Biografický slovník
ANÝŽ Franta 1.2.1876-8.10.1934: Porovnání verzí
(ANÝŽ_František_1.2.1876-8.10.1934) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Franta ANÝŽ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.2.1876 | | datum narození = 1.2.1876 | ||
| − | | místo narození = Svatá Dobrotivá | + | | místo narození = Svatá Dobrotivá u Hořovic (část obce Zaječov) |
| datum úmrtí = 8.10.1934 | | datum úmrtí = 8.10.1934 | ||
| − | | místo úmrtí = Tatranská Polianka | + | | místo úmrtí = Tatranská Polianka (Slovensko) |
| povolání = 88- Umělecký řemeslník | | povolání = 88- Umělecký řemeslník | ||
75- Sochař nebo medailér | 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''ANÝŽ, Franta (vl. jm. František),''' ''* 1. 2. 1876 Svatá Dobrotivá (část obce Zaječov) u Hořovic, † 8. 10. 1934 Tatranská Poljanka (Slovensko), cizelér, kovolijec, šperkař, podnikatel'' | ||
| + | |||
| + | Byl nejstarší z osmi dětí horníka a domkáře. 1889–92 se vyučil | ||
| + | v železárnách hanavského knížete v Komárově u Hořovic, | ||
| + | které na konci minulého století prožívaly dobu své největší | ||
| + | umělecké i obchodní konjunktury. Jejich majitel, který | ||
| + | rozpoznal A. nadání, mu věnoval nevelké stipendium na studia | ||
| + | na UMPRUM v Praze, kde 1892–99 studoval u prof. Celdy | ||
| + | Kloučka a Emanuela Nováka. 1900 získal stipendium | ||
| + | pražského magistrátu na studijní cestu do Německa a na | ||
| + | světovou výstavu v Paříži. Poté se spolužákem Prokopem | ||
| + | Nováčkem založil v Praze malý ateliér spojený s modelářskou | ||
| + | a cizelérskou dílnou. Podle A. návrhů vyráběli šperky a dekorativní | ||
| + | předměty z drahých a ušlechtilých kovů pro známého | ||
| + | pražského klenotníka M. Kersche. V květnu 1902 si A. otevřel | ||
| + | vlastní dílnu. Některé výrobky z této doby se zachovaly | ||
| + | ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, muzea | ||
| + | v Hradci Králové a Moravské galerie v Brně (kde je i A. busta | ||
| + | od Bohumila Kafky). Dílna získávala věhlas a realizovala nejen | ||
| + | A. díla, ale i práce jiných umělců. Byly to originály vysoké | ||
| + | kvality (např. socha Krista pro Mohylu míru u Slavkova od | ||
| + | Josefa Fanty, výbava pro arcivévodu Ferdinanda od Jana Kotěry, | ||
| + | či kovové prvky výzdoby Obecního domu v Praze). A. se | ||
| + | oprostil od počátečního Kloučkova vlivu a vytvořil vlastní styl | ||
| + | s charakteristickou florální secesní ornamentikou, kterou | ||
| + | používal na špercích, nádobí i na knižní vazbě. 1910–12 vybudoval | ||
| + | v Praze-Holešovicích nový slévárenský závod (od | ||
| + | 1948 n. p. ZUKOV), tehdy nejmodernější podnik svého | ||
| + | druhu ve střední Evropě. Po 1. světové válce a návratu z ruské | ||
| + | fronty pracoval především na zakázkách plastik významných | ||
| + | soudobých tvůrců, a tak jeho vlastní práce z doby před otevřením | ||
| + | slévárny zůstaly ve stínu realizací pro jiné sochaře. | ||
| + | Dlouhodobě spolupracoval s architekty J. Fantou, J. Kotěrou, | ||
| + | A. Dryákem a K. Hilbertem. V jeho továrně vznikla např. | ||
| + | kovová výzdoba kaple sv. Václava (tabernákl, liturgické náčiní, | ||
| + | lustr), bronzové rakve českých králů pro rekonstruovanou | ||
| + | hrobku a bronzová vrata chrámu sv. Víta. Mezi drobné práce, | ||
| + | které jsou dnes sběratelsky cenné, patří 21 medailí ražených | ||
| + | v rozmezí let 1911–45 jako A. novoroční blahopřání. Autorsky | ||
| + | se na nich podílelo 16 význačných českých medailérů. | ||
| + | Poválečný vkus se slohově odklonil od secesního dekorativismu a hledal střízlivější výrazové prostředky. A. v té době zavedl | ||
