Biografický slovník
AMBROŽ Vilém 28.12.1846-14.(15.)2.1903: Porovnání verzí
(AMBROŽ_Vilém_28.12.1846-14.2.1903) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 28.12.1846 | | datum narození = 28.12.1846 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Brno |
| − | | datum úmrtí = 14.2.1903 | + | | datum úmrtí = 14.(15.)2.1903 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
63- Spisovatel | 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''AMBROŽ, Vilém,''' ''* 28. 12. 1846 Brno, † 14. (15.) 2. 1903 Brno, římskokatolický kněz, pedagog, spisovatel, redaktor'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se jako nemanželské dítě Marie Řezníčkové. 1850 byl | ||
| + | po sňatku matky s tkalcovským mistrem Janem A. legitimizován. | ||
| + | Studoval v Brně gymnázium a bohosloví. 9. 7. 1869 byl | ||
| + | vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Dalešicích, 1869 až | ||
| + | 1870 jako kooperátor v Nových Sadech u Slavonic, 1870–72 | ||
| + | v Tuřanech u Brna, krátce také na jiných farách. 1872 zakotvil | ||
| + | u sv. Tomáše v Brně, 1878–81 u sv. Jakuba. Jako katecheta | ||
| + | a později profesor náboženství vyučoval 1873–1903 na | ||
| + | německé vyšší dívčí škole, přičemž 1899 působil jako inspektor | ||
| + | výuky náboženství. 1897 obdržel titul konsistorního rady. | ||
| + | Životní krédo svého učitele z brněnského alumnátu, spojení | ||
| + | víry a lásky k národu, uváděl do praxe hlavně jako učitel, vedl | ||
| + | mládež k lásce k Bohu, vlastenectví a k činorodosti. | ||
| + | |||
| + | Již v době svých bohosloveckých studií se začal věnovat literatuře. | ||
| + | Básněmi a drobnými povídkami z venkovského prostředí | ||
| + | přispíval do brněnských katolických tiskovin: Hlas (od | ||
| + | 1868), kalendář Moravan (od 1877), Obzor (1878) a Anděl | ||
| + | strážný (od 1882). Stál rovněž u zrodu významného časopisu | ||
| + | katolických bohoslovců Museum, do něhož jako student od | ||
| + | 1866 přispíval a který v posledním ročníku bohosloví 1868 | ||
| + | až 1869 redigoval. Psal epickou (balady a legendy) a lyrickou | ||
| + | poezii s náboženskou a vlasteneckou tematikou a s přírodními | ||
| + | motivy. Melodické veršování prokládal někdy pro slovní | ||
| + | rým neobvyklými výrazy (sbírka Nebeský vůdce, 1884). V časopise | ||
| + | Obzor uveřejnil sérii humoresek s dobově žádanými, | ||
| + | převážně moralistně-didaktickými tématy namířenými zejména | ||
| + | proti alkoholismu, spiritismu a odnárodňování. Byl | ||
| + | autorem beletristicko-poučných článků, cestopisných črt i fejetonů, | ||
| + | v nichž literárně zužitkovával zážitky ze svých častých prázdninových cest do Čech, na Slovensko, do Horní Lužice | ||
| + | a Alp. Poučný popis osvěžoval líčením drobných příhod a dojmů | ||
| + | z přírodních krás a historických památek. 1884–1903 | ||
| + | redigoval výchovný katolický časopis pro mládež Anděl strážný. | ||
| + | Používal pseudonym Strýček Ambrož a řadu šifer. Byl | ||
| + | členem skupiny moravských kněží-spisovatelů, pokračovatelů | ||
| + | Růže Sušilovy. Působil také jako člen výboru Dědictví sv. Cyrila | ||
| + | a Metoděje. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' básnické knihy pro mládež: Pestré kvítí, 1883; Nebeský vůdce, 1884. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' F. Zákrejs, Nové písemnictví – Básně (recenze na Pestré kvítí), in: Osvěta | ||
| + | 14, 1884, s. 192; L. Pivoda, Nebeský vůdce. Básně V. A., 1884, in: Literární | ||
