ANČÍK Zdena 10.1.1900-17.9.1972: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Zdena ANČÍK
 
| jméno = Zdena ANČÍK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Ancik Zdena portret.jpg
 
| datum narození = 10.1.1900
 
| datum narození = 10.1.1900
 
| místo narození = Kunovice u Uherského Hradiště
 
| místo narození = Kunovice u Uherského Hradiště
 
| datum úmrtí = 17.9.1972
 
| datum úmrtí = 17.9.1972
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
+
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />67- Nakladatel nebo vydavatel<br />63- Spisovatel<br />
67- Nakladatel nebo vydavatel
+
63- Spisovatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 83
 
}}
 
}}
  
'''ANČÍK, Zdena (vl. jm. Ančík, Zdeněk),''' ''* 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel''
+
'''ANČÍK, Zdena''' ''(vl. jm. Ančík, Zdeněk),'' ''* 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel''
  
 
Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium
 
Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium
Řádka 21: Řádka 20:
 
číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor.
 
číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor.
 
Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu
 
Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu
Avantgarda, později se stýkal zejména s bohémskou společností
+
''Avantgarda'', později se stýkal zejména s bohémskou společností
 
spisovatele F. Sauera.
 
spisovatele F. Sauera.
  
Již za studií přispíval do slovenské Pravdy, pak se stal žurnalistou
+
Již za studií přispíval do slovenské ''Pravdy'', pak se stal žurnalistou
z povolání v redakci satirického časopisu Trn (1926–31),
+
z povolání v redakci satirického časopisu ''Trn'' (1926–31),
listu Rudé právo (1928–29) a časopisu Avantgarda. V době
+
listu ''Rudé'' ''právo'' (1928–29) a časopisu ''Avantgarda''. V době
 
bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na
 
bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na
 
Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových
 
Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových
 
periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových
 
periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových
 
libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37
 
libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37
pracoval v redakci brněnského deníku Moravské slovo a vykonával
+
pracoval v redakci brněnského deníku ''Moravské'' ''slovo'' a vykonával
 
funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých
 
funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých
 
novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval
 
novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval
Řádka 40: Řádka 39:
 
hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil
 
hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil
 
do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie
 
do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie
a stal se redaktorem deníku československé armády Naše noviny
+
a stal se redaktorem deníku československé armády ''Naše'' ''noviny''
 
(1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže
 
(1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže
 
a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy
 
a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy
Řádka 50: Řádka 49:
 
Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury.
 
Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury.
 
Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu
 
Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu
Dikobraz. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší
+
''Dikobraz''. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší
 
ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů
 
ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů
Spisů J. Haška, jehož dílu se od té doby soustavně věnoval.
+
''Spisů'' ''J. Haška'', jehož dílu se od té doby soustavně věnoval.
 
Užíval pseudonym Jean Lafécouv.
 
Užíval pseudonym Jean Lafécouv.
  
Řádka 62: Řádka 61:
  
 
'''P:''' LA PNP Praha.
 
'''P:''' LA PNP Praha.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/272858 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Petr Šámal
 
Petr Šámal

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 10:21

Zdena ANČÍK
Narození 10.1.1900
Místo narození Kunovice u Uherského Hradiště
Úmrtí 17.9.1972
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
67- Nakladatel nebo vydavatel
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 83

ANČÍK, Zdena (vl. jm. Ančík, Zdeněk), * 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel

Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti a 1918 ještě během studií narukoval do Brna. Po maturitě (1921) studoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě UK Praze (1922–27). Krátce učil na obchodní škole (1926–27), pracoval jako pomocný číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor. Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu Avantgarda, později se stýkal zejména s bohémskou společností spisovatele F. Sauera.

Již za studií přispíval do slovenské Pravdy, pak se stal žurnalistou z povolání v redakci satirického časopisu Trn (1926–31), listu Rudé právo (1928–29) a časopisu Avantgarda. V době bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37 pracoval v redakci brněnského deníku Moravské slovo a vykonával funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval se k bratrovi do Podunajských Biskupic u Bratislavy.

Za okupace navázal styky s odbojem, od října 1939 organizoval přechody politických uprchlíků přes slovensko-maďarské hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie a stal se redaktorem deníku československé armády Naše noviny (1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy (1943–44), pak byl přidělen do Drtinovy kanceláře na ministerstvo zahraničí. 1945–56 působil na ministerstvu informací a podílel se mj. jako člen tzv. Akčního výboru Národní fronty na práci očistné komise Svazu československých novinářů a obnovil členství v KSČ. 1956–61 pracoval na Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury. Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu Dikobraz. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů Spisů J. Haška, jehož dílu se od té doby soustavně věnoval. Užíval pseudonym Jean Lafécouv.

D: Scvrk se nám cvrk a jiné povídky, Londýn 1944 – rozšířeno pod titulem Naši v Anglii, 1946; O životě Jaroslava Haška, 1953; LČL 1, s. 64 (kde další bibliografie).

L: LČL 1, s. 63n.; rp (R. Pytlík), Zemřel Z. A., in: ČL, 1973, s. 213n.

P: LA PNP Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Petr Šámal