AMBROŽ Josef 18.2.1885-5.9.1950: Porovnání verzí
(AMBROŽ_Josef_18.2.1885-5.9.1950) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.2.1885 | | datum narození = 18.2.1885 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Štěpánovice u Českých Budějovic |
| datum úmrtí = 5.9.1950 | | datum úmrtí = 5.9.1950 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Třeboň |
| povolání = 8- Ekolog nebo ochránce přírody | | povolání = 8- Ekolog nebo ochránce přírody | ||
6- Botanik | 6- Botanik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''AMBROŽ, Josef,''' ''* 18. 2. 1885 Štěpánovice u Českých Budějovic, † 5. 9. 1950 Třeboň, botanik, ochránce přírody'' | ||
+ | |||
+ | Po středoškolských studiích v Českých Budějovicích a v Jindřichově | ||
+ | Hradci studoval přírodní vědy na filozofické fakultě | ||
+ | pražské české univerzity (žák prof. J. Velenovského). Studia | ||
+ | ukončil 1914 doktorskou disertací z bryologie. Poté působil | ||
+ | 21 let jako středoškolský profesor na reformovaném reálném | ||
+ | gymnáziu v Jihlavě a v Třeboni. V Jihlavě inicioval založení | ||
+ | přírodovědného klubu. Z rozsáhlého floristického výzkumu, | ||
+ | který A. prováděl na Jihlavsku a v části Podyjí, vznikl herbář, | ||
+ | jejž převzal Botanický ústav UK v Praze. Vedle mechorostů | ||
+ | a vyšších rostlin znal A. dobře i houby. Posléze se zabýval | ||
+ | hlavně květenou lesů na Třeboňsku. Výsledkem této činnosti | ||
+ | se stala monografie (1948), v níž kombinoval mj. pylovou | ||
+ | analýzu s archivním studiem. Od popisné registrující floristiky | ||
+ | (práce o květeně Jihlavska z přelomu 20. a 30. let) se vypracoval | ||
+ | k prohloubenému chápání vztahu rostlin a prostředí. | ||
+ | V jeho odborných příspěvcích se ve 30. letech projevovala | ||
+ | výrazná ekologická orientace, která ho vedla k aktivní práci | ||
+ | v oblasti ochrany přírody a k promýšlení obecných aspektů | ||
+ | této problematiky. Přispíval hojně do časopisů Věda přírodní | ||
+ | a Krása našeho domova. Od rozsáhlejší publikační aktivity ho | ||
+ | odváděla vzácná sebekritičnost, svědomitost a úzkostlivost. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' České Drepanoklady, in: Věstník KČSN 1913, č. 5; Květena Jihlavska, | ||
+ | Výroční zpráva reformovaného reálného gymnasia Jihlava 1929–30; Flora | ||
+ | tůní a tekoucích vod v oblasti třeboňské, in: ČNM, oddělení přír. 112, 1938, | ||
+ | s. 278n.; Květena obnažené půdy rybničné v oblasti třeboňské, in: Sborník | ||
+ | přírodovědného klubu Jihlava 2, 1939, s. 1n.; Lesy třeboňské pánve a přilehlých | ||
+ | okrsků, in: Ročenka státních výzkumných ústavů lesnických 2, 1948, | ||
+ | s. 101n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Klika, Krása našeho domova 41, 1950, s. 129n.; J. Veselý, Ochrana | ||
+ | přírody 5, 1950, s. 140; Dějiny floristického výzkumu, 1982, s. 88 (heslo | ||
+ | Anders Jan). | ||
+ | |||
+ | Jan Janko | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:8- Ekolog nebo ochránce přírody]] | [[Kategorie:8- Ekolog nebo ochránce přírody]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1885]] | [[Kategorie:1885]] | ||
+ | [[Kategorie:Štěpánovice]] | ||
[[Kategorie:1950]] | [[Kategorie:1950]] | ||
+ | [[Kategorie:Třeboň]] |
Verze z 4. 2. 2016, 10:37
Josef AMBROŽ | |
Narození | 18.2.1885 |
---|---|
Místo narození | Štěpánovice u Českých Budějovic |
Úmrtí | 5.9.1950 |
Místo úmrtí | Třeboň |
Povolání |
8- Ekolog nebo ochránce přírody 6- Botanik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39244 |
AMBROŽ, Josef, * 18. 2. 1885 Štěpánovice u Českých Budějovic, † 5. 9. 1950 Třeboň, botanik, ochránce přírody
Po středoškolských studiích v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci studoval přírodní vědy na filozofické fakultě pražské české univerzity (žák prof. J. Velenovského). Studia ukončil 1914 doktorskou disertací z bryologie. Poté působil 21 let jako středoškolský profesor na reformovaném reálném gymnáziu v Jihlavě a v Třeboni. V Jihlavě inicioval založení přírodovědného klubu. Z rozsáhlého floristického výzkumu, který A. prováděl na Jihlavsku a v části Podyjí, vznikl herbář, jejž převzal Botanický ústav UK v Praze. Vedle mechorostů a vyšších rostlin znal A. dobře i houby. Posléze se zabýval hlavně květenou lesů na Třeboňsku. Výsledkem této činnosti se stala monografie (1948), v níž kombinoval mj. pylovou analýzu s archivním studiem. Od popisné registrující floristiky (práce o květeně Jihlavska z přelomu 20. a 30. let) se vypracoval k prohloubenému chápání vztahu rostlin a prostředí. V jeho odborných příspěvcích se ve 30. letech projevovala výrazná ekologická orientace, která ho vedla k aktivní práci v oblasti ochrany přírody a k promýšlení obecných aspektů této problematiky. Přispíval hojně do časopisů Věda přírodní a Krása našeho domova. Od rozsáhlejší publikační aktivity ho odváděla vzácná sebekritičnost, svědomitost a úzkostlivost.
D: České Drepanoklady, in: Věstník KČSN 1913, č. 5; Květena Jihlavska, Výroční zpráva reformovaného reálného gymnasia Jihlava 1929–30; Flora tůní a tekoucích vod v oblasti třeboňské, in: ČNM, oddělení přír. 112, 1938, s. 278n.; Květena obnažené půdy rybničné v oblasti třeboňské, in: Sborník přírodovědného klubu Jihlava 2, 1939, s. 1n.; Lesy třeboňské pánve a přilehlých okrsků, in: Ročenka státních výzkumných ústavů lesnických 2, 1948, s. 101n.
L: J. Klika, Krása našeho domova 41, 1950, s. 129n.; J. Veselý, Ochrana přírody 5, 1950, s. 140; Dějiny floristického výzkumu, 1982, s. 88 (heslo Anders Jan).
Jan Janko