AMBROŽ Ludvík 11.9.1896-9.2.1967: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 19: Řádka 19:
 
se legionářem. Studium dokončil na Vysoké škole zvěrolékařské
 
se legionářem. Studium dokončil na Vysoké škole zvěrolékařské
 
v Brně (1921), kde získal titul MVDr. na základě práce
 
v Brně (1921), kde získal titul MVDr. na základě práce
Infekční bronchopneumonie hříbat (1929). Nejprve působil
+
''Infekční'' ''bronchopneumonie'' ''hříbat'' (1929). Nejprve působil
 
jako veterinář ve státním hřebčinci v Olomouci-Hejčíně
 
jako veterinář ve státním hřebčinci v Olomouci-Hejčíně
 
(1921–23), pod vedením J. Segeta, dále v Topoľčiankách
 
(1921–23), pod vedením J. Segeta, dále v Topoľčiankách
Řádka 36: Řádka 36:
 
jen jednostranným specialistou, stabilizoval hospodářskou
 
jen jednostranným specialistou, stabilizoval hospodářskou
 
základnu a rozšířil půdní fond napajedelského hřebčína. Byl
 
základnu a rozšířil půdní fond napajedelského hřebčína. Byl
publikačně činný, významný byl jeho podíl na učebnici Speciální
+
publikačně činný, významný byl jeho podíl na učebnici ''Speciální''
zootechnika (1957).
+
''zootechnika'' (1957).
  
 
'''D:''' Nemoci matek a sajících hříbat, in: Speciální zootechnika, 2, 1957,
 
'''D:''' Nemoci matek a sajících hříbat, in: Speciální zootechnika, 2, 1957,

Verze z 10. 3. 2016, 13:48

Ludvík AMBROŽ
Narození 11.9.1896
Místo narození Vídeň (část obce Velké Meziříčí)
Úmrtí 9.2.1967
Místo úmrtí Napajedla
Povolání

17- Veterinář

22- Odborník živočišné výroby
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39246

AMBROŽ, Ludvík, * 11. 9. 1896 Vídeň (část obce Velké Meziříčí), † 9. 2. 1967 Napajedla, zvěrolékař, odborník v chovu koní

Pocházel z rolnické rodiny. Střední školu studoval ve Velkém Meziříčí (1912) a veterinární medicínu na Vysoké škole zvěrolékařské ve Vídni. 1915–18 bojoval na italské frontě a stal se legionářem. Studium dokončil na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně (1921), kde získal titul MVDr. na základě práce Infekční bronchopneumonie hříbat (1929). Nejprve působil jako veterinář ve státním hřebčinci v Olomouci-Hejčíně (1921–23), pod vedením J. Segeta, dále v Topoľčiankách (1923–32) a v Prešově (1932–37). Jeho další odborný vývoj ovlivnili F. Ludvík a J. Jarsch, absolventi radovecké hippologické školy. 1937–40 působil A. ve státním hřebčinci v Tlumačově, 1941–61 jako ředitel státního plnokrevného hřebčince v Napajedlích. Zde navázal na pozoruhodné výsledky svých předchůdců E. Gerši a V. Michala. V období protektorátu získal A. vynikající plemeníky z německých hřebčinců a posílil chov anglického plnokrevníka v českých zemích. Celé základní stádo chovných koní uchránil před frontovými událostmi a po válce úspěšně doplňoval základní stádo klisen i stáj plemeníků dalšími koňmi vynikající krve. V 50. letech získali napajedelští plnokrevníci 47 mezinárodních vítězství na dostihových drahách střední a východní Evropy. A. nebyl jen jednostranným specialistou, stabilizoval hospodářskou základnu a rozšířil půdní fond napajedelského hřebčína. Byl publikačně činný, významný byl jeho podíl na učebnici Speciální zootechnika (1957).

D: Nemoci matek a sajících hříbat, in: Speciální zootechnika, 2, 1957, s. 655n.; Léčení nemocí hříbat penicilinem, in: Časopis československých veterinářů 1950, 11, s. 246n.; Státní hřebčín v Napajedlích, in: Chovatelský pokrok 1948, 2, s. 48n.

L: P. Večeřa, Vzpomínka na MVDr. L. A., budovatele plnokrevného hřebčína v Napajedlích, in: Z historie veterinární medicíny, 1980, s. 45n.; MSB 1, s. 9.

Jiří Šindlář