Verze z 10. 3. 2016, 14:50, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

AMBROŽ Vilém 28.12.1846-14.(15.)2.1903

Z Personal
Vilém AMBROŽ
Narození 28.12.1846
Místo narození Brno
Úmrtí 14.(15.)2.1903
Místo úmrtí Brno
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

63- Spisovatel

AMBROŽ, Vilém, * 28. 12. 1846 Brno, † 14. (15.) 2. 1903 Brno, římskokatolický kněz, pedagog, spisovatel, redaktor

Narodil se jako nemanželské dítě Marie Řezníčkové. 1850 byl po sňatku matky s tkalcovským mistrem Janem A. legitimizován. Studoval v Brně gymnázium a bohosloví. 9. 7. 1869 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Dalešicích, 1869 až 1870 jako kooperátor v Nových Sadech u Slavonic, 1870–72 v Tuřanech u Brna, krátce také na jiných farách. 1872 zakotvil u sv. Tomáše v Brně, 1878–81 u sv. Jakuba. Jako katecheta a později profesor náboženství vyučoval 1873–1903 na německé vyšší dívčí škole, přičemž 1899 působil jako inspektor výuky náboženství. 1897 obdržel titul konsistorního rady. Životní krédo svého učitele z brněnského alumnátu, spojení víry a lásky k národu, uváděl do praxe hlavně jako učitel, vedl mládež k lásce k Bohu, vlastenectví a k činorodosti.

Již v době svých bohosloveckých studií se začal věnovat literatuře. Básněmi a drobnými povídkami z venkovského prostředí přispíval do brněnských katolických tiskovin: Hlas (od 1868), kalendář Moravan (od 1877), Obzor (1878) a Anděl strážný (od 1882). Stál rovněž u zrodu významného časopisu katolických bohoslovců Museum, do něhož jako student od 1866 přispíval a který v posledním ročníku bohosloví 1868 až 1869 redigoval. Psal epickou (balady a legendy) a lyrickou poezii s náboženskou a vlasteneckou tematikou a s přírodními motivy. Melodické veršování prokládal někdy pro slovní rým neobvyklými výrazy (sbírka Nebeský vůdce, 1884). V časopise Obzor uveřejnil sérii humoresek s dobově žádanými, převážně moralistně-didaktickými tématy namířenými zejména proti alkoholismu, spiritismu a odnárodňování. Byl autorem beletristicko-poučných článků, cestopisných črt i fejetonů, v nichž literárně zužitkovával zážitky ze svých častých prázdninových cest do Čech, na Slovensko, do Horní Lužice a Alp. Poučný popis osvěžoval líčením drobných příhod a dojmů z přírodních krás a historických památek. 1884–1903 redigoval výchovný katolický časopis pro mládež Anděl strážný. Používal pseudonym Strýček Ambrož a řadu šifer. Byl členem skupiny moravských kněží-spisovatelů, pokračovatelů Růže Sušilovy. Působil také jako člen výboru Dědictví sv. Cyrila a Metoděje. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.

D: básnické knihy pro mládež: Pestré kvítí, 1883; Nebeský vůdce, 1884.

L: F. Zákrejs, Nové písemnictví – Básně (recenze na Pestré kvítí), in: Osvěta 14, 1884, s. 192; L. Pivoda, Nebeský vůdce. Básně V. A., 1884, in: Literární listy (Brno) 5, 1884, 9, s. 74, 1. 5. 1884; OSN 2, s. 97n.; BOS 1, s. 381; LČL 1, s. 59; nekrology in: Hlas 55, 1903, 37, s. 2, 15. 2. 1903; Obzor 26, 1903, 4, s. 63, 20. 2. 1903.

P: Archiv města Brna, Matriky 4/6/6a, VI A Geburtsbuch, Gr. Neugasse, 1837–51, I. Fasc. s. 366 (kde údaj o legitimizaci 10. 2. 1850).

Gustav Novotný