AMBROZY Václav Bernard 2.7.1723-30.4.1806: Porovnání verzí

Z Personal
(AMBROZY_Václav_Bernard_26.9.1725-30.4.1806)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Václav Bernard AMBROZY
 
| jméno = Václav Bernard AMBROZY
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.9.1725
+
| datum narození = 2.7.1723
| místo narození =  
+
| místo narození = Kutná Hora
 
| datum úmrtí = 30.4.1806
 
| datum úmrtí = 30.4.1806
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav Bernard AMBROZY
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 73-74
 +
}}
 +
 
 +
'''AMBROZY, Václav Bernard''' ''(též AMBROŽ, AMBROZI),'' ''* 2. 7. 1723 Kutná Hora, † 30. 4. 1806 Praha, malíř''
 +
 
 +
Bratr malíře miniatur Josefa Petra A., otec malířů Františka
 +
de Pauly, Antonína A. a Františka Václava Emanuela A. Kolem
 +
1731 odešel s otcem a bratrem do Prahy. Malířské vzdělání
 +
získal nejprve od staršího bratra Josefa, tehdy již známého
 +
miniaturisty. Poté byl jeho učitelem v klášteře na Strahově
 +
premonstrát S. F. Nosecký, s nímž spolupracoval na výzdobě
 +
kaple sv. Uršuly. Četné společné fresky a oltářní obrazy vytvořili
 +
mj. i pro někdejší celestinský klášter v Praze (Jindřišská
 +
ulice) a kostel cisterciáků v Plasích a pro nosticovskou zámeckou
 +
kapli v Měšicích u Prahy. Stýkal se s řadou malířů působících v Praze, jako byli J. Hager, N. Grund či V. V. Rainer.
 +
Jako poslední zastával A. funkci staršího malířského bratrstva,
 +
které založil Karel IV. a Josef II. rozpustil. Ve svých malbách
 +
zpodobňoval A. zejména biblické a historické náměty. Kromě
 +
fresek, portrétů a oltářních obrazů vytvořil i řadu menších děl
 +
historizujícího a votivního charakteru pro církevní, šlechtické
 +
i měšťanské zadavatele. Na počátku své umělecké tvorby maloval
 +
také portrétní miniatury. Portrétoval Marii Terezii, která
 +
jej jmenovala dvorním malířem.
 +
 
 +
'''L:''' Dlabač 1, s. 43n.; M. Bermann, Österreichisches Biographisches Lexicon,
 +
Wien 1851, s. 136; Wurzbach 1, s. 28; RSN 1, s. 172; BOS 1, s. 376; Czeike,
 +
s. 28; Genealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser Österreichs,
 +
Wien 1907, Bd. 1, s. 4; KSN 1, s. 147; Österreichische National-Encyclopädie
 +
1, s. 75; OSN 2, s. 95n.; J. Roeder, Die Olmützer Künstler und
 +
Kunsthandwerker des Barocks, 1934, s. 45; H. Schöny, Wiener Künstler-
 +
-Ahnen. Genealogische Daten und Ahnenlisten. Bd. 1, Wien 1970, s. 70;
 +
Thieme – Becker 1, s. 398; Toman, 1, s. 17n.; BL 1, s. 17.
 +
 
 +
redakce
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
+
[[Kategorie:1723]]
[[Kategorie:1725]]
+
[[Kategorie:Kutná Hora]]
 
[[Kategorie:1806]]
 
[[Kategorie:1806]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Ambrozy Vaclav Bernard obraz.jpg|Mdloba Ester před Ahasverem a Korunování Ester, kolem roku 1800
 +
</gallery>

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:44

Václav Bernard AMBROZY
Narození 2.7.1723
Místo narození Kutná Hora
Úmrtí 30.4.1806
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 73-74
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41687

AMBROZY, Václav Bernard (též AMBROŽ, AMBROZI), * 2. 7. 1723 Kutná Hora, † 30. 4. 1806 Praha, malíř

Bratr malíře miniatur Josefa Petra A., otec malířů Františka de Pauly, Antonína A. a Františka Václava Emanuela A. Kolem 1731 odešel s otcem a bratrem do Prahy. Malířské vzdělání získal nejprve od staršího bratra Josefa, tehdy již známého miniaturisty. Poté byl jeho učitelem v klášteře na Strahově premonstrát S. F. Nosecký, s nímž spolupracoval na výzdobě kaple sv. Uršuly. Četné společné fresky a oltářní obrazy vytvořili mj. i pro někdejší celestinský klášter v Praze (Jindřišská ulice) a kostel cisterciáků v Plasích a pro nosticovskou zámeckou kapli v Měšicích u Prahy. Stýkal se s řadou malířů působících v Praze, jako byli J. Hager, N. Grund či V. V. Rainer. Jako poslední zastával A. funkci staršího malířského bratrstva, které založil Karel IV. a Josef II. rozpustil. Ve svých malbách zpodobňoval A. zejména biblické a historické náměty. Kromě fresek, portrétů a oltářních obrazů vytvořil i řadu menších děl historizujícího a votivního charakteru pro církevní, šlechtické i měšťanské zadavatele. Na počátku své umělecké tvorby maloval také portrétní miniatury. Portrétoval Marii Terezii, která jej jmenovala dvorním malířem.

L: Dlabač 1, s. 43n.; M. Bermann, Österreichisches Biographisches Lexicon, Wien 1851, s. 136; Wurzbach 1, s. 28; RSN 1, s. 172; BOS 1, s. 376; Czeike, s. 28; Genealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser Österreichs, Wien 1907, Bd. 1, s. 4; KSN 1, s. 147; Österreichische National-Encyclopädie 1, s. 75; OSN 2, s. 95n.; J. Roeder, Die Olmützer Künstler und Kunsthandwerker des Barocks, 1934, s. 45; H. Schöny, Wiener Künstler- -Ahnen. Genealogische Daten und Ahnenlisten. Bd. 1, Wien 1970, s. 70; Thieme – Becker 1, s. 398; Toman, 1, s. 17n.; BL 1, s. 17.

redakce