ANÝŽ Josef 29.2.1852-27.6.1912: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Josef ANÝŽ
 
| jméno = Josef ANÝŽ
| obrázek = Anyz Josef portret.jpg
+
| obrázek = Anyz Josef portret.JPG
 
| datum narození = 29.2.1852
 
| datum narození = 29.2.1852
 
| místo narození = Hořovice
 
| místo narození = Hořovice
 
| datum úmrtí = 27.6.1912
 
| datum úmrtí = 27.6.1912
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
+
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />48- Politický publicista<br />
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
48- Politický publicista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 109-110
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 09:26

Josef ANÝŽ
Narození 29.2.1852
Místo narození Hořovice
Úmrtí 27.6.1912
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
48- Politický publicista
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 109-110
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39466

ANÝŽ, Josef, * 29. 2. 1852 Hořovice, † 27. 6. 1912 Praha, novinář, politik

Studoval v Praze na české vyšší reálné škole, poté matematiku na české polytechnice. Krátce vykonával učitelské povolání, nejprve na Vocelově ústavu a v Ženském výrobním spolku českém. Po ukončení externího studia na pražské univerzitě učil na české vyšší reálce v Praze. Od 1878 začal pracovat jako redaktor v brněnském časopisu Občan, o rok později v Poslu z Prahy (později České noviny). 1882 se stal členem redakce Národních listů. Po smrti jejich odpovědného redaktora Josefa Baráka 1883 tuto funkci A. převzal a zastával ji až do konce života. Kromě žurnalistické a publicistické činnosti přednášel v dělnických spolcích. V oblasti vzdělávání vykonal mnoho záslužné práce i ve výboru Ústřední matice školské. Byl činný v Jednotě Pošumavské a Jednotě Severočeské. Zasloužil se o zřízení Penzijního fondu pro vdovy a sirotky po členech Spolku českých novinářů a usiloval o zlepšení sociálního postavení učitelského stavu. Od 1892 působil ve výkonném výboru národní strany svobodomyslné (mladočeši) a jako její reprezentant byl 1895, 1901 a 1907 zvolen za volební okrsek měst Beroun, Hořovice, Rokycany a Radnice do českého zemského sněmu. 1902 se stal členem zemské školní rady.

L: OSN 2, s. 497, 28, s. 48; OSND 1/1, s. 203; MČE 1, s. 200; DČŽ 2, s. 248; ÖBL 1, s. 25; Národní listy, 28. 6. 1912 a 29. 6. 1912; Wiener Zeitung, 28. 6. 1912; V. Čepelák, První hořovická ročenka, 1938, s. 30.

P: LA PNP Praha.

Jana Brabencová