| + | listy (Brno) 5, 1884, 9, s. 74, 1. 5. 1884; OSN 2, s. 97n.; BOS 1, s. 381; LČL | ||
| + | 1, s. 59; nekrology in: Hlas 55, 1903, 37, s. 2, 15. 2. 1903; Obzor 26, 1903, | ||
| + | 4, s. 63, 20. 2. 1903. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv města Brna, Matriky 4/6/6a, VI A Geburtsbuch, Gr. Neugasse, | ||
| + | 1837–51, I. Fasc. s. 366 (kde údaj o legitimizaci 10. 2. 1850). | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1846]] | [[Kategorie:1846]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 4. 2. 2016, 12:03
| Vilém AMBROŽ | |
 | |
| Narození | 28.12.1846 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 14.(15.)2.1903 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39250 |
AMBROŽ, Vilém, * 28. 12. 1846 Brno, † 14. (15.) 2. 1903 Brno, římskokatolický kněz, pedagog, spisovatel, redaktor
Narodil se jako nemanželské dítě Marie Řezníčkové. 1850 byl po sňatku matky s tkalcovským mistrem Janem A. legitimizován. Studoval v Brně gymnázium a bohosloví. 9. 7. 1869 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Dalešicích, 1869 až 1870 jako kooperátor v Nových Sadech u Slavonic, 1870–72 v Tuřanech u Brna, krátce také na jiných farách. 1872 zakotvil u sv. Tomáše v Brně, 1878–81 u sv. Jakuba. Jako katecheta a později profesor náboženství vyučoval 1873–1903 na německé vyšší dívčí škole, přičemž 1899 působil jako inspektor výuky náboženství. 1897 obdržel titul konsistorního rady. Životní krédo svého učitele z brněnského alumnátu, spojení víry a lásky k národu, uváděl do praxe hlavně jako učitel, vedl mládež k lásce k Bohu, vlastenectví a k činorodosti.
Již v době svých bohosloveckých studií se začal věnovat literatuře. Básněmi a drobnými povídkami z venkovského prostředí přispíval do brněnských katolických tiskovin: Hlas (od 1868), kalendář Moravan (od 1877), Obzor (1878) a Anděl strážný (od 1882). Stál rovněž u zrodu významného časopisu katolických bohoslovců Museum, do něhož jako student od 1866 přispíval a který v posledním ročníku bohosloví 1868 až 1869 redigoval. Psal epickou (balady a legendy) a lyrickou poezii s náboženskou a vlasteneckou tematikou a s přírodními motivy. Melodické veršování prokládal někdy pro slovní rým neobvyklými výrazy (sbírka Nebeský vůdce, 1884). V časopise Obzor uveřejnil sérii humoresek s dobově žádanými, převážně moralistně-didaktickými tématy namířenými zejména proti alkoholismu, spiritismu a odnárodňování. Byl autorem beletristicko-poučných článků, cestopisných črt i fejetonů, v nichž literárně zužitkovával zážitky ze svých častých prázdninových cest do Čech, na Slovensko, do Horní Lužice a Alp. Poučný popis osvěžoval líčením drobných příhod a dojmů z přírodních krás a historických památek. 1884–1903 redigoval výchovný katolický časopis pro mládež Anděl strážný. Používal pseudonym Strýček Ambrož a řadu šifer. Byl členem skupiny moravských kněží-spisovatelů, pokračovatelů Růže Sušilovy. Působil také jako člen výboru Dědictví sv. Cyrila a Metoděje. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.
D: básnické knihy pro mládež: Pestré kvítí, 1883; Nebeský vůdce, 1884.
L: F. Zákrejs, Nové písemnictví – Básně (recenze na Pestré kvítí), in: Osvěta 14, 1884, s. 192; L. Pivoda, Nebeský vůdce. Básně V. A., 1884, in: Literární listy (Brno) 5, 1884, 9, s. 74, 1. 5. 1884; OSN 2, s. 97n.; BOS 1, s. 381; LČL 1, s. 59; nekrology in: Hlas 55, 1903, 37, s. 2, 15. 2. 1903; Obzor 26, 1903, 4, s. 63, 20. 2. 1903.
P: Archiv města Brna, Matriky 4/6/6a, VI A Geburtsbuch, Gr. Neugasse, 1837–51, I. Fasc. s. 366 (kde údaj o legitimizaci 10. 2. 1850).
Gustav Novotný
