AMBROŽ Jindřich 1.7.1878-15.5.1955: Porovnání verzí
(AMBROŽ_Jindřich_1.7.1878-15.5.1955) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.7.1878 | | datum narození = 1.7.1878 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Humpolec |
| datum úmrtí = 15.5.1955 | | datum úmrtí = 15.5.1955 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Jilemnice |
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | | povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''AMBROŽ, Jindřich,''' ''* 1. 7. 1878 Humpolec, † 15. 5. 1955 Jilemnice, komunální úředník, propagátor Krkonoš, ochránce přírody'' | ||
+ | |||
+ | Jeho zájem o Krkonoše probudil 1907 údajně fejeton Zahrada | ||
+ | Hesperidek od F. Jezdinského v Národních listech. A. přijal | ||
+ | proto místo městského tajemníka v Jilemnici. Zájem o turistiku | ||
+ | jej zavedl na řadu míst Evropy od Jadranu po Severní | ||
+ | mys. Nejvíce však cestoval po Krkonoších, které propagoval | ||
+ | jako autor turistických průvodců a prospektů. Postaral se | ||
+ | o sbírky vlastivědného muzea v Jilemnici a získal pro ně prostory | ||
+ | v místním zámku. 1931 spolupracoval při výzkumu | ||
+ | radioaktivity krkonošských vod, 1930 se s geografem M. Semíkem | ||
+ | zasadil o vytvoření a vydání mapy Krkonoš v měřítku | ||
+ | 1:50 000 a o vyhotovení plánů Špindlerova Mlýna, Harrachova, | ||
+ | Janských Lázní a Benecka. | ||
+ | |||
+ | Zkušenosti ze záchranných prací při tragédiích lyžařů vedly | ||
+ | A. k prosazení myšlenky zřídit krkonošskou Horskou službu | ||
+ | (1935). Dále se věnoval zejména ochraně krkonošské přírody | ||
+ | a porostů kleče. 1936 se stal konzervátorem Památkové péče | ||
+ | a ochrany přírody a v této funkci sepsal význačné stromy na | ||
+ | Jilemnicku. 1941 vydal spis o historii Jilemnice. Po kůrovcové | ||
+ | kalamitě 1945 pomáhal organizovat brigády k záchraně | ||
+ | krkonošských lesů. Jeho činnost přispěla 1952 k vyhlášení | ||
+ | prvních rezervací, předcházejících zřízení Krkonošského národního | ||
+ | parku (KRNAP). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Průvodce po Krkonoších a Výlety na Krkonoše, 1926; Krkonoše, 1935; | ||
+ | Jilemnice. Výňatky z dějin, rozvoj a zvláštnosti města, 1941. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' –mk-, J. A., Krkonoše 1973, 1, s. 24n. | ||
+ | Miloslav Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
+ | [[Kategorie:Humpolec]] | ||
[[Kategorie:1955]] | [[Kategorie:1955]] | ||
+ | [[Kategorie:Jilemnice]] |
Verze z 4. 2. 2016, 11:29
Jindřich AMBROŽ | |
Narození | 1.7.1878 |
---|---|
Místo narození | Humpolec |
Úmrtí | 15.5.1955 |
Místo úmrtí | Jilemnice |
Povolání | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39243 |
AMBROŽ, Jindřich, * 1. 7. 1878 Humpolec, † 15. 5. 1955 Jilemnice, komunální úředník, propagátor Krkonoš, ochránce přírody
Jeho zájem o Krkonoše probudil 1907 údajně fejeton Zahrada Hesperidek od F. Jezdinského v Národních listech. A. přijal proto místo městského tajemníka v Jilemnici. Zájem o turistiku jej zavedl na řadu míst Evropy od Jadranu po Severní mys. Nejvíce však cestoval po Krkonoších, které propagoval jako autor turistických průvodců a prospektů. Postaral se o sbírky vlastivědného muzea v Jilemnici a získal pro ně prostory v místním zámku. 1931 spolupracoval při výzkumu radioaktivity krkonošských vod, 1930 se s geografem M. Semíkem zasadil o vytvoření a vydání mapy Krkonoš v měřítku 1:50 000 a o vyhotovení plánů Špindlerova Mlýna, Harrachova, Janských Lázní a Benecka.
Zkušenosti ze záchranných prací při tragédiích lyžařů vedly A. k prosazení myšlenky zřídit krkonošskou Horskou službu (1935). Dále se věnoval zejména ochraně krkonošské přírody a porostů kleče. 1936 se stal konzervátorem Památkové péče a ochrany přírody a v této funkci sepsal význačné stromy na Jilemnicku. 1941 vydal spis o historii Jilemnice. Po kůrovcové kalamitě 1945 pomáhal organizovat brigády k záchraně krkonošských lesů. Jeho činnost přispěla 1952 k vyhlášení prvních rezervací, předcházejících zřízení Krkonošského národního parku (KRNAP).
D: Průvodce po Krkonoších a Výlety na Krkonoše, 1926; Krkonoše, 1935; Jilemnice. Výňatky z dějin, rozvoj a zvláštnosti města, 1941.
L: –mk-, J. A., Krkonoše 1973, 1, s. 24n. Miloslav Martínek