Biografický slovník
AMBROZY Václav Bernard 2.7.1723-30.4.1806: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 73-74 | ||
}} | }} | ||
| − | '''AMBROZY, Václav Bernard''' ''(též AMBROŽ, AMBROZI)'' ''* 2. 7. 1723 Kutná Hora, † 30. 4. 1806 Praha, malíř'' | + | '''AMBROZY, Václav Bernard''' ''(též AMBROŽ, AMBROZI),'' ''* 2. 7. 1723 Kutná Hora, † 30. 4. 1806 Praha, malíř'' |
Bratr malíře miniatur Josefa Petra A., otec malířů Františka | Bratr malíře miniatur Josefa Petra A., otec malířů Františka | ||
| Řádka 49: | Řádka 50: | ||
[[Kategorie:1806]] | [[Kategorie:1806]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Ambrozy Vaclav Bernard obraz.jpg|Mdloba Ester před Ahasverem a Korunování Ester, kolem roku 1800 | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 09:44
| Václav Bernard AMBROZY | |
 | |
| Narození | 2.7.1723 |
|---|---|
| Místo narození | Kutná Hora |
| Úmrtí | 30.4.1806 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 73-74 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41687 |
AMBROZY, Václav Bernard (též AMBROŽ, AMBROZI), * 2. 7. 1723 Kutná Hora, † 30. 4. 1806 Praha, malíř
Bratr malíře miniatur Josefa Petra A., otec malířů Františka de Pauly, Antonína A. a Františka Václava Emanuela A. Kolem 1731 odešel s otcem a bratrem do Prahy. Malířské vzdělání získal nejprve od staršího bratra Josefa, tehdy již známého miniaturisty. Poté byl jeho učitelem v klášteře na Strahově premonstrát S. F. Nosecký, s nímž spolupracoval na výzdobě kaple sv. Uršuly. Četné společné fresky a oltářní obrazy vytvořili mj. i pro někdejší celestinský klášter v Praze (Jindřišská ulice) a kostel cisterciáků v Plasích a pro nosticovskou zámeckou kapli v Měšicích u Prahy. Stýkal se s řadou malířů působících v Praze, jako byli J. Hager, N. Grund či V. V. Rainer. Jako poslední zastával A. funkci staršího malířského bratrstva, které založil Karel IV. a Josef II. rozpustil. Ve svých malbách zpodobňoval A. zejména biblické a historické náměty. Kromě fresek, portrétů a oltářních obrazů vytvořil i řadu menších děl historizujícího a votivního charakteru pro církevní, šlechtické i měšťanské zadavatele. Na počátku své umělecké tvorby maloval také portrétní miniatury. Portrétoval Marii Terezii, která jej jmenovala dvorním malířem.
L: Dlabač 1, s. 43n.; M. Bermann, Österreichisches Biographisches Lexicon, Wien 1851, s. 136; Wurzbach 1, s. 28; RSN 1, s. 172; BOS 1, s. 376; Czeike, s. 28; Genealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser Österreichs, Wien 1907, Bd. 1, s. 4; KSN 1, s. 147; Österreichische National-Encyclopädie 1, s. 75; OSN 2, s. 95n.; J. Roeder, Die Olmützer Künstler und Kunsthandwerker des Barocks, 1934, s. 45; H. Schöny, Wiener Künstler- -Ahnen. Genealogische Daten und Ahnenlisten. Bd. 1, Wien 1970, s. 70; Thieme – Becker 1, s. 398; Toman, 1, s. 17n.; BL 1, s. 17.
redakce
Mdloba Ester před Ahasverem a Korunování Ester, kolem roku 1800
