Biografický slovník
AMORT Václav 26.4.1891-27.11.1967: Porovnání verzí
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 81 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 10:17
| Václav AMORT | |
 | |
| Narození | 26.4.1891 |
|---|---|
| Místo narození | Olomouc |
| Úmrtí | 27.11.1967 |
| Místo úmrtí | Domažlice |
| Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 81 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39275 |
AMORT, Václav, * 26. 4. 1891 Olomouc, † 27. 11. 1967 Domažlice, sochař
Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny; byl synem sochaře a štukatéra Aloise A. (1842–1912), bratrem sochaře Vlastimila A. (1880–1950) a bratrancem sochaře Vilíma A. (1864 až 1913). V dětství přišel do Uherského Hradiště, kde měl jeho otec ateliér. U něho prošel praktickou výukou, potom studoval na malířské škole (Dec Artes) v Praze a současně získával sochařské zkušenosti u bratrance Vilíma. Poté působil v Uherském Hradišti. Na objednávku Slováckého muzea vytvořil řadu plastik a soch v duchu folklorní tradice. Pro národopisnou část expozice Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě modeloval figuriny podle skutečných osob z okolních obcí. Podílel se na figurální výzdobě fasád veřejných budov hlavně na Slovácku. Účastnil se soutěží na pomníky, z nichž byl realizován pomník padlých v Uherském Hradišti. 1935 se přestěhoval do Domažlic. Chodsku, kde záhy získal popularitu, náleželo poté těžiště jeho další umělecké tvorby. Vytvořil řadu větších i drobnějších realistických a pečlivě provedených prací, např. busty a poprsí předních historických i soudobých osobností Chodska, plastiky s folkloristickými, ale i náboženskými motivy. Také se podílel na výzdobě veřejných budov (živnostenská škola v Domažlicích) a veřejných prostranství (busta sochaře J. Rojta v parku před tamním Husovým domem). Kreslil rovněž chodské výšivky a ornamenty. 1945 byl pověřen opravou monumentálního pomníku J. Sladkého Koziny v Újezdu u Domažlic, který byl značně poškozen na konci války. Za života měl A. řadu samostatných výstav a účastnil se i výstav kolektivních.
D: výstavy: Uherské Hradiště, Vídeň (1909), Prostějov (1910), Brno (1929), Domažlice (1936, 1939–42, 1948), Praha (1938), Plzeň (1939–43); pomník padlých v Uherském Hradišti, návrh na instalaci slováckých typových figurin v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě; Poprsí chodských velikánů, Chodská svatba ad. v Chodském muzeu v Domažlicích.
L: Život a dílo skromného člověka, in: Lidová tvorba 1, 1940, č. 10, s. 11; Chodsko – ráj umělců, in: Český deník (Plzeň), 15. 11. 1942; Toman 1, s. 18; Katalog výstavy obrazů a plastik SPOŠVU, Domažlice 1948; J. P. H., K 75. narozeninám, in: Slovácká jiskra 17, 1966, č. 24, s. 4; Z. Mazenauer, O hradišťské sochařské rodině Amortově, in: Zpravodaj města Uherského Hradiště 8, 1970, č. 12, s. 1n.; Uherskohradišťsko, 1982, s. 761; Slovácká jiskra 36, 1986, č. 5, s. 5, č. 7, s. 5, č. 9, s. 5; Saur 2, s. 744n.; SČSVU 1, s. 39n.
Gustav Novotný, Jan Novotný
Pomník Jakuba Royta v Domažlicích, 1935
