Biografický slovník
AMBROŽ Josef 18.2.1885-5.9.1950: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 5.9.1950 | | datum úmrtí = 5.9.1950 | ||
| místo úmrtí = Třeboň | | místo úmrtí = Třeboň | ||
| − | | povolání = 8- Ekolog nebo ochránce přírody | + | | povolání = 8- Ekolog nebo ochránce přírody<br />6- Botanik |
| − | 6- Botanik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 75 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 09:47
| Josef AMBROŽ | |
 | |
| Narození | 18.2.1885 |
|---|---|
| Místo narození | Štěpánovice u Českých Budějovic |
| Úmrtí | 5.9.1950 |
| Místo úmrtí | Třeboň |
| Povolání |
8- Ekolog nebo ochránce přírody 6- Botanik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 75 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39244 |
AMBROŽ, Josef, * 18. 2. 1885 Štěpánovice u Českých Budějovic, † 5. 9. 1950 Třeboň, botanik, ochránce přírody
Po středoškolských studiích v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci studoval přírodní vědy na filozofické fakultě pražské české univerzity (žák prof. J. Velenovského). Studia ukončil 1914 doktorskou disertací z bryologie. Poté působil 21 let jako středoškolský profesor na reformovaném reálném gymnáziu v Jihlavě a v Třeboni. V Jihlavě inicioval založení přírodovědného klubu. Z rozsáhlého floristického výzkumu, který A. prováděl na Jihlavsku a v části Podyjí, vznikl herbář, jejž převzal Botanický ústav UK v Praze. Vedle mechorostů a vyšších rostlin znal A. dobře i houby. Posléze se zabýval hlavně květenou lesů na Třeboňsku. Výsledkem této činnosti se stala monografie (1948), v níž kombinoval mj. pylovou analýzu s archivním studiem. Od popisné registrující floristiky (práce o květeně Jihlavska z přelomu 20. a 30. let) se vypracoval k prohloubenému chápání vztahu rostlin a prostředí. V jeho odborných příspěvcích se ve 30. letech projevovala výrazná ekologická orientace, která ho vedla k aktivní práci v oblasti ochrany přírody a k promýšlení obecných aspektů této problematiky. Přispíval hojně do časopisů Věda přírodní a Krása našeho domova. Od rozsáhlejší publikační aktivity ho odváděla vzácná sebekritičnost, svědomitost a úzkostlivost.
D: České Drepanoklady, in: Věstník KČSN 1913, č. 5; Květena Jihlavska, Výroční zpráva reformovaného reálného gymnasia Jihlava 1929–30; Flora tůní a tekoucích vod v oblasti třeboňské, in: ČNM, oddělení přír. 112, 1938, s. 278n.; Květena obnažené půdy rybničné v oblasti třeboňské, in: Sborník přírodovědného klubu Jihlava 2, 1939, s. 1n.; Lesy třeboňské pánve a přilehlých okrsků, in: Ročenka státních výzkumných ústavů lesnických 2, 1948, s. 101n.
L: J. Klika, Krása našeho domova 41, 1950, s. 129n.; J. Veselý, Ochrana přírody 5, 1950, s. 140; Dějiny floristického výzkumu, 1982, s. 88 (heslo Anders Jan).
Jan Janko
