AMBROŽ Josef 18.2.1885-5.9.1950: Porovnání verzí

Z Personal
(AMBROŽ_Josef_18.2.1885-5.9.1950)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 18.2.1885
 
| datum narození = 18.2.1885
| místo narození =  
+
| místo narození = Štěpánovice u Českých Budějovic
 
| datum úmrtí = 5.9.1950
 
| datum úmrtí = 5.9.1950
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Třeboň
 
| povolání = 8- Ekolog nebo ochránce přírody
 
| povolání = 8- Ekolog nebo ochránce přírody
 
6- Botanik
 
6- Botanik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef AMBROŽ
+
}}
 +
 
 +
'''AMBROŽ, Josef,''' ''* 18. 2. 1885 Štěpánovice u Českých Budějovic, † 5. 9. 1950 Třeboň, botanik, ochránce přírody''
 +
 
 +
Po středoškolských studiích v Českých Budějovicích a v Jindřichově
 +
Hradci studoval přírodní vědy na filozofické fakultě
 +
pražské české univerzity (žák prof. J. Velenovského). Studia
 +
ukončil 1914 doktorskou disertací z bryologie. Poté působil
 +
21 let jako středoškolský profesor na reformovaném reálném
 +
gymnáziu v Jihlavě a v Třeboni. V Jihlavě inicioval založení
 +
přírodovědného klubu. Z rozsáhlého floristického výzkumu,
 +
který A. prováděl na Jihlavsku a v části Podyjí, vznikl herbář,
 +
jejž převzal Botanický ústav UK v Praze. Vedle mechorostů
 +
a vyšších rostlin znal A. dobře i houby. Posléze se zabýval
 +
hlavně květenou lesů na Třeboňsku. Výsledkem této činnosti
 +
se stala monografie (1948), v níž kombinoval mj. pylovou
 +
analýzu s archivním studiem. Od popisné registrující floristiky
 +
(práce o květeně Jihlavska z přelomu 20. a 30. let) se vypracoval
 +
k prohloubenému chápání vztahu rostlin a prostředí.
 +
V jeho odborných příspěvcích se ve 30. letech projevovala
 +
výrazná ekologická orientace, která ho vedla k aktivní práci
 +
v oblasti ochrany přírody a k promýšlení obecných aspektů
 +
této problematiky. Přispíval hojně do časopisů Věda přírodní
 +
a Krása našeho domova. Od rozsáhlejší publikační aktivity ho
 +
odváděla vzácná sebekritičnost, svědomitost a úzkostlivost.
 +
 
 +
'''D:''' České Drepanoklady, in: Věstník KČSN 1913, č. 5; Květena Jihlavska,
 +
Výroční zpráva reformovaného reálného gymnasia Jihlava 1929–30; Flora
 +
tůní a tekoucích vod v oblasti třeboňské, in: ČNM, oddělení přír. 112, 1938,
 +
s. 278n.; Květena obnažené půdy rybničné v oblasti třeboňské, in: Sborník
 +
přírodovědného klubu Jihlava 2, 1939, s. 1n.; Lesy třeboňské pánve a přilehlých
 +
okrsků, in: Ročenka státních výzkumných ústavů lesnických 2, 1948,
 +
s. 101n.
 +
 
 +
'''L:''' J. Klika, Krása našeho domova 41, 1950, s. 129n.; J. Veselý, Ochrana
 +
přírody 5, 1950, s. 140; Dějiny floristického výzkumu, 1982, s. 88 (heslo
 +
Anders Jan).
 +
 
 +
Jan Janko
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:8- Ekolog nebo ochránce přírody]]
 
[[Kategorie:8- Ekolog nebo ochránce přírody]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
 
 
[[Kategorie:1885]]
 
[[Kategorie:1885]]
 +
[[Kategorie:Štěpánovice]]
 
[[Kategorie:1950]]
 
[[Kategorie:1950]]
 +
[[Kategorie:Třeboň]]

Verze z 4. 2. 2016, 10:37

Josef AMBROŽ
Narození 18.2.1885
Místo narození Štěpánovice u Českých Budějovic
Úmrtí 5.9.1950
Místo úmrtí Třeboň
Povolání

8- Ekolog nebo ochránce přírody

6- Botanik

AMBROŽ, Josef, * 18. 2. 1885 Štěpánovice u Českých Budějovic, † 5. 9. 1950 Třeboň, botanik, ochránce přírody

Po středoškolských studiích v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci studoval přírodní vědy na filozofické fakultě pražské české univerzity (žák prof. J. Velenovského). Studia ukončil 1914 doktorskou disertací z bryologie. Poté působil 21 let jako středoškolský profesor na reformovaném reálném gymnáziu v Jihlavě a v Třeboni. V Jihlavě inicioval založení přírodovědného klubu. Z rozsáhlého floristického výzkumu, který A. prováděl na Jihlavsku a v části Podyjí, vznikl herbář, jejž převzal Botanický ústav UK v Praze. Vedle mechorostů a vyšších rostlin znal A. dobře i houby. Posléze se zabýval hlavně květenou lesů na Třeboňsku. Výsledkem této činnosti se stala monografie (1948), v níž kombinoval mj. pylovou analýzu s archivním studiem. Od popisné registrující floristiky (práce o květeně Jihlavska z přelomu 20. a 30. let) se vypracoval k prohloubenému chápání vztahu rostlin a prostředí. V jeho odborných příspěvcích se ve 30. letech projevovala výrazná ekologická orientace, která ho vedla k aktivní práci v oblasti ochrany přírody a k promýšlení obecných aspektů této problematiky. Přispíval hojně do časopisů Věda přírodní a Krása našeho domova. Od rozsáhlejší publikační aktivity ho odváděla vzácná sebekritičnost, svědomitost a úzkostlivost.

D: České Drepanoklady, in: Věstník KČSN 1913, č. 5; Květena Jihlavska, Výroční zpráva reformovaného reálného gymnasia Jihlava 1929–30; Flora tůní a tekoucích vod v oblasti třeboňské, in: ČNM, oddělení přír. 112, 1938, s. 278n.; Květena obnažené půdy rybničné v oblasti třeboňské, in: Sborník přírodovědného klubu Jihlava 2, 1939, s. 1n.; Lesy třeboňské pánve a přilehlých okrsků, in: Ročenka státních výzkumných ústavů lesnických 2, 1948, s. 101n.

L: J. Klika, Krása našeho domova 41, 1950, s. 129n.; J. Veselý, Ochrana přírody 5, 1950, s. 140; Dějiny floristického výzkumu, 1982, s. 88 (heslo Anders Jan).

Jan Janko