ANÝŽ Franta 1.2.1876-8.10.1934: Porovnání verzí

Z Personal
(ANÝŽ_František_1.2.1876-8.10.1934)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = František ANÝŽ
+
| jméno = Franta ANÝŽ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1.2.1876
 
| datum narození = 1.2.1876
| místo narození = Svatá Dobrotivá, o. Beroun
+
| místo narození = Svatá Dobrotivá u Hořovic (část obce Zaječov)
 
| datum úmrtí = 8.10.1934
 
| datum úmrtí = 8.10.1934
| místo úmrtí = Tatranská Polianka, o. Poprad
+
| místo úmrtí = Tatranská Polianka (Slovensko)
 
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
 
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
 
75- Sochař nebo medailér
 
75- Sochař nebo medailér
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František ANÝŽ
+
}}
 +
 
 +
'''ANÝŽ, Franta (vl. jm. František),''' ''* 1. 2. 1876 Svatá Dobrotivá (část obce Zaječov) u Hořovic, † 8. 10. 1934 Tatranská Poljanka (Slovensko), cizelér, kovolijec, šperkař, podnikatel''
 +
 
 +
Byl nejstarší z osmi dětí horníka a domkáře. 1889–92 se vyučil
 +
v železárnách hanavského knížete v Komárově u Hořovic,
 +
které na konci minulého století prožívaly dobu své největší
 +
umělecké i obchodní konjunktury. Jejich majitel, který
 +
rozpoznal A. nadání, mu věnoval nevelké stipendium na studia
 +
na UMPRUM v Praze, kde 1892–99 studoval u prof. Celdy
 +
Kloučka a Emanuela Nováka. 1900 získal stipendium
 +
pražského magistrátu na studijní cestu do Německa a na
 +
světovou výstavu v Paříži. Poté se spolužákem Prokopem
 +
Nováčkem založil v Praze malý ateliér spojený s modelářskou
 +
a cizelérskou dílnou. Podle A. návrhů vyráběli šperky a dekorativní
 +
předměty z drahých a ušlechtilých kovů pro známého
 +
pražského klenotníka M. Kersche. V květnu 1902 si A. otevřel
 +
vlastní dílnu. Některé výrobky z této doby se zachovaly
 +
ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, muzea
 +
v Hradci Králové a Moravské galerie v Brně (kde je i A. busta
 +
od Bohumila Kafky). Dílna získávala věhlas a realizovala nejen
 +
A. díla, ale i práce jiných umělců. Byly to originály vysoké
 +
kvality (např. socha Krista pro Mohylu míru u Slavkova od
 +
Josefa Fanty, výbava pro arcivévodu Ferdinanda od Jana Kotěry,
 +
či kovové prvky výzdoby Obecního domu v Praze). A. se
 +
oprostil od počátečního Kloučkova vlivu a vytvořil vlastní styl
 +
s charakteristickou florální secesní ornamentikou, kterou
 +
používal na špercích, nádobí i na knižní vazbě. 1910–12 vybudoval
 +
v Praze-Holešovicích nový slévárenský závod (od
 +
1948 n. p. ZUKOV), tehdy nejmodernější podnik svého
 +
druhu ve střední Evropě. Po 1. světové válce a návratu z ruské
 +
fronty pracoval především na zakázkách plastik významných
 +
soudobých tvůrců, a tak jeho vlastní práce z doby před otevřením
 +
slévárny zůstaly ve stínu realizací pro jiné sochaře.
 +
Dlouhodobě spolupracoval s architekty J. Fantou, J. Kotěrou,
 +
A. Dryákem a K. Hilbertem. V jeho továrně vznikla např.
 +
kovová výzdoba kaple sv. Václava (tabernákl, liturgické náčiní,
 +
lustr), bronzové rakve českých králů pro rekonstruovanou
 +
hrobku a bronzová vrata chrámu sv. Víta. Mezi drobné práce,
 +
které jsou dnes sběratelsky cenné, patří 21 medailí ražených
 +
v rozmezí let 1911–45 jako A. novoroční blahopřání. Autorsky
 +
se na nich podílelo 16 význačných českých medailérů.
 +
Poválečný vkus se slohově odklonil od secesního dekorativismu a hledal střízlivější výrazové prostředky. A. v té době zavedl
 +
výrobu kovových svítidel. Jeho stolní lampy i nástěnná
 +
svítidla z meziválečného období v sobě spojovaly naprostou
 +
profesionalitu řemeslného provedení s jednoduchým designem.
 +
V Praze otevřel svůj vlastní obchod a během 20. let
 +
vybudoval i další filiálky v Brně, Ostravě, Teplicích a Bratislavě.
 +
Na počátku 30. let začal vyrábět také operační lampy.
 +
Firma v době své největší konjunktury zaměstnávala na dvě
 +
stě lidí a dávala často studijní i pracovní příležitosti absolventům
 +
pražské UMPRUM. Byl členem SVU Mánes. Jeho práce
 +
získávaly četná ocenění a jejich reprodukce byly otiskovány
 +
v dobových uměleckých časopisech. Po smrti zakladatele
 +
vedli fi rmu jeho dva synové.
 +
 