| + | výrobu kovových svítidel. Jeho stolní lampy i nástěnná | ||
| + | svítidla z meziválečného období v sobě spojovaly naprostou | ||
| + | profesionalitu řemeslného provedení s jednoduchým designem. | ||
| + | V Praze otevřel svůj vlastní obchod a během 20. let | ||
| + | vybudoval i další filiálky v Brně, Ostravě, Teplicích a Bratislavě. | ||
| + | Na počátku 30. let začal vyrábět také operační lampy. | ||
| + | Firma v době své největší konjunktury zaměstnávala na dvě | ||
| + | stě lidí a dávala často studijní i pracovní příležitosti absolventům | ||
| + | pražské UMPRUM. Byl členem SVU Mánes. Jeho práce | ||
| + | získávaly četná ocenění a jejich reprodukce byly otiskovány | ||
| + | v dobových uměleckých časopisech. Po smrti zakladatele | ||
| + | vedli fi rmu jeho dva synové. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Uměleckoprůmyslové práce v kovu, kůži a dřevě provedené, Vídeň 1905, | ||
| + | Praha 1906. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' E. Edgar, Český moderní šperk, in: Drobné umění 1923, s. 104n.; | ||
| + | F. Kraumann, Novoroční plakety…, in: Numismatické listy 1947, s. 72n.; | ||
| + | Toman 1, s. 24; F. A., in: Umění 1935, s. 85; O. Herber, F. A., in: Drobná | ||
| + | plastika 1973, č. 3, s. 65n.; L. Holešovská, Práce F. A. ve sbírkách Moravské | ||
| + | galerie, in: Moravská galerie v Brně 1973, č. 15, s. 8n.; K. a L. Holešovský, | ||
| + | F. A., in: Umění a řemesla 1976, č. 3, s. 21n.; A. Adlerová, F. A. in: Česká | ||
| + | secese – užité umění (katalog výstavy), Uměleckoprůmyslové muzeum 1981, | ||
| + | s. 24, 31; 1983, s. 162n., 232; A. Adlerová, F. A. in: Tschechische Kunst | ||
| + | 1878–1914 (katalog výstavy), Darmstadt 1984, s. 6n.; J. Horneková, F. A., | ||
| + | in: Umění a řemesla 1984, č. 1, s. 66; V. Vokáčová, F. A. in: Prager Jugendstil | ||
| + | (katalog výstavy), Dortmund 1992, s. 51n., 161; táž, Šperky F. A. ze sbírek | ||
| + | Moravské galerie…, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 1997, č. 53, s. 88n.; | ||
| + | J. Anýž, 60. výročí…, in: Dějiny a současnost 1994, č. 5, s. 59n.; M. Vitanovský, | ||
| + | F. A…, in: Numismatické listy 1996, č. 1, s. 29; NEČVU 1, s. 30; | ||
| + | Tomeš 1, s. 29. | ||
| + | |||
| + | Marie Makariusová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1876]] | [[Kategorie:1876]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Zaječov]] |
[[Kategorie:1934]] | [[Kategorie:1934]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Tatranská Polianka]] |
Verze z 18. 2. 2016, 12:10
| Franta ANÝŽ | |
 | |
| Narození | 1.2.1876 |
|---|---|
| Místo narození | Svatá Dobrotivá u Hořovic (část obce Zaječov) |
| Úmrtí | 8.10.1934 |
| Místo úmrtí | Tatranská Polianka (Slovensko) |
| Povolání |
88- Umělecký řemeslník 75- Sochař nebo medailér |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39465 |
ANÝŽ, Franta (vl. jm. František), * 1. 2. 1876 Svatá Dobrotivá (část obce Zaječov) u Hořovic, † 8. 10. 1934 Tatranská Poljanka (Slovensko), cizelér, kovolijec, šperkař, podnikatel
Byl nejstarší z osmi dětí horníka a domkáře. 1889–92 se vyučil v železárnách hanavského knížete v Komárově u Hořovic, které na konci minulého století prožívaly dobu své největší umělecké i obchodní konjunktury. Jejich majitel, který rozpoznal A. nadání, mu věnoval nevelké stipendium na studia na UMPRUM v Praze, kde 1892–99 studoval u prof. Celdy Kloučka a Emanuela Nováka. 