941. Téhož roku, 1. října, byl odsouzen stanným soudem k trestu smrti a týž den v Praze-Ruzyni zastřelen. Za odbojovou činnost mu prezident republiky 28. 9. 1945 udělil posmrtně Československý válečný kříž 1939. O rok později byl in memoriam povýšen na plukovníka.

L: E. Stehlík – I. Vlach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2002, s. 22n.

Jana Brabencová