 +
'''D:''' Uměleckoprůmyslové práce v kovu, kůži a dřevě provedené, Vídeň 1905,
 +
Praha 1906.
 +
 
 +
'''L:''' E. Edgar, Český moderní šperk, in: Drobné umění 1923, s. 104n.;
 +
F. Kraumann, Novoroční plakety…, in: Numismatické listy 1947, s. 72n.;
 +
Toman 1, s. 24; F. A., in: Umění 1935, s. 85; O. Herber, F. A., in: Drobná
 +
plastika 1973, č. 3, s. 65n.; L. Holešovská, Práce F. A. ve sbírkách Moravské
 +
galerie, in: Moravská galerie v Brně 1973, č. 15, s. 8n.; K. a L. Holešovský,
 +
F. A., in: Umění a řemesla 1976, č. 3, s. 21n.; A. Adlerová, F. A. in: Česká
 +
secese – užité umění (katalog výstavy), Uměleckoprůmyslové muzeum 1981,
 +
s. 24, 31; 1983, s. 162n., 232; A. Adlerová, F. A. in: Tschechische Kunst
 +
1878–1914 (katalog výstavy), Darmstadt 1984, s. 6n.; J. Horneková, F. A.,
 +
in: Umění a řemesla 1984, č. 1, s. 66; V. Vokáčová, F. A. in: Prager Jugendstil
 +
(katalog výstavy), Dortmund 1992, s. 51n., 161; táž, Šperky F. A. ze sbírek
 +
Moravské galerie…, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 1997, č. 53, s. 88n.;
 +
J. Anýž, 60. výročí…, in: Dějiny a současnost 1994, č. 5, s. 59n.; M. Vitanovský,
 +
F. A…, in: Numismatické listy 1996, č. 1, s. 29; NEČVU 1, s. 30;
 +
Tomeš 1, s. 29.
 +
 
 +
Marie Makariusová
  
== Literatura ==
 
NSČSVU I, 24; OSN Dod I-1, 203; PSN I, 93; KSN I, 221; Umění VII/85; Tomeš I, 29-30; Kartotéka regionálních osobností SVK Kladno. Svátek F., 60 výročí úmrtí Franty Anýže. In: D a S. 1994; č. 5, s. 59; Anýž F. Uměleckoprůmyslové práce, Vídeň 1905; EL IV;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]
 
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
 
[[Kategorie:1876]]
 
[[Kategorie:1876]]
[[Kategorie:Svatá_Dobrotivá]]
+
[[Kategorie:Zaječov]]
 
[[Kategorie:1934]]
 
[[Kategorie:1934]]
[[Kategorie:Tatranská_Polianka]]
+
[[Kategorie:Tatranská Polianka]]

Verze z 18. 2. 2016, 12:10

Franta ANÝŽ
Narození 1.2.1876
Místo narození Svatá Dobrotivá u Hořovic (část obce Zaječov)
Úmrtí 8.10.1934
Místo úmrtí Tatranská Polianka (Slovensko)
Povolání

88- Umělecký řemeslník

75- Sochař nebo medailér

ANÝŽ, Franta (vl. jm. František), * 1. 2. 1876 Svatá Dobrotivá (část obce Zaječov) u Hořovic, † 8. 10. 1934 Tatranská Poljanka (Slovensko), cizelér, kovolijec, šperkař, podnikatel

