ANÝŽ Franta 1.2.1876-8.10.1934: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 8.10.1934
 
| datum úmrtí = 8.10.1934
 
| místo úmrtí = Tatranská Polianka (Slovensko)
 
| místo úmrtí = Tatranská Polianka (Slovensko)
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
+
| povolání = 88- Umělecký řemeslník<br />75- Sochař nebo medailér
75- Sochař nebo medailér
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 109
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 09:25

Franta ANÝŽ
Narození 1.2.1876
Místo narození Svatá Dobrotivá u Hořovic (část obce Zaječov)
Úmrtí 8.10.1934
Místo úmrtí Tatranská Polianka (Slovensko)
Povolání 88- Umělecký řemeslník
75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 109
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39465

ANÝŽ, Franta (vl. jm. František), * 1. 2. 1876 Svatá Dobrotivá (část obce Zaječov) u Hořovic, † 8. 10. 1934 Tatranská Poljanka (Slovensko), cizelér, kovolijec, šperkař, podnikatel

Byl nejstarší z osmi dětí horníka a domkáře. 1889–92 se vyučil v železárnách hanavského knížete v Komárově u Hořovic, které na konci minulého století prožívaly dobu své největší umělecké i obchodní konjunktury. Jejich majitel, který rozpoznal A. nadání, mu věnoval nevelké stipendium na studia na UMPRUM v Praze, kde 1892–99 studoval u prof. Celdy Kloučka a Emanuela Nováka. 1900 získal stipendium pražského magistrátu na studijní cestu do Německa a na světovou výstavu v Paříži. Poté se spolužákem Prokopem Nováčkem založil v Praze malý ateliér spojený s modelářskou a cizelérskou dílnou. Podle A. návrhů vyráběli šperky a dekorativní předměty z drahých a ušlechtilých kovů pro známého pražského klenotníka M. Kersche. V květnu 1902 si A. otevřel vlastní dílnu. Některé výrobky z této doby se zachovaly ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, muzea v Hradci Králové a Moravské galerie v Brně (kde je i A. busta od Bohumila Kafky). Dílna získávala věhlas a realizovala nejen A. díla, ale i práce jiných umělců. Byly to originály vysoké kvality (např. socha Krista pro Mohylu míru u Slavkova od Josefa Fanty, výbava pro arcivévodu Ferdinanda od Jana Kotěry, či kovové prvky výzdoby Obecního domu v Praze). A. se oprostil od počátečního Kloučkova vlivu a vytvořil vlastní styl s charakteristickou florální secesní ornamentikou, kterou používal na špercích, nádobí i na knižní vazbě. 1910–12 vybudoval v Praze-Holešovicích nový slévárenský závod (od 1948 n. p. ZUKOV), tehdy nejmodernější podnik svého druhu ve střední Evropě. Po 1. světové válce a návratu z ruské fronty pracoval především na zakázkách plastik významných soudobých tvůrců, a tak jeho vlastní práce z doby před otevřením slévárny zůstaly ve stínu realizací pro jiné sochaře. Dlouhodobě spolupracoval s architekty J. Fantou, J. Kotěrou, A. Dryákem a K. Hilbertem. V jeho továrně vznikla např. kovová výzdoba kaple sv. Václava (tabernákl, liturgické náčiní, lustr), bronzové rakve českých králů pro rekonstruovanou hrobku a bronzová vrata chrámu sv. Víta. Mezi drobné práce, které jsou dnes sběratelsky cenné, patří 21 medailí ražených v rozmezí let 1911–45 jako A. novoroční blahopřání. Autorsky se na nich podílelo 16 význačných českých medailérů. Poválečný vkus se slohově odklonil od secesního dekorativismu a hledal střízlivější výrazové prostředky. A. v té době zavedl výrobu kovových svítidel. Jeho stolní lampy i nástěnná svítidla z meziválečného období v sobě spojovaly naprostou profesionalitu řemeslného provedení s jednoduchým designem. V Praze otevřel svůj vlastní obchod a během 20. let vybudoval i další filiálky v Brně, Ostravě, Teplicích a Bratislavě. Na počátku 30. let začal vyrábět také operační lampy. Firma v době své největší konjunktury zaměstnávala na dvě stě lidí a dávala často studijní i pracovní příležitosti absolventům pražské UMPRUM. Byl členem SVU Mánes. Jeho práce získávaly četná ocenění a jejich reprodukce byly otiskovány v dobových uměleckých časopisech. Po smrti zakladatele vedli firmu jeho dva synové.

D: Uměleckoprůmyslové práce v kovu, kůži a dřevě provedené, Vídeň 1905, Praha 1906.

L: E. Edgar, Český moderní šperk, in: Drobné umění 1923, s. 104n.; F. Kraumann, Novoroční plakety…, in: Numismatické listy 1947, s. 72n.; Toman 1, s. 24; F. A., in: Umění 1935, s. 85; O. Herber, F. A., in: Drobná plastika 1973, č. 3, s. 65n.; L. Holešovská, Práce F. A. ve sbírkách Moravské galerie, in: Moravská galerie v Brně 1973, č. 15, s. 8n.; K. a L. Holešovský, F. A., in: Umění a řemesla 1976, č. 3, s. 21n.; A. Adlerová, F. A. in: Česká secese – užité umění (katalog výstavy), Uměleckoprůmyslové muzeum 1981, s. 24, 31; 1983, s. 162n., 232; A. Adlerová, F. A. in: Tschechische Kunst 1878–1914 (katalog výstavy), Darmstadt 1984, s. 6n.; J. Horneková, F. A., in: Umění a řemesla 1984, č. 1, s. 66; V. Vokáčová, F. A. in: Prager Jugendstil (katalog výstavy), Dortmund 1992, s. 51n., 161; táž, Šperky F. A. ze sbírek Moravské galerie…, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 1997, č. 53, s. 88n.; J. Anýž, 60. výročí…, in: Dějiny a současnost 1994, č. 5, s. 59n.; M. Vitanovský, F. A…, in: Numismatické listy 1996, č. 1, s. 29; NEČVU 1, s. 30; Tomeš 1, s. 29.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Marie Makariusová