1900 získal stipendium pražského magistrátu na studijní cestu do Německa a na světovou výstavu v Paříži. Poté se spolužákem Prokopem Nováčkem založil v Praze malý ateliér spojený s modelářskou a cizelérskou dílnou. Podle A. návrhů vyráběli šperky a dekorativní předměty z drahých a ušlechtilých kovů pro známého pražského klenotníka M. Kersche. V květnu 1902 si A. otevřel vlastní dílnu. Některé výrobky z této doby se zachovaly ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, muzea v Hradci Králové a Moravské galerie v Brně (kde je i A. busta od Bohumila Kafky). Dílna získávala věhlas a realizovala nejen A. díla, ale i práce jiných umělců. Byly to originály vysoké kvality (např. socha Krista pro Mohylu míru u Slavkova od Josefa Fanty, výbava pro arcivévodu Ferdinanda od Jana Kotěry, či kovové prvky výzdoby Obecního domu v Praze). A. se oprostil od počátečního Kloučkova vlivu a vytvořil vlastní styl s charakteristickou florální secesní ornamentikou, kterou používal na špercích, nádobí i na knižní vazbě. 1910–12 vybudoval v Praze-Holešovicích nový slévárenský závod (od 1948 n. p. ZUKOV), tehdy nejmodernější podnik svého druhu ve střední Evropě. Po 1. světové válce a návratu z ruské fronty pracoval především na zakázkách plastik významných soudobých tvůrců, a tak jeho vlastní práce z doby před otevřením slévárny zůstaly ve stínu realizací pro jiné sochaře. Dlouhodobě spolupracoval s architekty J. Fantou, J. Kotěrou, A. Dryákem a K. Hilbertem. V jeho továrně vznikla např. kovová výzdoba kaple sv. Václava (tabernákl, liturgické náčiní, lustr), bronzové rakve českých králů pro rekonstruovanou hrobku a bronzová vrata chrámu sv. Víta. Mezi drobné práce, které jsou dnes sběratelsky cenné, patří 21 medailí ražených v rozmezí let 1911–45 jako A. novoroční blahopřání. Autorsky se na nich podílelo 16 význačných českých medailérů. Poválečný vkus se slohově odklonil od secesního dekorativismu a hledal střízlivější výrazové prostředky. A. v té době zavedl výrobu kovových svítidel. Jeho stolní lampy i nástěnná svítidla z meziválečného období v sobě spojovaly naprostou profesionalitu řemeslného provedení s jednoduchým designem. V Praze otevřel svůj vlastní obchod a během 20. let vybudoval i další filiálky v Brně, Ostravě, Teplicích a Bratislavě. Na počátku 30. let začal vyrábět také operační lampy. Firma v době své největší konjunktury zaměstnávala na dvě stě lidí a dávala často studijní i pracovní příležitosti absolventům pražské UMPRUM. Byl členem SVU Mánes. Jeho práce získávaly četná ocenění a jejich reprodukce byly otiskovány v dobových uměleckých časopisech. Po smrti zakladatele vedli fi rmu jeho dva synové.
D: Uměleckoprůmyslové práce v kovu, kůži a dřevě provedené, Vídeň 1905, Praha 1906.
L: E. Edgar, Český moderní šperk, in: Drobné umění 1923, s. 104n.; F. Kraumann, Novoroční plakety…, in: Numismatické listy 1947, s. 72n.; Toman 1, s. 24; F. A., in: Umění 1935, s. 85; O. Herber, F. A., in: Drobná plastika 1973, č. 3, s. 65n.; L. Holešovská, Práce F. A. ve sbírkách Moravské galerie, in: Moravská galerie v Brně 1973, č. 15, s. 8n.; K. a L. Holešovský, F. A., in: Umění a řemesla 1976, č. 3, s. 21n.; A. Adlerová, F. A. in: Česká secese – užité umění (katalog výstavy), Uměleckoprůmyslové muzeum 1981, s. 24, 31; 1983, s. 162n., 232; A. Adlerová, F. A. in: Tschechische Kunst 1878–1914 (katalog výstavy), Darmstadt 1984, s. 6n.; J. Horneková, F. A., in: Umění a řemesla 1984, č. 1, s. 66; V. Vokáčová, F. A. in: Prager Jugendstil (katalog výstavy), Dortmund 1992, s. 51n., 161; táž, Šperky F. A. ze sbírek Moravské galerie…, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 1997, č. 53, s. 88n.; J. Anýž, 60. výročí…, in: Dějiny a současnost 1994, č. 5, s. 59n.; M. Vitanovský, F. A…, in: Numismatické listy 1996, č. 1, s. 29; NEČVU 1, s. 30; Tomeš 1, s. 29.
Marie Makariusová
