Biografický slovník
AMORT Vavřinec Emanuel Antonín 1750-?1808: Porovnání verzí
(AMORT_Vavřinec_Emanuel_1750-1808) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Vavřinec Emanuel AMORT | + | | jméno = Vavřinec Emanuel Antonín AMORT |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1750 | | datum narození = 1750 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| − | | datum úmrtí = 1808 | + | | datum úmrtí = před 1808 |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| − | | povolání = 61- Pedagog | + | | povolání = 61- Pedagog<br />63- Spisovatel |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 81 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''AMORT, Vavřinec Emanuel Antonín,''' ''* 1750 ?, † před 1808 ?, učitel, propagátor hedvábnictví, odborný publicista'' | ||
| + | |||
| + | Byl učitelem školy u sv. Štěpána na Novém Městě v Praze, při | ||
| + | které zřídil 1783 hedvábnický kurs pro výcvik učitelek a učitelů | ||
| + | hedvábnictví v Čechách. Zabýval se chovem bource | ||
| + | morušového, vysazováním moruší, zpracováním hedvábí a | ||
| + | pěstováním dalších zemědělských plodin. Jeho manželka Lidmila | ||
| + | cestovala po Čechách jako kočovná učitelka hedvábnictví. | ||
| + | 1792 se na škole pokusil otevřít kurs češtiny, ale bezúspěšně. | ||
| + | Kromě odborných zemědělských statí psal příležitostná | ||
| + | náboženská a mravoučná pojednání. Za zásluhy o zavedení | ||
| + | výroby hedvábí v Čechách a o vzdělání mládeže ho vyznamenal | ||
| + | 1784 Josef II. čestnou medailí. Od 1787 byl členem | ||
| + | Svobodné hospodářské společnosti v Petrohradě. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Uvedení, jak snadným a sprostným způsobem se hedvábní dílo koná, | ||
| + | 1783. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' RSN 1, s. 184; OSN 2, s. 188; Jireček 1, s. 14; BOS 1, s. 395; ČČM 1892, | ||
| + | s. 333n.; MSB 1, s. 10; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého | ||
| + | zemědělství a venkova, 1993, s. 9; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární | ||
| + | učitelstva českoslovanského, 1885, s. 50n.; E. Strnad, Učitelské noviny 5, 6. | ||
| + | 11. 1955; Koleška, Klapalekiana 34, s. 4. | ||
| + | |||
| + | Zdeněk Koleška | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1750]] | [[Kategorie:1750]] | ||
[[Kategorie:1808]] | [[Kategorie:1808]] | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 10:18
| Vavřinec Emanuel Antonín AMORT | |
 | |
| Narození | 1750 |
|---|---|
| Úmrtí | před 1808 |
| Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 81 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39276 |
AMORT, Vavřinec Emanuel Antonín, * 1750 ?, † před 1808 ?, učitel, propagátor hedvábnictví, odborný publicista
Byl učitelem školy u sv. Štěpána na Novém Městě v Praze, při které zřídil 1783 hedvábnický kurs pro výcvik učitelek a učitelů hedvábnictví v Čechách. Zabýval se chovem bource morušového, vysazováním moruší, zpracováním hedvábí a pěstováním dalších zemědělských plodin. Jeho manželka Lidmila cestovala po Čechách jako kočovná učitelka hedvábnictví. 1792 se na škole pokusil otevřít kurs češtiny, ale bezúspěšně. Kromě odborných zemědělských statí psal příležitostná náboženská a mravoučná pojednání. Za zásluhy o zavedení výroby hedvábí v Čechách a o vzdělání mládeže ho vyznamenal 1784 Josef II. čestnou medailí. Od 1787 byl členem Svobodné hospodářské společnosti v Petrohradě.
D: Uvedení, jak snadným a sprostným způsobem se hedvábní dílo koná, 1783.
L: RSN 1, s. 184; OSN 2, s. 188; Jireček 1, s. 14; BOS 1, s. 395; ČČM 1892, s. 333n.; MSB 1, s. 10; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova, 1993, s. 9; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského, 1885, s. 50n.; E. Strnad, Učitelské noviny 5, 6. 11. 1955; Koleška, Klapalekiana 34, s. 4.
Zdeněk Koleška
