AMBROŽ Josef Karel 26.2.1754-8.9.1882: Porovnání verzí
(AMBROŽ_Josef_Karel_26.2.1754-8.9.1882) |
|||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Český Krumlov | | místo narození = Český Krumlov | ||
| datum úmrtí = 8.9.1882 | | datum úmrtí = 8.9.1882 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Berlín (Německo) |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
77- Hudební skladatel | 77- Hudební skladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''AMBROŽ (též AMBROSCH, AMBROŠ), Josef Karel (též Joseph Karl, Carl),''' ''* 26. 2. 1754 Český Krumlov, † 8. 9. 1822 Berlín (Německo), pěvec, hudební skladatel'' | ||
+ | |||
+ | Studoval v Praze u J. A. Koželuha. Od 1784 zpíval v divadlech | ||
+ | v Bayreuthu, Hamburku, Hannoveru a ve Vídni. 1791 | ||
+ | až 1811 působil jako první tenorista v berlínském Královském | ||
+ | národním divadle, kde ztvárnil řadu významných rolí | ||
+ | v Mozartových operách. 1811 odešel na odpočinek, ale ještě | ||
+ | 1815 zpíval roli Adama ve Vesnickém lazebníku J. B. Schenka | ||
+ | a na koncertě 1. 3. 1818 své zhudebnění Schillerovy Ódy na | ||
+ | radost v latinském překladu, doprovázené dvacetičlenným | ||
+ | mužským sborem, a Beethovenovu píseň Adelaide, op. 46. Byl | ||
+ | členem Berliner Singakademie (1810–17). V posledních letech | ||
+ | života vyučoval zpěvu. Současníci A. považovali za jednoho | ||
+ | z nejlepších tenoristů, obdivovali jeho citlivý projev, | ||
+ | správnou deklamaci italštiny a herecké schopnosti. Sám písně | ||
+ | komponoval. Často užíval strofickou formu, variační práci na základě vlastních nebo převzatých melodií a sborový doprovod | ||
+ | sólového partu. Pěvecké dráze se věnovala i A. dcera | ||
+ | Wilhelmine. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Freymaurer Lieder mit Melodien (s J. M. Böheimem), 2 sv., Berlin 1793; | ||
+ | 21 písní, in: Auswahl von Maurer Gesängen mit Melodien der vorzüglichsten | ||
+ | Componisten, ed. J. M. Böheim, 2 sv., Berlin 1798–99. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' M. Friedländer, Das deutsche Lied im 18. Jahrhundert. Quellen und | ||
+ | Studien, Stuttgart – Berlín 1902; L. Schneider, Geschichte der Oper und des | ||
+ | königlichen Opernhauses in Berlin, Berlín 1852; Pazdírek 1, s. 13; OSN 2, | ||
+ | s. 97; HS 1, s. 27; MGG 1, s. 586n.; Grove 1, s. 108; LDM 1, s. 92. | ||
+ | |||
+ | Milada Jonášová, Jitka Ludvová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1754]] | [[Kategorie:1754]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Český Krumlov]] |
[[Kategorie:1882]] | [[Kategorie:1882]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Berlín]] |
Verze z 4. 2. 2016, 11:42
Josef Karel AMBROŽ | |
Narození | 26.2.1754 |
---|---|
Místo narození | Český Krumlov |
Úmrtí | 8.9.1882 |
Místo úmrtí | Berlín (Německo) |
Povolání |
78- Hudební interpret 77- Hudební skladatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39211 |
AMBROŽ (též AMBROSCH, AMBROŠ), Josef Karel (též Joseph Karl, Carl), * 26. 2. 1754 Český Krumlov, † 8. 9. 1822 Berlín (Německo), pěvec, hudební skladatel
Studoval v Praze u J. A. Koželuha. Od 1784 zpíval v divadlech v Bayreuthu, Hamburku, Hannoveru a ve Vídni. 1791 až 1811 působil jako první tenorista v berlínském Královském národním divadle, kde ztvárnil řadu významných rolí v Mozartových operách. 1811 odešel na odpočinek, ale ještě 1815 zpíval roli Adama ve Vesnickém lazebníku J. B. Schenka a na koncertě 1. 3. 1818 své zhudebnění Schillerovy Ódy na radost v latinském překladu, doprovázené dvacetičlenným mužským sborem, a Beethovenovu píseň Adelaide, op. 46. Byl členem Berliner Singakademie (1810–17). V posledních letech života vyučoval zpěvu. Současníci A. považovali za jednoho z nejlepších tenoristů, obdivovali jeho citlivý projev, správnou deklamaci italštiny a herecké schopnosti. Sám písně komponoval. Často užíval strofickou formu, variační práci na základě vlastních nebo převzatých melodií a sborový doprovod sólového partu. Pěvecké dráze se věnovala i A. dcera Wilhelmine.
D: Freymaurer Lieder mit Melodien (s J. M. Böheimem), 2 sv., Berlin 1793; 21 písní, in: Auswahl von Maurer Gesängen mit Melodien der vorzüglichsten Componisten, ed. J. M. Böheim, 2 sv., Berlin 1798–99.
L: M. Friedländer, Das deutsche Lied im 18. Jahrhundert. Quellen und Studien, Stuttgart – Berlín 1902; L. Schneider, Geschichte der Oper und des königlichen Opernhauses in Berlin, Berlín 1852; Pazdírek 1, s. 13; OSN 2, s. 97; HS 1, s. 27; MGG 1, s. 586n.; Grove 1, s. 108; LDM 1, s. 92.
Milada Jonášová, Jitka Ludvová