Biografický slovník
AMBROŽ Ludvík 11.9.1896-9.2.1967: Porovnání verzí
(AMBROŽ_Ludvík_11.9.1896-9.2.1967) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.9.1896 | | datum narození = 11.9.1896 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Vídeň (část obce Velké Meziříčí) |
| datum úmrtí = 9.2.1967 | | datum úmrtí = 9.2.1967 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Napajedla |
| povolání = 17- Veterinář | | povolání = 17- Veterinář | ||
22- Odborník živočišné výroby | 22- Odborník živočišné výroby | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''AMBROŽ, Ludvík,''' ''* 11. 9. 1896 Vídeň (část obce Velké Meziříčí), † 9. 2. 1967 Napajedla, zvěrolékař, odborník v chovu koní'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rolnické rodiny. Střední školu studoval ve Velkém | ||
| + | Meziříčí (1912) a veterinární medicínu na Vysoké škole zvěrolékařské | ||
| + | ve Vídni. 1915–18 bojoval na italské frontě a stal | ||
| + | se legionářem. Studium dokončil na Vysoké škole zvěrolékařské | ||
| + | v Brně (1921), kde získal titul MVDr. na základě práce | ||
| + | Infekční bronchopneumonie hříbat (1929). Nejprve působil | ||
| + | jako veterinář ve státním hřebčinci v Olomouci-Hejčíně | ||
| + | (1921–23), pod vedením J. Segeta, dále v Topoľčiankách | ||
| + | (1923–32) a v Prešově (1932–37). Jeho další odborný vývoj | ||
| + | ovlivnili F. Ludvík a J. Jarsch, absolventi radovecké hippologické | ||
| + | školy. 1937–40 působil A. ve státním hřebčinci v Tlumačově, | ||
| + | 1941–61 jako ředitel státního plnokrevného hřebčince | ||
| + | v Napajedlích. Zde navázal na pozoruhodné výsledky svých předchůdců E. Gerši a V. Michala. V období protektorátu | ||
| + | získal A. vynikající plemeníky z německých hřebčinců | ||
| + | a posílil chov anglického plnokrevníka v českých zemích. | ||
| + | Celé základní stádo chovných koní uchránil před frontovými | ||
| + | událostmi a po válce úspěšně doplňoval základní stádo klisen | ||
| + | i stáj plemeníků dalšími koňmi vynikající krve. V 50. letech | ||
| + | získali napajedelští plnokrevníci 47 mezinárodních vítězství | ||
| + | na dostihových drahách střední a východní Evropy. A. nebyl | ||
| + | jen jednostranným specialistou, stabilizoval hospodářskou | ||
| + | základnu a rozšířil půdní fond napajedelského hřebčína. Byl | ||
| + | publikačně činný, významný byl jeho podíl na učebnici Speciální | ||
| + | zootechnika (1957). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Nemoci matek a sajících hříbat, in: Speciální zootechnika, 2, 1957, | ||
| + | s. 655n.; Léčení nemocí hříbat penicilinem, in: Časopis československých | ||
| + | veterinářů 1950, 11, s. 246n.; Státní hřebčín v Napajedlích, in: Chovatelský | ||
| + | pokrok 1948, 2, s. 48n. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' P. Večeřa, Vzpomínka na MVDr. L. A., budovatele plnokrevného hřebčína | ||
| + | v Napajedlích, in: Z historie veterinární medicíny, 1980, s. 45n.; MSB 1, | ||
| + | s. 9. | ||
| + | |||
| + | Jiří Šindlář | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:17- Veterinář]] | [[Kategorie:17- Veterinář]] | ||
[[Kategorie:22- Odborník živočišné výroby]] | [[Kategorie:22- Odborník živočišné výroby]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
| + | [[Kategorie:Velké Meziříčí]] | ||
[[Kategorie:1967]] | [[Kategorie:1967]] | ||
| + | [[Kategorie:Napajedla]] | ||
Verze z 4. 2. 2016, 11:53
| Ludvík AMBROŽ | |
 | |
| Narození | 11.9.1896 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (část obce Velké Meziříčí) |
| Úmrtí | 9.2.1967 |
| Místo úmrtí | Napajedla |
| Povolání |
17- Veterinář 22- Odborník živočišné výroby |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39246 |
AMBROŽ, Ludvík, * 11. 9. 1896 Vídeň (část obce Velké Meziříčí), † 9. 2. 1967 Napajedla, zvěrolékař, odborník v chovu koní
Pocházel z rolnické rodiny. Střední školu studoval ve Velkém Meziříčí (1912) a veterinární medicínu na Vysoké škole zvěrolékařské ve Vídni. 1915–18 bojoval na italské frontě a stal se legionářem. Studium dokončil na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně (1921), kde získal titul MVDr. na základě práce Infekční bronchopneumonie hříbat (1929). Nejprve působil jako veterinář ve státním hřebčinci v Olomouci-Hejčíně (1921–23), pod vedením J. Segeta, dále v Topoľčiankách (1923–32) a v Prešově (1932–37). Jeho další odborný vývoj ovlivnili F. Ludvík a J. Jarsch, absolventi radovecké hippologické školy. 1937–40 působil A. ve státním hřebčinci v Tlumačově, 1941–61 jako ředitel státního plnokrevného hřebčince v Napajedlích. Zde navázal na pozoruhodné výsledky svých předchůdců E. Gerši a V. Michala. V období protektorátu získal A. vynikající plemeníky z německých hřebčinců a posílil chov anglického plnokrevníka v českých zemích. Celé základní stádo chovných koní uchránil před frontovými událostmi a po válce úspěšně doplňoval základní stádo klisen i stáj plemeníků dalšími koňmi vynikající krve. V 50. letech získali napajedelští plnokrevníci 47 mezinárodních vítězství na dostihových drahách střední a východní Evropy. A. nebyl jen jednostranným specialistou, stabilizoval hospodářskou základnu a rozšířil půdní fond napajedelského hřebčína. Byl publikačně činný, významný byl jeho podíl na učebnici Speciální zootechnika (1957).
D: Nemoci matek a sajících hříbat, in: Speciální zootechnika, 2, 1957, s. 655n.; Léčení nemocí hříbat penicilinem, in: Časopis československých veterinářů 1950, 11, s. 246n.; Státní hřebčín v Napajedlích, in: Chovatelský pokrok 1948, 2, s. 48n.
L: P. Večeřa, Vzpomínka na MVDr. L. A., budovatele plnokrevného hřebčína v Napajedlích, in: Z historie veterinární medicíny, 1980, s. 45n.; MSB 1, s. 9.
Jiří Šindlář
