AMBROŽ Jindřich 1.7.1878-15.5.1955: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 13: Řádka 13:
 
'''AMBROŽ, Jindřich,''' ''* 1. 7. 1878 Humpolec, † 15. 5. 1955 Jilemnice, komunální úředník, propagátor Krkonoš, ochránce přírody''
 
'''AMBROŽ, Jindřich,''' ''* 1. 7. 1878 Humpolec, † 15. 5. 1955 Jilemnice, komunální úředník, propagátor Krkonoš, ochránce přírody''
  
Jeho zájem o Krkonoše probudil 1907 údajně fejeton Zahrada
+
Jeho zájem o Krkonoše probudil 1907 údajně fejeton ''Zahrada''
Hesperidek od F. Jezdinského v Národních listech. A. přijal
+
''Hesperidek'' od F. Jezdinského v ''Národních'' ''listech''. A. přijal
 
proto místo městského tajemníka v Jilemnici. Zájem o turistiku
 
proto místo městského tajemníka v Jilemnici. Zájem o turistiku
 
jej zavedl na řadu míst Evropy od Jadranu po Severní
 
jej zavedl na řadu míst Evropy od Jadranu po Severní

Verze z 10. 3. 2016, 13:27

Jindřich AMBROŽ
Narození 1.7.1878
Místo narození Humpolec
Úmrtí 15.5.1955
Místo úmrtí Jilemnice
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury

AMBROŽ, Jindřich, * 1. 7. 1878 Humpolec, † 15. 5. 1955 Jilemnice, komunální úředník, propagátor Krkonoš, ochránce přírody

Jeho zájem o Krkonoše probudil 1907 údajně fejeton Zahrada Hesperidek od F. Jezdinského v Národních listech. A. přijal proto místo městského tajemníka v Jilemnici. Zájem o turistiku jej zavedl na řadu míst Evropy od Jadranu po Severní mys. Nejvíce však cestoval po Krkonoších, které propagoval jako autor turistických průvodců a prospektů. Postaral se o sbírky vlastivědného muzea v Jilemnici a získal pro ně prostory v místním zámku. 1931 spolupracoval při výzkumu radioaktivity krkonošských vod, 1930 se s geografem M. Semíkem zasadil o vytvoření a vydání mapy Krkonoš v měřítku 1:50 000 a o vyhotovení plánů Špindlerova Mlýna, Harrachova, Janských Lázní a Benecka.

Zkušenosti ze záchranných prací při tragédiích lyžařů vedly A. k prosazení myšlenky zřídit krkonošskou Horskou službu (1935). Dále se věnoval zejména ochraně krkonošské přírody a porostů kleče. 1936 se stal konzervátorem Památkové péče a ochrany přírody a v této funkci sepsal význačné stromy na Jilemnicku. 1941 vydal spis o historii Jilemnice. Po kůrovcové kalamitě 1945 pomáhal organizovat brigády k záchraně krkonošských lesů. Jeho činnost přispěla 1952 k vyhlášení prvních rezervací, předcházejících zřízení Krkonošského národního parku (KRNAP).

D: Průvodce po Krkonoších a Výlety na Krkonoše, 1926; Krkonoše, 1935; Jilemnice. Výňatky z dějin, rozvoj a zvláštnosti města, 1941.

L: –mk-, J. A., Krkonoše 1973, 1, s. 24n. Miloslav Martínek