Byl nejstarší z osmi dětí horníka a domkáře. 1889–92 se vyučil v železárnách hanavského knížete v Komárově u Hořovic, které na konci minulého století prožívaly dobu své největší umělecké i obchodní konjunktury. Jejich majitel, který rozpoznal A. nadání, mu věnoval nevelké stipendium na studia na UMPRUM v Praze, kde 1892–99 studoval u prof. Celdy Kloučka a Emanuela Nováka. 1900 získal stipendium pražského magistrátu na studijní cestu do Německa a na světovou výstavu v Paříži. Poté se spolužákem Prokopem Nováčkem založil v Praze malý ateliér spojený s modelářskou a cizelérskou dílnou. Podle A. návrhů vyráběli šperky a dekorativní předměty z drahých a ušlechtilých kovů pro známého pražského klenotníka M. Kersche. V květnu 1902 si A. otevřel vlastní dílnu. Některé výrobky z této doby se zachovaly ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, muzea v Hradci Králové a Moravské galerie v Brně (kde je i A. busta od Bohumila Kafky). Dílna získávala věhlas a realizovala nejen A. díla, ale i práce jiných umělců. Byly to originály vysoké kvality (např. socha Krista pro Mohylu míru u Slavkova od Josefa Fanty, výbava pro arcivévodu Ferdinanda od Jana Kotěry, či kovové prvky výzdoby Obecního domu v Praze). A. se oprostil od počátečního Kloučkova vlivu a vytvořil vlastní styl s charakteristickou florální secesní ornamentikou, kterou používal na špercích, nádobí i na knižní vazbě. 1910–12 vybudoval v Praze-Holešovicích nový slévárenský závod (od 1948 n. p. ZUKOV), tehdy nejmodernější podnik svého druhu ve střední Evropě. Po 1. světové válce a návratu z ruské fronty pracoval především na zakázkách plastik významných soudobých tvůrců, a tak jeho vlastní práce z doby před otevřením slévárny zůstaly ve stínu realizací pro jiné sochaře. Dlouhodobě spolupracoval s architekty J. Fantou, J. Kotěrou, A. Dryákem a K. Hilbertem. V jeho továrně vznikla např. kovová výzdoba kaple sv. Václava (tabernákl, liturgické náčiní, lustr), bronzové rakve českých králů pro rekonstruovanou hrobku a bronzová vrata chrámu sv. Víta. Mezi drobné práce, které jsou dnes sběratelsky cenné, patří 21 medailí ražených v rozmezí let 1911–45 jako A. novoroční blahopřání. Autorsky se na nich podílelo 16 význačných českých medailérů. Poválečný vkus se slohově odklonil od secesního dekorativismu a hledal střízlivější výrazové prostředky. A. v té době zavedl výrobu kovových svítidel. Jeho stolní lampy i nástěnná svítidla z meziválečného období v sobě spojovaly naprostou profesionalitu řemeslného provedení s jednoduchým designem. V Praze otevřel svůj vlastní obchod a během 20. let vybudoval i další filiálky v Brně, Ostravě, Teplicích a Bratislavě. Na počátku 30. let začal vyrábět také operační lampy. Firma v době své největší konjunktury zaměstnávala na dvě stě lidí a dávala často studijní i pracovní příležitosti absolventům pražské UMPRUM. Byl členem SVU Mánes. Jeho práce získávaly četná ocenění a jejich reprodukce byly otiskovány v dobových uměleckých časopisech. Po smrti zakladatele vedli fi rmu jeho dva synové.

D: Uměleckoprůmyslové práce v kovu, kůži a dřevě provedené, Vídeň 1905, Praha 1906.

L: E. Edgar, Český moderní šperk, in: Drobné umění 1923, s. 104n.; F. Kraumann, Novoroční plakety…, in: Numismatické listy 1947, s. 72n.; Toman 1, s. 24; F. A., in: Umění 1935, s. 85; O. Herber, F. A., in: Drobná plastika 1973, č. 3, s. 65n.; L. Holešovská, Práce F. A. ve sbírkách Moravské galerie, in: Moravská galerie v Brně 1973, č. 15, s. 8n.; K. a L. Holešovský, F. A., in: Umění a řemesla 1976, č. 3, s. 21n.; A. Adlerová, F. A. in: Česká secese – užité umění (katalog výstavy), Uměleckoprůmyslové muzeum 1981, s. 24, 31; 1983, s. 162n., 232; A. Adlerová, F. A. in: Tschechische Kunst 1878–1914 (katalog výstavy), Darmstadt 1984, s. 6n.; J. Horneková, F. A., in: Umění a řemesla 1984, č. 1, s. 66; V. Vokáčová, F. A. in: Prager Jugendstil (katalog výstavy), Dortmund 1992, s. 51n., 161; táž, Šperky F. A. ze sbírek Moravské galerie…, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 1997, č. 53, s. 88n.; J. Anýž, 60. výročí…, in: Dějiny a současnost 1994, č. 5, s. 59n.; M. Vitanovský, F. A…, in: Numismatické listy 1996, č. 1, s. 29; NEČVU 1, s. 30; Tomeš 1, s. 29.

Marie Makariusová