AMBROŽ Josef Karel 26.2.1754-8.9.1882: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 8.9.1882
 
| datum úmrtí = 8.9.1882
 
| místo úmrtí = Berlín (Německo)
 
| místo úmrtí = Berlín (Německo)
| povolání = 78- Hudební interpret
+
| povolání = 78- Hudební interpret<br />77- Hudební skladatel
77- Hudební skladatel
+
  
| jiná jména =  
+
| jiná jména = | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 75-76
}}
+
}}
  
 
'''AMBROŽ, Josef Karel''' ''(též AMBROSCH, AMBROŠ, též Joseph Karl, Carl),'' ''* 26. 2. 1754 Český Krumlov, † 8. 9. 1822 Berlín (Německo), pěvec, hudební skladatel''
 
'''AMBROŽ, Josef Karel''' ''(též AMBROSCH, AMBROŠ, též Joseph Karl, Carl),'' ''* 26. 2. 1754 Český Krumlov, † 8. 9. 1822 Berlín (Německo), pěvec, hudební skladatel''

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:48

Josef Karel AMBROŽ
Narození 26.2.1754
Místo narození Český Krumlov
Úmrtí 8.9.1882
Místo úmrtí Berlín (Německo)
Povolání 78- Hudební interpret
77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 75-76
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39211

AMBROŽ, Josef Karel (též AMBROSCH, AMBROŠ, též Joseph Karl, Carl), * 26. 2. 1754 Český Krumlov, † 8. 9. 1822 Berlín (Německo), pěvec, hudební skladatel

Studoval v Praze u J. A. Koželuha. Od 1784 zpíval v divadlech v Bayreuthu, Hamburku, Hannoveru a ve Vídni. 1791 až 1811 působil jako první tenorista v berlínském Královském národním divadle, kde ztvárnil řadu významných rolí v Mozartových operách. 1811 odešel na odpočinek, ale ještě 1815 zpíval roli Adama ve Vesnickém lazebníku J. B. Schenka a na koncertě 1. 3. 1818 své zhudebnění Schillerovy Ódy na radost v latinském překladu, doprovázené dvacetičlenným mužským sborem, a Beethovenovu píseň Adelaide, op. 46. Byl členem Berliner Singakademie (1810–17). V posledních letech života vyučoval zpěvu. Současníci A. považovali za jednoho z nejlepších tenoristů, obdivovali jeho citlivý projev, správnou deklamaci italštiny a herecké schopnosti. Sám písně komponoval. Často užíval strofickou formu, variační práci na základě vlastních nebo převzatých melodií a sborový doprovod sólového partu. Pěvecké dráze se věnovala i A. dcera Wilhelmine.

D: Freymaurer Lieder mit Melodien (s J. M. Böheimem), 2 sv., Berlin 1793; 21 písní, in: Auswahl von Maurer Gesängen mit Melodien der vorzüglichsten Componisten, ed. J. M. Böheim, 2 sv., Berlin 1798–99.

L: M. Friedländer, Das deutsche Lied im 18. Jahrhundert. Quellen und Studien, Stuttgart – Berlín 1902; L. Schneider, Geschichte der Oper und des königlichen Opernhauses in Berlin, Berlín 1852; Pazdírek 1, s. 13; OSN 2, s. 97; HS 1, s. 27; MGG 1, s. 586n.; Grove 1, s. 108; LDM 1, s. 92.

Milada Jonášová, Jitka Ludvová