AMBROŽ Ludvík 11.9.1896-9.2.1967: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 9.2.1967
 
| datum úmrtí = 9.2.1967
 
| místo úmrtí = Napajedla
 
| místo úmrtí = Napajedla
| povolání = 17- Veterinář
+
| povolání = 17- Veterinář<br />22- Odborník živočišné výroby
22- Odborník živočišné výroby
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 76
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:49

Ludvík AMBROŽ
Narození 11.9.1896
Místo narození Vídeň (část obce Velké Meziříčí)
Úmrtí 9.2.1967
Místo úmrtí Napajedla
Povolání 17- Veterinář
22- Odborník živočišné výroby
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 76
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39246

AMBROŽ, Ludvík, * 11. 9. 1896 Vídeň (část obce Velké Meziříčí), † 9. 2. 1967 Napajedla, zvěrolékař, odborník v chovu koní

Pocházel z rolnické rodiny. Střední školu studoval ve Velkém Meziříčí (1912) a veterinární medicínu na Vysoké škole zvěrolékařské ve Vídni. 1915–18 bojoval na italské frontě a stal se legionářem. Studium dokončil na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně (1921), kde získal titul MVDr. na základě práce Infekční bronchopneumonie hříbat (1929). Nejprve působil jako veterinář ve státním hřebčinci v Olomouci-Hejčíně (1921–23), pod vedením J. Segeta, dále v Topoľčiankách (1923–32) a v Prešově (1932–37). Jeho další odborný vývoj ovlivnili F. Ludvík a J. Jarsch, absolventi radovecké hippologické školy. 1937–40 působil A. ve státním hřebčinci v Tlumačově, 1941–61 jako ředitel státního plnokrevného hřebčince v Napajedlích. Zde navázal na pozoruhodné výsledky svých předchůdců E. Gerši a V. Michala. V období protektorátu získal A. vynikající plemeníky z německých hřebčinců a posílil chov anglického plnokrevníka v českých zemích. Celé základní stádo chovných koní uchránil před frontovými událostmi a po válce úspěšně doplňoval základní stádo klisen i stáj plemeníků dalšími koňmi vynikající krve. V 50. letech získali napajedelští plnokrevníci 47 mezinárodních vítězství na dostihových drahách střední a východní Evropy. A. nebyl jen jednostranným specialistou, stabilizoval hospodářskou základnu a rozšířil půdní fond napajedelského hřebčína. Byl publikačně činný, významný byl jeho podíl na učebnici Speciální zootechnika (1957).

D: Nemoci matek a sajících hříbat, in: Speciální zootechnika, 2, 1957, s. 655n.; Léčení nemocí hříbat penicilinem, in: Časopis československých veterinářů 1950, 11, s. 246n.; Státní hřebčín v Napajedlích, in: Chovatelský pokrok 1948, 2, s. 48n.

L: P. Večeřa, Vzpomínka na MVDr. L. A., budovatele plnokrevného hřebčína v Napajedlích, in: Z historie veterinární medicíny, 1980, s. 45n.; MSB 1, s. 9.

Jiří Šindlář